Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
33 Az 31/2026 - 16.pdf
PDF · 0 B
No categories available
33 Az 31/2026 - 16
USNESENÍ
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci
žalobce:
P. H. S., narozený X,
státní příslušnost X,
toho času v ZZC Balková, Balková 1, 331 65 Tis u Blatna,
proti
žalovanému:
Ministerstvo vnitra ČR,
se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7,
v řízení o žalobě ze dne 17. 7. 2026 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2026, č. j. OAM-803/BA-BA01-BA06-DOP-ZZC-2026, o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
Odůvodnění:
1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 9. 7. 2026, č. j. OAM-803/BA-BA01-BA06-DOP-ZZC-2026 (dále jen napadené rozhodnutí) rozhodl o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany tak, že další opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany se podle § 11 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen zákon o azylu) zamítá jako nepřípustná.
2. Žalobce proti napadenému rozhodnutí brojil žalobou, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě. K návrhu uvedl, že odkladný účinek žalobě není přiznán z důvodu nezákonnosti rozhodnutí, pročež je již z tohoto důvodu nezbytné jeho přiznání, aby mohl být napraven nezákonný a pro žalobce nebezpečný následek napadeného rozhodnutí. Žalobce se domnívá, že přiznání odkladného účinku nezpůsobí žádnou újmu na straně třetích osob, které nebudou rozhodnutím dotčeny, a újma hrozící žalobci je nepoměrně vyšší. Zároveň uvedl, že přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Rozhodnutí soudu by v případě vycestování žalobce již nemělo žádné účinky, neboť by byl v zemi původu vystaven pronásledování či riziku vážné újmy, čímž by mu bylo upřeno právo na soudní ochranu. Možnost přicestovat zpět na území ČR v případě kladného výsledku soudního řízení vnímá jako téměř nemožnou, nebo minimálně velmi ztíženou.
3. Žalobce dále poukázal na to, že bez přiznání odkladného účinku budou omezena jeho práva v průběhu řízení; možnost komunikace se soudem ze zahraničí bude ztížena a nedostatečná k řádnému hájení jeho práv. Žádost o udělení mezinárodní ochrany podal, jelikož mu v rodné zemi hrozí skutečné nebezpečí, kvůli kterému považuje za nutné setrvat v ČR. V opačném případě by mu mohla vzniknout vážná újma, kterou považuje za větší, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Není si vědom okolností, které by činily jeho setrvání v ČR rozporné s veřejným zájmem.
4. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 9. 7. 2026 k návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku uvedl, že jej vzhledem k obsahu podání ve věci nepovažuje za důvodný. Má za to, že žalobce neuvedl takové skutečnosti, které by v jeho případě svědčily pro přiznání odkladného účinku. Respektování pravomocných rozhodnutí správního orgánu představuje důležitý veřejný zájem. Upozornil, že se jedná o opakovanou žádost žalobce, soudní přezkum napadeného rozhodnutí není vyloučen a žalobcova první žádost byla již v minulosti meritorně posouzena. Závěrem konstatoval, že neshledává naplnění důvodů dle § 73 odst. 2 s. ř. s., a proto s přiznáním nesouhlasí; navrhl, aby soud žalobě odkladný účinek nepřiznal.
5. Podle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
6. Zákon tedy stanoví dvě podmínky, které musí být kumulativně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
7. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nerozhoduje tak, že by předjímal rozhodnutí ve věci samé, ale zjišťuje existenci zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě uvedených v § 73 odst. 2 s. ř. s.
8. Smyslem přiznání odkladného účinku žalobě není oddálení účinku pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Jedná se o zvláštní nástroj, který má zabránit situaci, kdy by v důsledku okamžitého výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu došlo ke zcela konkrétní, závažné a nevratné újmě. Poskytnutí odkladného účinku se tedy vyznačuje svým mimořádným charakterem, je výjimečným institutem a je tak přiznáván v menšině případů (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 1. 2021, č. j. 1 As 473/2020-32). Povinnost tvrdit a prokázat skutečnost, že výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu, která je nepoměrně větší než újma, která může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám, stíhá výhradně žalobce (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2020, č. j. 8 As 203/2020-78). Žalobce je pro úspěšnost svého návrhu povinen tvrdit včas, úplně a konkrétně rozhodné skutečnosti o vzniku nenahraditelné újmy. Musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a jak intenzivně by takovou újmu pociťoval. Musí dále prokázat, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozhodnutím obává, by pro něj byl zásadním zásahem (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2023, č. j. 9 As 149/2023-82, bod 7). Jen tehdy může soud posoudit, vznikne-li neprodleným výkonem nebo jinými právními následky správního rozhodnutí žalobci nepoměrně větší újma, resp. těžko nahraditelná či kompenzovatelná újma.
9. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).
10. V nyní projednávané věci žalobce spatřoval újmu v nutnosti vycestovat do země původu, kde by byl podle svých tvrzení vystaven pronásledování či vážné újmě, a současně v tom, že by z ciziny měl zásadně ztíženou možnost účinně komunikovat se soudem a hájit svá práva. Soud však tato tvrzení považuje za čistě hypotetická bez vztahu k jeho konkrétní situaci. Samotné napadené rozhodnutí totiž žalobci neukládá žádnou povinnost vycestovat z území České republiky – byla jím „pouze“ zamítnuta jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany. Jelikož napadené rozhodnutí žalobci neukládá povinnost opustit území České republiky, nelze s jeho přímými právními účinky spojovat tvrzenou újmu spočívající v nuceném vycestování ze země. Mezi napadeným rozhodnutím a případnou povinností žalobce vycestovat tak není dána přímá souvislost. Tvrzení žalobce proto není způsobilé odůvodnit přiznání odkladného účinku žalobě.
11. Ani obavy žalobce z údajného nebezpečí pronásledování či vážné újmy nemohou samy o sobě založit závěr o existenci reálně hrozící újmy. Tato tvrzení totiž žalobce nijak konkrétně nedoložil a zůstala pouze v obecné rovině.
12. Soud v této souvislosti konstatuje, že žalobce neunesl břemeno tvrzení, neboť omezil svou argumentaci na obecné poukazy na právní pojmy ze zákona o azylu. Taková tvrzení však postrádají potřebnou konkrétnost a individualizaci ve vztahu k osobním poměrům žalobce, a nejsou proto způsobilá odůvodnit přiznání odkladného účinku žalobě jakožto mimořádného procesního institutu.
13. Jak současně vyplývá z výše citovaných soudních rozhodnutí, usnesení o odkladném účinku nemůže nahrazovat meritorní rozhodnutí v tom smyslu, že by jím soud vyslovil případnou nezákonnost rozhodnutí žalovaného. Nelze tedy vyhovět požadavku žalobce, aby soud přiznal odkladný účinek z důvodu namítané nezákonnosti napadeného rozhodnutí.
14. Soud považuje rovněž za nutné vyvrátit námitku žalobce, že mu nepřiznáním odkladného účinku bude upřeno právo na soudní ochranu. Soudní ochrana v podobě přezkumu správního rozhodnutí bude žalobci poskytnuta při meritorním posouzení věci. I kdyby navíc soud teoreticky přistoupil k přiznání odkladného účinku, žalobce by se octl v postavení žadatele o mezinárodní ochranu, který by přesto musel vyčkat na rozhodnutí soudu ve věci samé.
15. Soud uzavírá, že žalobce neprokázal, že by mu výkonem nebo jeho jinými právními následky hrozila závažná újma ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. Jelikož nebyla splněna první podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě, soud se již druhou podmínkou nezabýval.
16. Soud z výše uvedených důvodů návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl (§ 73 odst. 2 s. ř. s. a contrario).
17. O nákladech řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku soud nerozhodoval, když bude postupovat analogicky podle § 145 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s § 64 s. ř. s., a o případných nákladech vzniklých v této souvislosti rozhodne v rozhodnutí o věci samé.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].
Plzeň 17. 8. 2026
Mgr. Jaroslava Křivánková v.r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.