Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1865/2009

U S N E S E N Í

I.Dovolání se zamítá.

¨

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalované  2) usnesením ze dne 20. října 2008, č. j. -21, potvrdil usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou (dále „soud prvního stupně“) ze dne 19. srpna 2008, č. j. -9, kterým byl zamítnut návrh na obnovu řízení vedeného pod do sp. zn. a rozhodnuto o nákladech řízení. Odvolací soud rozhodl také o nákladech odvolacího řízení.

V původním řízení Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem z 31. 8. 2000, č. j. -200,  změnil rozsudek Okresního soudu v Rychnově  nad Kněžnou ze dne 31. 3. 1998, č. j. -167, tak, že žalovanému O. K. uložil, aby vyklidil  dům č. p. 62 v R.v O.h. do 15 dnů od právní moci rozsudku, a zamítl vzájemný návrh žalovaných, jímž se domáhali určení, že jsou vlastníky  rodinného domu č. p. 62 v R. v O. h. se stavební parcelou č. kat. 59 a zahradou č. kat. 89, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v R. n. K. na LV č. 288 pro obec a kat. území R.v O. h., a to O. K. v rozsahu dvou ideálních třetin a F.S. v rozsahu jedné ideální třetiny. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci 2. listopadu 2000.

Odvolací soud v tomto řízení o povolení obnovy řízení konstatoval, že soud prvního stupně věc správně posoudil podle ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále „“) a dospěl k závěru, že návrh žalované 2) na obnovu řízení vedený u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. byl podán opožděně. Řízení ve věci sp. zn. bylo pravomocně ukončeno 2. 11. 2000 a žalovaná 2) podala svůj návrh s odůvodněním, že má k dispozici nové důkazy, které bez své viny nemohla použít v původním řízení a které pro ni mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci ( ), až 17. 3. 2008, tedy po uplynutí objektivní tříleté lhůty stanovené pro takový případ Neshledal tak významnou námitku žalované 2) o nepromlčitelnosti vlastnického práva, když dodal, že jeho ochrany se lze domáhat pouze zákonem stanoveným způsobem, což nelze, i s ohledem na princip právní jistoty, považovat za neústavní. Za nedůvodné rovněž označil námitky týkající se nesprávného složení senátu odvolacího soudu a podjatosti jeho předsedkyně. Z obsahu návrhu na povolení obnovy také podle odvolacího soudu nevyplývá, že se týkal jen řízení ve věci určení vlastnického práva k nemovitostem.

Proti usnesení odvolacího soudu podle obsahu ( ) do výroku, jímž byl zamítnut návrh na povolení obnovy řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem, a  do výroku o nákladech řízení, podala žalovaná 2) dovolání, jehož přípustnost opírá o „ odst. l písm. c) “ s tím, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam. Podle jejího názoru rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Pokládá je za diskriminační. Soudy obou stupňů porušily , podle kterého se vlastnické právo k nemovitostem nepromlčuje. Zamítnutí návrhu na obnovu řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem z důvodu překročení lhůty je s ním v rozporu. Navrhla, aby dovolací soud zrušil v napadené části rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 16. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, návrhy na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 1. 2001).

Byl-li rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ve věci sp. zn. , jehož se návrh na obnovu řízení týkal, vydán dne 31. srpna 2000, projednal Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „“).

Dovolací soud shledal, že dovolání bylo podáno subjektem k tomu oprávněným, tj. účastníkem řízení /žalovanou b)/, zastoupeným advokátem, jímž bylo dovolání také sepsáno (, 2 ) a dovolání směřuje proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu ( ).

Dovolací soud se nejprve zabýval otázkou včasnosti podaného dovolání.

Ze shora uvedeného vyplývá nezbytnost projednání dovolání a rozhodování o něm podle „dosavadních právních předpisů“, tedy podle ve znění účinném před  1. 1. 2001, přičemž projednáním a rozhodováním dovolání podle „dosavadních právních předpisů“ se rozumí zejména posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání nebo vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, jakož i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. uveřejněné pod č. 70 v sešitu č. 10 z roku 2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí mimo jiné dovodil, že dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vydanému před 1. 1. 2001 nebo vydanému v době od 1. 1. 2001 po řízení provedeném podle , ve znění účinném před tímto datem, lze podat ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu ( , ve znění účinném před 1. 1. 2001).

Při posuzování otázky včasnosti dovolání ani dovolací soud nemohl opomenout usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 7 v sešitu č. 1 z roku 2003 časopisu Soudní judikatura, v němž Nejvyšší soud mimo jiné dovodil, že dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vydanému před 1. lednem 2001 nebo vydanému v době od 1. ledna 2001 po řízení provedeném podle ve znění účinném před tímto datem lze podat ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu ( ve znění účinném před 1. lednem 2001). Dovolání podané účastníkem po uplynutí lhůty však nelze odmítnout jako opožděné, dodržel-li účastník lhůtu, kterou mu k podání tohoto opravného prostředku v písemném vyhotovení rozhodnutí nesprávně vymezil odvolací soud. Současně dovolací soud nepřehlédl, že v písemném vyhotovení napadeného usnesení byli účastníci poučeni, že „proti tomuto usnesení není dovolání zásadně přípustné, ledaže by k dovolání k dovolání podanému k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou do dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení usnesení dovolací soud sám shledal, že usnesení krajského soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam“.

Dovolatelka podala dovolání sice po marném uplynutí jednoměsíční dovolací lhůty (ve smyslu věty první ), avšak – ve shodě s poučením, jehož se jí dostalo v písemném vyhotovení napadeného usnesení – ve dvouměsíční lhůtě od jeho doručení (napadené usnesení bylo jejímu obecnému zmocněnci doručeno dne 25. 11. 2008 a dovolání soudu prvního stupně došlo 15. 1. 2009). S přihlédnutím ke shora uvedenému právnímu závěru o včasnosti dovolání, které bylo podáno podle nesprávného poučení odvolacího soudu ve dvouměsíční lhůtě od doručení napadeného rozhodnutí, lze dovolání pokládat za dovolání podané včas.

Následně se dovolací soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání, neboť toliko z podnětu dovolání, které je přípustné, může být přezkoumána správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují , a

V posuzované věci nelze dovodit přípustnost dovolání z , neboť napadené usnesení odvolacího soudu není usnesením měnícím /ve smyslu / a nelze jej podřadit ani žádnému z usnesení vyjmenovaných v až písm. f)

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení Toto ustanovení totiž podmiňuje přípustnost dovolání tím, že musí jít o potvrzující rozhodnutí ve věci samé, a to jak v případě, kdy přípustnost dovolání založí svým rozhodnutím odvolací soud (odstavec 1), tak také v případě, posuzuje-li ji (za podmínek stanovených v odstavci druhém) soud dovolací. Pojmem „věc sama” se rozumí předmět, pro nějž se soudní řízení vede. Jde-li o spor mezi účastníky, kteří proti sobě stojí v postavení žalobce a žalovaného, je za věc samu považován nárok uplatněný žalobou, o němž má být v řízení věcně rozhodnuto. Rozhodnutí o obnově řízení však věc samu v tomto smyslu neřeší, neboť případné povolení obnovy řízení může přivodit pro účastníka řízení jen procesní právo, aby byla znovu projednána věc, o níž již bylo rozhodnuto. V posuzovaném případě jsou „věcí samou“ uplatněné požadavky na vyklizení bytu a určení vlastnictví k nemovitostem, o nichž bylo rozhodnuto rozsudkem z 31. 8. 2000, č. j. -200, vydaným v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. . Napadené usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení, proto není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. prosince 1997, sp. zn. , publikované pod č. 61 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998).

Není-li přípustnost dovolání dána podle ani podle , zbývá posoudit, zda řízení není postiženo některou z vad uvedených v Zkoumáním obsahu spisu však dovolací soud žádnou z vad řízení uvedených v neshledal. Dovolatelka sama uplatnila v dovolání nesprávné právní posouzení věci – nesprávnou aplikaci , který pro návrh na obnovu řízení stanovuje objektivní lhůtu tří let, podle jejího názoru v rozporu s . Tato dovolací námitka však není způsobilá založit přípustnost dovolání podle

Dovolání není přípustné ani proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení; který dovolatelka výslovně napadla (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. října 2001, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, 2003, č. 1, s. 10).

Jelikož dovolání není přípustné podle žádného z citovaných ustanovení, Nejvyšší soud je podle a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o , , a věty první (per analogiam), neboť dovolatelka, jež podáním nepřípustného dovolání zavinila jeho odmítnutí, nemá na náhradu těchto nákladů právo a ostatním účastníkům v souvislosti s dovolacím řízením účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. července 2009

JUDr. Marie Rezková, v. r.

předsedkyně senátu