Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Cmo 43/2026-42

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

oprávněné: Jméno oprávněné, IČO IČO oprávněné sídlem Adresa oprávněné

proti

povinnému: Jméno povinné, narozený Datum narození povinné bytem Adresa povinné

o návrhu povinného na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů v řízení o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. září 2025 č. j. -14, o odvolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. prosince 2025 č. j. -35,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. prosince 2025 č. j. -35, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. prosince 2025 č. j. -35, se potvrzuje.

1. V záhlaví uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové coby soud prvního stupně (dále též jen „soud“) rozhodl tak, že „Zamítá se žádost povinného o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.“

2. V odůvodnění soud uvedl, že povinný podal dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby povinného na obnovu řízení a pro zmatečnost. Krajský soud vyzval povinného k doplnění důvodů dovolání. Dále jej vyzval k zaplacení soudního poplatku z dovolání s tím, že pro případ podání žádosti o osvobození od soudního poplatku nechť povinný vyplní a doručí soudu formulář o svých poměrech. Výzvy byly povinnému doručeny dne 28. 11. 2025. Povinný ve stanovené 15 denní lhůtě soudní poplatek nezaplatil ani nezaslal vyplněný formulář o svých poměrech. Soudu tak nejsou známy aktuální poměry povinného. Bez toho nelze vyhovět žádosti o prominutí soudního poplatku ani žádosti k ustanovení zástupce z řad advokátů (, ). Proto byly žádosti zamítnuty, uzavřel soud prvního stupně.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal povinný odvolání. Navrhl zrušit odvoláním napadené usnesení nebo zjistit a prohlásit jeho nicotnost (paakt). Namítl podjatost samotné samosoudkyně tituly před jménem a i „všech soudců i nesoudců zdejšího krajského, vrchního i okresního soudu“ s návrhem na jejich neprodlené vyloučení a předložení věci k rozhodnutí podle (delegace nutná). Akcentoval „od počátku vědomě páchané a vzájemně kryté zločiny“ (s několika desítkami vykřičníků) v předcházejícím nalézacím řízení před Okresním soudem v Jičíně a všech z něj vzešlých řízeních.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda ve věci nerozhodoval v řízení před soudem prvního stupně vyloučený soudce s ohledem na uplatněnou námitku podjatosti a shodně tak se zabýval tím, zda sám není z projednání a rozhodnutí této věci vyloučen.

6. Povinný v odvolání namítl podjatost samosoudkyně tituly před jménem, všech soudců a nesoudců soudu krajského, vrchního i okresního a domáhá se delegace nutné dle

7. Z obsahu spisu a vlastní činnosti je odvolacímu soudu známo, že povinný uplatňuje obecné námitky podjatosti soudců opakovaně a zneužívá tento procesní institut k procesním obstrukcím. Jako k procesnímu úkonu zneužívající povahy dle , věta druhá , proto k němu jako procesně nepřípustnému procesnímu úkonu nebylo přihlédnuto ( ). Odvolací soud odkazuje, pokud jde o procesní postup při zneužívání námitek podjatosti účastníkem, na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. , přičemž ústavní konformita tohoto postupu byla shledána usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. .

8. Odvolací soud tedy uzavírá, že samosoudkyně soudu prvního stupně tituly před jménem není vyloučena z projednání a rozhodnutí této věci a vyloučeni z projednání a rozhodnutí této věci nejsou ani soudci odvolacího senátu.

9. Pokud se povinný domáhá delegace nutné, tak dle komentářové literatury (k tomu obdobně Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. - 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 71 s.) okolnost, že soudci jsou vyloučeni, musí být zjištěna postupem dle až a nejde o předběžnou otázku vlastního řízení o delegaci nutné. O přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení se rozhoduje teprve tehdy, je-li nadřízeným soudem pravomocně rozhodnuto, že soudci příslušného soudu jsou z projednávání a rozhodování věci vyloučeni, a příslušný soud proto nemůže jednat (k tomu obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 1980, sp. zn. ). Předpoklady pro rozhodování o delegaci nutné tak nebyly vůbec naplněny.

10. Podle „Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“

11. Podle „Účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.“

12. Smyslem ustanovení je umožnit těm osobám, které by pro své majetkové poměry byly vyloučeny z práva na přístup k soudu zaručenéhod, aby mohly svá práva uplatnit či hájit u soudu. Osvobodit od placení soudních poplatků/soudního poplatku lze jen tehdy, pokud účastník nemá žádnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Odborná komentářová literatura k tomu uvádí mj. následující: „Platí, že nedostatek prostředků na účtu či v hotovosti zdaleka neznamená nárok na osvobození. Jen mimořádné případy, kdy se poplatník ocitne nezaviněně, a nikoliv například v důsledku svého nezodpovědného podnikání či hospodaření, v celkové nepříznivé situaci, mohou vést k osvobození“ - viz komentář k in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení /soudcovský komentář/. Kniha II. - 180 . Karel Havlíček, 2014.

13. Odvolací soud zdůrazňuje, že pro přiznání osvobození od soudních poplatků není nezbytně nutné vyplnění formuláře - prohlášení (potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce - dále též jen „formulář“ či „prohlášení“). Ostatně ani zákon žádný takový požadavek coby jeden z předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků nestanoví. Všechny předmětné a rozhodné skutečnosti může žadatel vylíčit a doložit příslušnými listinami hned - tedy současně již se svou žádostí a rozhodně nemusí čekat, až mu soud zašle příslušný formulář k vyplnění, a tím zbytečně prodlužovat řízení. Formulář je pouze určitou pomocí (vodítkem) pro žadatele, aby neopomněl uvést všechny rozhodné majetkové poměry, včetně určité „nápovědy“, jakými listinami se mají dokládat jeho majetkové poměry (např. výpisy ze svých bankovních účtů, katastru nemovitostí apod.). Z logiky věci je totiž zřejmé, že pokud někdo žádá o osvobození od soudních poplatků, tak je žádoucí něco tvrdit o majetkových poměrech a toto tvrzení současně doložit odpovídajícími listinami.

14. Nepostupuje-li navrhovatel (žadatel) výše uvedeným způsobem, tedy neobsahuje-li návrh (žádost) na osvobození od soudních poplatků příslušná tvrzení o nemajetnosti žadatele, jež by byla současně doložena příslušnými listinami, resp. není-li návrh doložen listinami, z nichž vyplývají „zvlášť závažné důvody“ ve smyslu , tedy takové poměry žadatele neumožňující mu uhradit stanovený soudní poplatek, zašle soud žadateli příslušný formulář s tím, že mu stanoví lhůtu, do kdy má prohlášení vyplnit a zaslat soudu zpět s příslušnými přílohami. Ve formuláři následuje hned po rubrice týkající se identifikace věci a účastníků, jejich zástupců, upozornění, že „Žadatel/žadatelka o osvobození …toto prohlášení dle instrukcí řádně a úplně vyplní a spolu s přílohami dle textu jej odevzdá soudu, u něhož žádá o osvobození…“ Dále jsou v prohlášení uvedeny různé rubriky týkající se majetku (včetně příkladů - např. movitých věcí větší hodnoty), které je třeba vyplnit a uvedenyy, jež je třeba k příslušným tvrzením o majetku doložit. Nadto je i rubrika pod bodem 7. prohlášení k uvedení dalších významných skutečností a fakt majících vliv na majetkové poměry s upozorněním o nutnosti doložit tvrzené skutečnosti a důvody listinnými důkazy s případným uvedením, proč případně nelze určitá tvrzení doložitu. Prohlášení tedy obsahuje jasné a srozumitelné poučení o tom, že má být dle instrukcí řádně a úplně vyplněno a spolu s přílohami odevzdáno soudu, u něhož je žádáno o osvobození.

15. V posuzované věci žadatel - povinný svou žádost došlou elektronicky soudu prvního stupně dne 5. 12. 2025 (a na podatelnu soudu dne 10. 12. 2025) kromě zcela obecného tvrzení o tom, že nemohl zaplatit náklady pro dovolací řízení, neodůvodnil a žádnouu ani nedoložil. Soud přitom zaslal povinnému coby dovolateli spolu s výzvou k zaplacení soudního poplatku za dovolání též formulář se lhůtou pro jeho vyplnění 15 dnů od jeho doručení (viz pokyn na č.l. 24). K doručení formuláře žadateli došlo dle přiložené doručenky dne 28. 11. 2025. Stanovená lhůta mu ke splnění uložené povinnosti marně uplynula dne 15. 12. 2025. Soud prvního stupně rozhodl o návrhu na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce až dne 29. prosince 2025, tedy cca 2 týdny po uplynutí stanovené lhůty k předložení vyplněného formuláře a příslušných (odpovídajících) listin. Shrnuto, z obsahu spisu nevyplývá, že by žadatel zaslal soudu předmětné prohlášení do uplynutí soudem stanovené lhůty, ani do dne rozhodnutí soudu prvního stupně, přičemž prohlášení s odpovídajícími listinami nebylo připojeno ani k odvolání. Formulář, jak popsáno výše, obsahoval přesné instrukce, které věci a další skutečnosti je třeba „řádně a úplně“ vyplnit a kterými listinami je třeba žádost doložit.

16. Platí, že pouze úplné a pravdivé vylíčení rozhodných skutečností, tj. majetkových (a sociálních) poměrů žadatele, jež je současně doloženo odpovídajícími listinami tato tvrzení prokazující, je základní podmínkou pro správné posouzení žádosti ohledně splnění zákonných předpokladů pro osvobození žadatele od soudních poplatků. Důvodem nepřiznání osvobození od soudních poplatků je neúplné vylíčení a doložení rozhodných skutečností pro posouzení žádosti, jež bránící soudu správně (komplexně) posoudit podmínky pro osvobození. Pokud tedy žadatel soudu pravdivě nesdělí a nedoloží všechny rozhodné skutečnosti pro posouzení osvobození od placení soudních poplatků, ačkoliv jej soud k tomu řádně vyzval, soudu sám zabrání (znemožní), aby mohl správně (komplexně) posoudit, zda jsou u něho dány podmínky pro osvobození od soudních poplatků či nikoliv. Neúplné či dokonce žádné vylíčení a doložení rozhodných skutečností pro posouzení žádosti jde vždy k tíži žadatele. Z výše uvedeného pro posuzovaný případ vyplývá, že absentující vylíčení a doložení rozhodných skutečností pro posouzení žádosti, a to i ke dni rozhodování odvolacího soudu, jde k tíži žadatele. To znamená, že posuzované žádosti nelze z tohoto důvodu vyhovět ani ke dni rozhodování odvolacího soudu.

17. Odvolací soud dále také zdůrazňuje, že přiznání osvobození od soudních poplatků je podmíněno nejen tíživou majetkovou situací žadatele (dále též „první předpoklad“), ale též se nesmí z jeho strany jednat o zřejmě bezúspěšné uplatňování/bránění práva či zneužívání práva na soudní ochranu - tak jako je tomu v posuzované věci - viz podrobněji níže (dále též „druhý předpoklad“). V posuzované věci nebylo soudu prokázáno splnění prvního ani druhého předpokladu, přičemž pro nepřiznání osvobození postačí nesplnění jen jednoho z obou uvedených předpokladů. Pro nesplnění výše popsaných předpokladů nelze povinnému přiznat osvobození od soudních poplatků. Stran žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů přitom platí, že primárním předpokladem pro vyhovění žádosti na ustanovení zástupce pro řízení je, aby u takového účastníka byly dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ty však v posuzované věci dány nebyly, proto nemohlo být vyhověno ani jeho žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů, jak správně rozhodl soud prvního stupně

18. Ostatně v opakovaném podávání neúspěšných žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce shledal stran stejného povinného a jeho rodinných příslušníků Nejvyšší soud zneužívání práva na soudní ochranu - viz odst. 7 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2025 sp. zn. . Zneužívání práva jako obstrukční postup přitom s přihlédnutím k o. s. ř ve spojení s nepožívá právní ochrany, tudíž by takové žádosti nemohlo být vyhověno již jen z tohoto důvodu. Nejvyšší soud dále např. v usnesení ze dne 5. 2. 2025 sp. zn. vyjádřil názor, že „dovolatelé dlouhodobě zneužívají svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podávají velké množství procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , a ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud, k tomu srov. například usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , a konkrétně ve vztahu k dovolatelům např. usnesení ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. , usnesení ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. , usnesení ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. , usnesení ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 29. 1. 2024, sp. zn. .“

19. Odvolací soud z vyložených důvodů usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné dle potvrdil.

20. Výrok o nákladech odvolacího řízení vzhledem k ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, odpadá, neboť o nákladech řízení přísluší rozhodnout soudnímu exekutorovi.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, za podmínek a násl. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně.