Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

52 A 16/2025 - 40

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Bc. Kryštofem Hornem v právní věci

žalobce: M. Š.

bytem X

zastoupený JUDr. Emilem Flegelem, advokátem

se sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 10

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 81/11, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2025, č. j. 063997/2025/KUSK/OSŽPS/RAU,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního , (dále jen „ “) domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Slaný (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 3. 3. 2025, č. j. MUSLANY/18939/2025/ODSH (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ustanovení , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „ “). Tohoto přestupku se žalobce měl dopustit tím, že v rozporu s téhož zákona jako provozovatel vozidla registrační značky X nezajistil, aby při jeho užití na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená týmž zákonem, když dne 12. 11. 2023 v 17:18 hodin, na pozemní komunikaci v obci Slaný, ulice Pražská směr jízdy na centrum, měl nezjištěný řidič vozidla překročit nejvyšší dovolenou rychlost, když v daném místě měl jet rychlostí 58 km/h, ačkoliv je v úseku povolena v souladu s zákona o silničním provozu rychlost jízdy nejvýše 50 km/h, čímž mělo dojít k naplnění skutkové podstaty přestupku dle bodu 4 zákona o silničním provozu.

2. Za spáchaný přestupek byl žalobci v souladu s zákona o silničním provozu ve spojení s , zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „ “) uložen správní trest pokuty ve výši 1 500 Kč. Vedle toho byla žalobci podle , o odpovědnosti za přestupky ve spojení s , kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení uložena povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč.

Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu

3. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas (napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 2. 5. 2025 a žaloba byla podána dne 2. 7. 2025), osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ní kladené. Jde tedy o žalobu projednatelnou.

4. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného ( ), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán ( věta první ).

5. Žalobce na výzvu soudu ve stanovené lhůtě vyjádřil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil, a lze proto s poukazem na mít za to, že souhlas s tímto postupem vyjádřil implicite. Soud proto o věci rozhodl bez nařízení jednání. Dokazování soud neprováděl.

Podstatný obsah správního spisu

6. Správnímu orgánu I. stupně bylo ze strany Městské policie Slaný postoupeno oznámení o podezření ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, spočívající v jízdě nedovolenou rychlostí, kterého se dopustil řidič vozidla provozovaného žalobcem.

7. Správní orgán I. stupně následně dne 13. 11. 2023 zaslal žalobci výzvu k uhrazení určené částky. Žalobce v určené lhůtě částku neuhradil, nýbrž sdělil správnímu orgánu I. stupně, že vozidlo řídila osoba D. B., bytem X (dále jen „označený řidič“). Správní orgán I. stupně následně zaslal žalobci žádost o doplnění informací k totožnosti řidiče, konkrétně data narození. Jelikož žalobce na výzvu nereagoval, správní orgán I. stupně dne 24. 4. 2024 věc dle § 76 odst. 1 písm. l) zákona o odpovědnosti za přestupky odložil, a téhož dne vydal příkaz ve věci přestupku provozovatele vozidla dle ustanovení § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Proti příkazu žalobce podal v zákonné lhůtě odpor. Na základě podaného odporu zaslal dne 15. 5. 2024 správní orgán I. stupně žalobci oznámení o pokračování v řízení a možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit k nim své stanovisko. Žalobce tohoto práva nevyužil. Správní orgán I. stupně tedy dne 13. 6. 2024 vydal rozhodnutí č. j. MUSLANY/59889/2024/ODSH (dále jen „první rozhodnutí ve věci“), kterým žalobce uznal vinným z přestupku provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu.

8. Proti prvnímu rozhodnutí ve věci podal žalobce odvolání, které bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno dne 28. 6. 2024. Žalovaný první rozhodnutí ve věci dne 19. 7. 2024 rozhodnutím pod č. j. 090335/2024/KUSK/OSŽPS/RAU zrušil a vrátil správnímu orgánu I. stupně k novému projednání, neboť zjistil, že správní orgán I. stupně nepostupoval v souladu s ustanoveními a , když se nepokusil doručit výzvu k podání vysvětlení žalobcem označenému řidiči. Správní orgán I. stupně následně dne 28. 8. 2024 a 19. 11. 2024 zaslal žalobcem označenému řidiči výzvu k podání vysvětlení, kdy se mu zásilka v jednom případě nepodařila doručit (z důvodu, že USA není podporovanou zemí pro zasílání online zásilek) a ve druhém se vrátila jako nedoručená. Správní orgán I. stupně poté dne 10. 1. 2025 žalobci opět zaslal oznámení o pokračování v řízení a možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit k nim své stanovisko. Žalobce se k podkladům nijak nevyjádřil. Správní orgán I. stupně následně dne 3. 3. 2025 vydal prvostupňové rozhodnutí.

9. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal dne 23. 3. 2025 žalobce blanketní odvolání. Správní orgán I. stupně dne 26. 3. 2025 žalovaného vyzval k jeho doplnění a určil mu k tomu lhůtu 5 dnů. Žalobce odvolání doplnil dne 15. 4. 2025. Namítl, že rozhodnutí a jemu předcházející proces jsou z celé řady nezákonné. Jako příklad této nezákonnosti uvedl, že správní orgán nemohl zjišťovat totožnost řidiče vozidla, chtít po něm vysvětlení a potažmo s ním následně zahájit správní řízení poté, co již nezákonně zahájil řízení s provozovatelem vozidla. Vada nezákonně zahájeného správního řízení je přitom nezhojitelná, jelikož správní orgán musí nejprve učinit nezbytné kroky ke zjištění a potrestání pachatele přestupku a až posléze případně může zahájit řízení s provozovatelem, nikoliv nejprve zahájit řízení s provozovatelem a až následně zjišťovat totožnost řidiče. Žalobce také namítl, že správní orgán řidiče vůbec nekontaktoval, resp. se o to nepokusil na sdělené adrese.

10. Žalovaný v napadeném rozhodnutí došel k závěru, že správní orgán I. stupně dostatečně zhojil zjištěnou vadu v rámci předchozího odvolacího řízení v uvedené věci a postupoval v souladu s platnými právními předpisy, když se pokusil kontaktovat žalobcem označeného řidiče. Z provedeného šetření a s ohledem na opakované doručování výzvy na adresu označeného řidiče uzavřel, že uvedená osoba se ukázala být pro správní orgán I. stupně nedostupná. Žalovaný proto neshledal žádné jiné vady, které by zakládaly nesprávnost či nezákonnost postupu správního orgánu I. stupně, žalobce byl o všech procesních úkonech řádně a včas písemně informován a byla mu vždy poskytnuta dostatečná doba k uplatnění jeho práv. Podle žalovaného lze mít za prokázané, že žalobce naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 125f odst. 1 ve spojení s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu. Žalovaný v návaznosti na tyto skutečnosti odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil a napadené rozhodnutí žalobci doručil dne 2. 5. 2025.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

11. Žalobce v žalobě napadá tvrzení obsažené v rozhodnutí, podle kterého nedoplnil odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí ani přes výzvu správního orgánu I. stupně. Žalobce namítá, že odvolání odůvodnil podáním ze dne 15. 4. 2025. Od doplnění odůvodnění odvolání do vydání napadeného rozhodnutí poté uplynulo 17 dnů. Žalovaný nepřezkoumal námitky uvedené v odvolání, jak mu ukládá (správně mělo být pravděpodobně , pozn. soudu), což zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Ta je dána, pokud se odvolací správní orgán opomenul vypořádat s některou z námitek uplatněných v odvolání, přičemž v tomto případě se nevypořádal ani s jednou. V této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále také je „NSS“) ze dne 19. 12. 2008, č. j. , podle kterého nelze tuto situaci zhojit vyvrácením námitek v žalobě.

12. Žalovaný ve vyjádření uvádí, že ač v rozhodnutí uvedl, že blanketní odvolání nebylo doplněno, jedná se pouze o stylistický nedostatek, neboť napadené rozhodnutí žalobní námitky vypořádává. Stran odvolací námitky, že se správní orgán I. stupně nepokusil doručit žalobcem označenému řidiči výzvu k podání vysvětlení, ale rovnou zahájil řízení s provozovatelem vozidla, a až posléze činil kroky nezbytné ke zjištění pachatele přestupku, žalovaný uvádí, že správní orgán I. stupně zhojil své pochybení, když výzvu k podání vysvětlení zaslal dne 18. 11. 2024, ta se ovšem vrátila jako nedoručená a správní orgán I. stupně proto pokračoval v řízení. Žalovaný si stojí za tím, že byť na tuto námitku výslovně nereagoval, ve svém rozhodnutí ji nicméně implicitně vypořádal. Ke druhé odvolací námitce, podle které se správní orgán I. stupně vůbec nepokusil označeného řidiče kontaktovat, žalovaný uvádí, že tato námitka je vypořádána na str. 3 rozhodnutí, kde je popsán postup správního orgánu I. stupně ohledně doručování výzvy, přičemž odkazuje na judikaturu NSS, konkrétně rozsudek ze dne 29. 7. 2017, č. j. -64, podle které v případě doručování do zahraničí je dostatečný i jeden neúspěšný pokus o doručení. Žalovaný z těchto důvodů považuje žalobní námitky za nedůvodné, neboť trvá na tom, že nepochybil, pokud odvolací námitky vypořádal implicitně. Zkonstatoval, že přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo s právními předpisy a dospěl k závěru, že žalobci byl přestupek řádně prokázán, a zároveň neshledal rozpor se zákonem. Výslovné nevypořádání námitek žalobce v textu napadeného odůvodnění za předpokladu, že z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že řízení před prvostupňovým orgánem proběhlo v souladu s platnou právní úpravou a skutková zjištění mají oporu ve správních spisech, je dle názoru žalovaného přípustným způsobem vypořádání odvolacích námitek a nelze z tohoto důvodu považovat napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodu.

13. Žalobce v replice namítá, že žalovaný při rozhodování o odvolání přehlédl či opomněl doručené doplnění odůvodnění odvolání, které nevypořádal, což nyní považuje za stylistický nedostatek. Žalovaný podle žalobce tvrdí, že odvolací argumentace je vypořádána spisovou dokumentací a postupem správních orgánů v řízení, a především se pokouší námitky vypořádat až ve vyjádření k žalobě, čímž pouze zastírá a ospravedlňuje skutečnost, že doplnění odůvodnění zcela ignoroval. Z napadeného rozhodnutí není zřejmé, jakými úvahami se žalovaný řídil, resp. proč považoval námitky žalobce za liché, mylné nebo vyvrácené, a ani nemůže být, neboť se nimi žalovaný v napadeném rozhodnutí nezabýval. Stejně tak nebylo v napadeném rozhodnutí nijak zdůvodněno, v čem nesprávnost argumentace žalobce spočívá, čímž je založena nepřezkoumatelnost rozhodnutí. V tomto směru žalovaný odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2022, č. j. -26. Žalovaný upozorňuje na nevypořádání odvolací námitky ohledně kontaktování jím označeného řidiče a uvádí, že soudní řízení nepředstavuje „třetí odvolací kolo“, kde teprve bude vypořádána odvolací argumentace. Z tohoto důvodu považuje za nadbytečné takové vypořádání odvolání žalovaným až ve vyjádření k žalobě jakkoliv rozporovat. Žalovaný nicméně znovu upozorňuje, že správní orgány nemohly zahájit a vést správní řízení s žalobcem, když předtím nejprve neučinily nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, a v důsledku toho vedly řízení s žalobcem nezákonně, což zakládá i nezákonnost obou vydaných rozhodnutí. Nelze z nich tedy vyvozovat jakékoliv negativní důsledky vůči žalobci. Žalobce na podporu své argumentace předložil rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 3. 5. 2024, č. j. MSK44942/2024 a rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 26. 9. 2024, č. j. KUUK/138453/2024/ODSA/Fid, které měly postupovat způsobem, který prosazuje.

14. Repliku následně žalobce doplnil o stručné shrnutí svých právních závěrů a východisek ve věci. Poukázal § 125g odst. 1 zákona o silničním provozu, podle kterého „je-li zahájeno řízení o uložení pokuty za přestupek podle § 125f, nelze již zahájit řízení o přestupku pro stejné porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích. Řízení o přestupku lze zahájit, pokud se provozovatel vozidla zprostí odpovědnosti za přestupek podle § 125f odst. 6.“ Žalobce namítl, že z daného ustanovení vyplývá subsidiarita přestupku provozovatele vozidla. Primárně za spáchaný delikt tedy odpovídá řidič vozidla a až pokud proti němu nelze vést přestupkové řízení, tak provozovatel vozidla. Podle žalobce citované ustanovení představuje specifickou překážku řízení, a sice zásadu litispendence, tedy překážku věci zahájené neboli zásadní nemožnost vést o téže věci více řízení. To v daném případě znamená, že je-li zahájeno řízení o udělení pokuty za přestupek provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, nelze již zahájit řízení o přestupku pro stejné porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích. Tato překážka platí i v případě, že by po odložení věci byly zjištěny skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Toto pravidlo přitom lze prolomit pouze, pokud se provozovatel vozidla zprostí odpovědnosti za správní delikt podle § 125f odst. 6 zákona o silničním provozu, k čemuž v daném případě nedošlo. Žalobce proto konstatuje, že po zahájení řízení s provozovatelem vozidla již nebylo možné zahájit či vést řízení, v němž by byly učiněny nezbytné kroky potencionálně vedoucí ke zjištění řidiče vozidla, a současně nebylo spáchání skutku prokázáno obviněnému. Z tohoto důvodu nebyl možný jiný zákonný postup, než aby správní orgán I. stupně v souladu s § 86 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona řízení zastavil.

Posouzení žaloby

15. Soud předně uvádí, že se nemohl zabývat žalobními body opožděnými nebo poprvé uplatněnými až v replice ( věta poslední ). To se týká zejména otázky splnění procesních předpokladů pro zahájení řízení s žalobcem, která nemá v obsahu žaloby žádný předobraz.

16. Soud se proto zabýval jediným v žalobě namítaným bodem, a to nepřezkoumatelností rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Ta měla být podle obsahu žaloby založena nevypořádáním námitek uvedených v doplnění odvolání ze dne 15. 4. 2025.

17. Po prostudování správního spisu soud zjistil, že žalobce nejprve doručil správnímu orgánu I. stupně dne 24. 3. 2025 tzv. blanketní odvolání. Usnesením ze dne 26. 3. 2026 správní orgán I. stupně vyzval žalobce k doplnění odvolání ve lhůtě 5 dnů. Vzhledem k tomu že žalobce nedoplnil odvolání ve stanovené lhůtě, postoupil správní orgán I. stupně odvolání spolu se spisem a svým vyjádřením žalovanému jako odvolacímu orgánu.

18. Dne 15. 4. 2025 žalobce odvolání doplnil. V odvolání bylo předně zkopírováno rozhodnutí správního orgánu I. stupně a na konci přidán odstavec nadepsaný „Odůvodnění“, ve kterém žalobce obecně namítal, že rozhodnutí a jemu předcházející proces jsou z celé řady nezákonné. Jako příklad této nezákonnosti uvedl, že správní orgán I. stupně zjišťoval osobu řidiče až poté, co zahájil řízení s provozovatelem vozidla. Tuto vadu považuje za nezhojitelnou, neboť správní orgán musí před zahájením řízení učinit nejdříve nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku. Namítal také, že správní orgán označeného řidiče vůbec nekontaktoval, resp. se o to nepokusil.

19. Podle judikatury NSS je institut nepřezkoumatelnosti vyhrazen pouze těm nejtěžším vadám odůvodnění rozhodnutí (srov rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2015, č. j. -78) a je ho třeba vykládat jako objektivní nemožnost určité rozhodnutí přezkoumat (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 1. 2025, č. j. -29). Nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů se tak rozumí zejména opomenutí skutečnosti významné pro posouzení věci či nevypořádání nosné odvolací námitky. To však neznamená, že by odvolací správní orgán byl povinen ke každé námitce podrobně odůvodnit své stanovisko a vypořádat každý dílčí argument účastníka řízení. Postačí, pokud odvolací správní orgán prezentuje v odůvodnění právní názor odlišný od účastníka řízení, pakliže zdůvodnění tohoto názoru poskytuje dostatečnou oporu výroku rozhodnutí. Tím se s námitkami účastníka řízení vždy alespoň implicitně vypořádá (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2015, č. j. -78).

20. Z napadeného rozhodnutí lze zjistit důvody, pro které bylo vydáno. Je třeba zdůraznit, že na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů je třeba v rámci soudního přezkumu nahlížet jako na jeden celek, tedy že se rozhodnutí mohou vzájemně argumentačně doplňovat v obou směrech (srov. rozsudky NSS ze dne 22. 7. 2008, č. j. -73, a ze dne 31. 10. 2014, č. j. -25).

21. Žalovaný na str. 2 napadeného rozhodnutí uvádí, že „Odvolací správní orgán ohledně výše uvedenému přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí správného orgánu I. stupně spolu s řízením, které mu předcházelo včetně právního názoru vysloveného rozhodnutím odvolacího správního orgánu ze dne 19. 7. 2024, přičemž dospěl k závěru, že správní orgán I. stupně v pokračujícím řízení dostatečným způsobem zhojil zjištěnou vadu v rámci předchozího odvolacího řízení v uvedené věci a postupoval v souladu s platnými právními předpisy, a není tak pochyb o zákonnosti napadeného rozhodnutí“ Žalovaný v rozhodnutí detailně popisuje průběh řízení a věnuje se zákonnosti postupu správního orgánu I. stupně včetně procesu doručování výzvy k podání vysvětlení označenému řidiči a v tomto směru předestírá svůj právní názor. Všechny odvolací námitky jsou tak napadeným rozhodnutím vypořádány, byť na ně žalovaný přímo neodkazuje.

22. Na okraj soud podotýká, že odvolání podané žalobcem samo o sobě není nijak konkrétní, když napadá obecně zákonnost celého rozhodnutí a jemu předcházejícího procesu a následně se uchyluje k uvedení pouze příkladů této nezákonnosti. Žalovaný v důsledku toho tak neměl ani na co konkrétně v rozhodnutí reagovat a žalobce nebyl zkrácen na právech, pokud žalovaný přezkoumal jako celek prvostupňové rozhodnutí a jemu předcházející řízení. Skutečnost, že žalovaný v rozhodnutí výslovně nereaguje na podané námitky, vzhledem k výše uvedenému nezakládá sama o sobě nepřezkoumatelnost rozhodnutí.

23. Žalobce ostatně ani v rámci podané žaloby nijak konkrétně nespecifikuje, které jeho námitky nebyly vypořádány. Míra precizace žalobních bodů přitom zásadně předurčuje, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu musí soud přistoupit. Není na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebral by funkci žalobcova advokáta (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. -78, č. 2162/2011 Sb. NSS). Žaloba je svým obsahem velmi strohá a obsahuje pouze odkaz na odstavec napadeného rozhodnutí ve kterém žalovaný uvedl, že žalobce ani přes výzvu správního orgánu I. stupně odvolací námitky nedoplnil. Ačkoliv soud uznává, že tato formulace je nesprávná, sama o sobě ještě nezakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Účelem soudního přezkumu není formalistické napadání zjevných nesprávností v odůvodnění správních rozhodnutí, které nemají vliv na jejich zákonnost a nezasahují do práv účastníků, jako je tomu v daném případě. Ačkoliv žalovaný nesprávně uvedl, že odvolací námitky žalobce nedoplnil, prvostupňové rozhodnutí právě i v rozsahu odvolacích námitek přezkoumal.

24. K námitce nesprávnosti procesního postupu správních orgánů (nezákonnosti zahájení řízení) soud uvádí, že ta byla žalobcem namítána až v replice k vyjádření žalovaného a jejím doplnění, ne ovšem v samotné žalobě. Žaloba byla podána poslední den lhůty stanovený v , zatímco replika k vyjádření žalovaného byla podána již po lhůtě. Soud proto k této námitce s ohledem na již nemůže přihlížet. Stejně jako žalobce s odkazem na rozhodnutí NSS ze dne 19. 12. 2008, č. j. uvádí, že nevypořádání odvolacích námitek nemůže správní orgán zhojit ve vyjádření k žalobě, stejně tak nelze neuvedení žalobní námitky zhojit v replice k vyjádření, pokud je soudu zaslána po lhůtě k podání žaloby. Jinými slovy, jakkoliv žalobce mohl námitku nepřezkoumatelnosti rozhojnit, resp. konkretizovat v tom smyslu, které odvolací námitky nebyly vypořádány, nemohl rozšířit žalobu o tvrzení, že tyto odvolací námitky vlastně byly vypořádány, avšak špatně.

25. Soud se otázkou zahájení řízení nemohl zabývat ani z úřední povinnosti. Nezákonný procesní postup může být důvodem ke zrušení napadeného rozhodnutí podle Tímto ustanovením jsou obecně upraveny vady rozhodnutí, pro které může soud ve věci rozhodnout bez nařízení jednání, přičemž k tomu nepotřebuje souhlas účastníků řízení. Nejedná se ovšem o prolomení dispoziční. Z úřední povinnosti k nim soud přihlíží pouze tehdy, pokud by tato vada bránila přezkumu rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, jinak by dispoziční zásada ztrácela smysl (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2011, č. j. -84, č. 2288/2011 Sb. NSS).

26. Postup soudního přezkumu procesních vad podle popsal v rozsudku ze dne 15. 12. 2025, č. j. -39, č. 845/2006 Sb. NSS Nejvyšší správní soud. V něm došel k závěru, že „[z]e znění , podle něhož soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé, nelze výslovně dovodit, že by soud měl k zániku odpovědnosti za přestupek přihlížet z úřední povinnosti, tedy i v případě, kdy zánik odpovědnosti za přestupek není v žalobě namítán. Judikatura však dovodila, že jestliže účastník v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nenamítá vady řízení uvedené v , soud přihlédne z úřední povinnosti k existenci takových vad jen za předpokladu, že jsou bez dalšího patrné ze správního spisu a zároveň se jedná o vady takového charakteru a takové míry závažnosti, že brání přezkoumání napadeného rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů (rozsudek Nejvyššího správního soudu uveřejněný pod č. NSS).“ Z uvedeného vyplývá, že soud k procesním vadám přihlédne z úřední povinnosti za současného splnění dvou podmínek. Vady nezákonnosti musí 1) být bez dalšího patrné ze správního spisu a zároveň 2) takového charakteru a závažnosti, že brání přezkoumání napadeného rozhodnutí v mezích žalobních bodů.

27. Soud si je vědom rozsudku NSS ze dne 28. 1. 2026, č. j. -50 ve věci Autoškola Letná, kterým NSS zrušil rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 26. 5. 2025, č. j. -35, a vyslovil právní názor, podle kterého po zahájení řízení s provozovatelem vozidla již nelze zhojit procesní pochybení, jehož se správní orgán dopustil při zjišťování pachatele přestupku, tedy před odložením věci proti nezjištěnému řidiči vozidla. Jelikož žalobce pohříchu předmětem přezkumu tuto otázku včas neučinil, nemohl se jí soud zabývat a vyvodit z ní důsledky.

28. Jak již bylo výše uvedeno, jediným včasným žalobním bodem byla námitka nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Jelikož soud dospěl k závěru, že rozhodnutí je přezkoumatelné, neboť se žalovaný vypořádal s žalobcovými odvolacími námitkami implicitně, nemohl se již pro nedostatek odpovídajících včasných žalobních bodů zabývat tím, zda byly tyto odvolací námitky procesního charakteru vypořádány v souladu se zákonem, tj. zda byly splněny zákonné podmínky pro zahájení řízení o přestupku provozovatele vozidla. I z toho důvodu se soud nezabýval praxí jiných správních orgánů v této záležitosti a důkazní návrhy k této otázce předložené neprovedl, neboť nejsou v dané věci relevantní.

Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení

29. Jelikož soud neshledal žalobu důvodnou, podle ji zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Úspěšnému žalovanému soud nepřiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, neboť mu žádné náklady nad rámec běžných administrativních úkonů nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 30. června 2026

JUDr. Bc. Kryštof Horn v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.