Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Cmo 127/2025-14

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

oprávněné: Jméno oprávněné., IČO IČO oprávněné sídlem Adresa oprávněné

proti

povinnému: Jméno povinné, narozený Datum narození povinné bytem Adresa povinné

o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. září 2024, č. j. -17, o odvolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. dubna 2025 č. j. -7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. dubna 2025 č. j. -7 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. dubna 2025 č. j. -7 se potvrzuje.

1. V záhlaví uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové coby soud prvního stupně odmítl žalobu povinného na obnovu řízení a pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. září 2024 č. j. -17 (dále jen „žaloby“).

2. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že povinný zapracoval do svého podání ze dne 30. 12. 2024 mimo jiné žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího (dále jen „odvolací soud“). Stran žaloby pro zmatečnost pouze obecně odkázal na ustanovení , e), f) a g) a odst. 3 a 4 , aniž by po skutkové a právní stránce jakkoli ozřejmil použité zmatečností důvody. Pokud šlo o žalobu na obnovu řízení, bez dalšího pouze odkázal na ustanovení a 2 Z obsahu spisu vyplynulo, že odvolací soud svým usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové jako soudu prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“), kterým byla odmítnuta žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost. Nynější žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení nelze kvalifikovat jinak než jako dysfunkční návrhy na zahájení řízení. Soudu prvního stupně je z úřední činnosti známo, že povinný a další členové jeho rodiny podávají nezměrné množství mimořádných opravných prostředků v podobě dovolání, žalob na obnovu řízení a žalob pro zmatečnost, protkaných námitkami podjatosti soudců, aniž by tato svá podání jakkoliv odůvodnili po stránce skutkové či právní, a to s očividným záměrem (v rozporu s ustanovením ) co nejvíce zneprůchodnit exekuční či nalézací řízení. I v tomto případě žaloby postrádají esenciální náležitosti předepsané zákonem (viz ). Soudu prvního stupně je z úřední činnosti rovněž známo, že usnesení s výzvou k odstranění vad různých podání povinného (a dalších členů jeho rodiny) se vždy míjejí účinkem a pouze utvrzují povinného v jeho procesním obstrukčním postupu. Povinnému nemůže být nejasné, jaké náležitosti musí jeho podání obsahovat. Soud prvního stupně proto povinného nevyzval k odstranění vad žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení, resp. ho nevedl k doplnění těchto žalob ( ), a obě tyto žaloby podle odmítl (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 11. 2023 sp. zn. , usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 9. 2023 sp. zn. a usnesení téhož soudu ze dne 14. 9. 2023 sp. zn. ). Nadto, žaloba pro zmatečnost je proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost nepřípustná ( ), uzavřel soud prvního stupně.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal povinný odvolání. Navrhl zrušit odvoláním napadené usnesení a přikázání věci k dalšímu řízení jiným soudům prvního a druhého stupně, nebo zjistit a prohlásit jeho nicotnost (paakt), protože nejen všechna předchozí podání byla a jsou objektivně důvodná i včasná a objektivně neměla a nemají nedostatek, pro který nelze pokračovat v řízení před konečně objektivně nepodjatými a nestrannými soudy/soudci I. a II. stupně v konečně spravedlivém procesu a tím, že předmětné žaloby jsou projednatelné. Namítli podjatost samotné samosoudkyně JUDr. Martiny Borovcové a i „všech soudců i nesoudců zdejšího krajského, vrchního i okresního soudu“ s návrhem na jejich neprodlené vyloučení a předložení věci k rozhodnutí podle (delegace nutná). Akcentoval, že nejde o sudičství, ale o „nápravu zločinů“.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání povinného není důvodné.

5. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda ve věci nerozhodoval v řízení před soudem prvního stupně vyloučený soudce s ohledem na uplatněnou námitku podjatosti a shodně tak se zabýval tím, zda sám není z projednání a rozhodnutí této věci vyloučen.

6. Povinný v odvolání namítá podjatost samosoudkyně JUDr. Martiny Borovcové, všech soudců a nesoudců soudu krajského, vrchního i okresního a domáhá se delegace nutné dle a přidělení této věci k řádnému projednání jiným soudům prvního i druhého stupně.

7. Z obsahu spisu a úřední činnosti je odvolacímu soudu známo, že povinní uplatňují obecné námitky podjatosti soudců opakovaně a zneužívají tento procesní institut k procesním obstrukcím. Jako k procesnímu úkonu zneužívající povahy dle , věta druhá , proto k němu jako procesně nepřípustnému procesnímu úkonu nebylo přihlédnuto ( ). Odvolací soud odkazuje, pokud jde o procesní postup při zneužívání námitek podjatosti účastníkem, na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. , přičemž ústavní konformita tohoto postupu byla shledána usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. .

8. Odvolací soud tedy uzavírá, že samosoudkyně soudu prvního stupně JUDr. Martina Borovcová není vyloučena z projednání a rozhodnutí této věci a vyloučeni z projednání a rozhodnutí této věci nejsou ani soudci odvolacího senátu.

9. Pokud se povinný domáhá delegace nutné, tak dle komentářové literatury (k tomu obdobně Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. - 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 71 s.) okolnost, že soudci jsou vyloučeni, musí být zjištěna postupem dle až a nejde o předběžnou otázku vlastního řízení o delegaci nutné. O přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení se rozhoduje teprve tehdy, je-li nadřízeným soudem pravomocně rozhodnuto, že soudci příslušného soudu jsou z projednávání a rozhodování věci vyloučeni, a příslušný soud proto nemůže jednat (k tomu obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 1980, sp. zn. ). Předpoklady pro rozhodování o delegaci nutné tak nebyly vůbec naplněny.

10. Odvolací soud je zajedno se soudem prvního stupně v tom, že žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost podaná povinným zákonné náležitosti nesplňují. Speciální náležitosti žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost jsou upraveny v a obecné náležitosti podání účastníka jsou upraveny v , přičemž podání povinného označené jako žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost zákonem předepsané náležitosti neobsahuje. Povinný dokonce vůbec nerozlišuje ani mezi těmito dvěma mimořádnými opravnými prostředky, přičemž přípustnost každého z těchto mimořádných opravných prostředků je stanovena zákonem rozdílně, což musí respektovat i podatel z hlediska vylíčení rozhodných skutečností a označení důkazů k prokázání důvodnosti té které žaloby. Nic takového však předmětné podání neobsahuje. Shrnuto, žalobní návrhy mají takové vady, že o nich nelze vést řízení. K nutnosti poskytnout v případě této konkrétní (několikáté v pořadí) žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení, poučení podle odvolací soud uvádí, že z obsahu spisu a ze skutečností jemu známých z rozhodovací činnosti je zřejmé, že povinný a další členové jeho rodiny (dále jen „povinní“) reagují na jakékoli rozhodnutí žalobou pro zmatečnost a žalobou na obnovu řízení, tyto mimořádné opravné prostředky jsou podávány prakticky „automaticky“ proti každému rozhodnutí soudu. Všechna tato podání jsou zcela nedostatečná, ze zákonných náležitostí je u nich splněno jen označení rozhodnutí, proti kterému směřují. Povinní byli opakovaně poučováni, jak mají nedostatky žalob odstranit a že neučiní-li tak, bude její podání odmítnuto. Odvolacímu soudu je rovněž z úřední činnosti známo, že podobný (obstrukční) procesní postup (podávání všech existujících řádných i mimořádných opravných prostředků proti všem rozhodnutím) povinní volí i ve všech dalších řízeních, jichž se účastní, přičemž i v nich byli mnohokrát poučeni o tom, jaké náležitosti musí žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost, splňovat, aby byla projednatelná. Z uvedeného je podle odvolacího soudu možno uzavřít, že povinným, resp. v daném případě povinnému je a musí být dobře známo, jaké náležitosti má jeho podání obsahovat a i ve světle závěrů usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2024, č. j. , je odvolací soud přesvědčen, že poučení o nutnosti odstranit vady žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost proti předmětnému usnesení Vrchního soudu v Praze nebylo nutné a soud prvního stupně postupoval správně, že i bez jeho poskytnutí, tyto žaloby odmítl.

11. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné dle potvrdil.

12. Výrok o nákladech odvolacího řízení vzhledem k ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, odpadá, neboť o nákladech řízení přísluší rozhodnout soudnímu exekutorovi.

13. Pro úplnost odvolací soud poukazuje na závěr ohledně dlouhodobého zneužívání práva na soudní ochranu ze strany povinných podáváním neurčitých, případně nedůvodných žalob, jakož i opravných prostředků, včetně mimořádných opravných prostředků, stran stejných povinných, formulovaný Nejvyšším soudem coby soudem dovolacím v rozhodnutí o dovolání Nejvyšší soud v usnesení ze dne 5. 2. 2025 sp. zn. uvedl, že „Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatelé dlouhodobě zneužívají svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podávají velké množství procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , a ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud, k tomu srov. například usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , a konkrétně ve vztahu k dovolatelům např. usnesení ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. , usnesení ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. , usnesení ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. , usnesení ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 29. 1. 2024, sp. zn. .“

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, za podmínek a násl. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně.