Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3095/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 6.11.2006, doručenou soudu prvního stupně dne 20.12.2006, domáhal, aby mu žalovaný \"zaplatil 57.000,- Kč s devíti procentním úrokem z prodlení ročně za dobu od 16.6.2006 do 30.6.2006, a za dobu od 1.7. do zaplacení s ročním úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repooperace Č. n. b., vyhlášené ve V. Č. n. b., platné pro první den příslušného kalendářního pololetí\". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že byl u žalovaného od roku 1999 zaměstnán v pracovním poměru jako vedoucí odboru školství a kultury, že dopisem žalovaného ze dne 21.4.2005 byl odvolán z funkce, že Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26.7.2006 sp. zn. potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 22.11.2005 sp. zn. , kterým bylo určeno, že odvolání žalobce z funkce je neplatné, že žalovaný dal přípisem ze dne 22.2.2006 žalobci výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost podle ustanovení , přičemž pracovní poměr skončil dne 31.5.2006, a že žalovaný má nárok na odstupné \"ve výši trojnásobku průměrného výdělku\", což vyplývá z \"kolektivní smlouvy na rok 2006, č. III bodu 3, uzavřené mezi statutárním městem O. a základními organizacemi odborového svazu státních orgánů a organizací dne 2.11.2005\", tedy ve výši 57.000,- Kč.

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 3.4.2007 č.j. -38 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 21.289,10 Kč k rukám advokáta JUDr. B. J. Dospěl k závěru, že podle ustanovení \"odstupné náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z funkce v souvislosti s jejím zrušením v důsledku organizační změny\", že žalobce byl odvolán dne 21.4.2005 a reorganizace proběhla u žalovaného teprve v únoru 2006, že \"výpověď ze dne 22.2.2006 i výpovědní doba spadají do doby mezi rozsudky okresního a krajského soudu\", kterými bylo určeno, že odvolání žalobce z funkce je neplatné, že v této době je třeba vycházet z toho, že odvolání je platné, a že žalobce \"samotnou výpověď nenapadl a odstupné mu nenáleží\".

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26.3.2008 č.j. -68 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 10.294,- Kč k rukám advokáta JUDr. B. J. Ztotožnil se s názorem soudu prvního stupně a uvedl, že, \"pokud měl žalobce za to, že mu výpověď byla dána právě v důsledku organizačních změn, které u žalovaného nastaly, měl napadnout tuto výpověď žalobou na neplatnost výpovědi s odůvodněním, že výpovědní důvod není dán\"; to žalobce neučinil a je proto nutné vycházet z výpovědi z pracovního poměru dané žalobci dopisem žalovaného ze dne 22.2.2006, z níž vyplývá, že \"je dávána žalobci dle ve znění , tedy z důvodu fikce nadbytečnosti\". Protože žalobce byl odvolán z funkce dne 21.4.2005 a nikoliv v souvislosti se zrušením funkce v důsledku organizační změny, požadované odstupné mu nenáleží.

Rozsudek odvolacího soudu, který mu (jeho zástupci) byl doručen dne 7.4.2008, napadl žalobce dovoláním v podání ze dne 26.5.2008, které zaslal soudu prvního stupně telefaxem dne 26.5.2008 a dne 9.6.2008 a jehož písemnou podobu zaslal soudu prvního stupně prostřednictvím držitele poštovní licence (Č. p., s.p.) dne 12.6.2009. Uvedl v něm, že \"rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam\", neboť \"řeší otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena\", že odvolací soud \"řešil otázku existence jeho nároku v rozporu s hmotným právem\", když dovodil, že mu odstupné nenáleží, neboť nesprávně aplikoval ustanovení \".

Tímto způsobem podané dovolání žalobce odůvodnil v podání ze dne 1.9.2008, které odeslal prostřednictvím držitele poštovní licence (Č. p., s.p.) dne 5.9.2008 soudu prvního stupně a dne 8.9.2008 dovolacímu soudu.

Žalovaný navrhl, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl. Ztotožnil se s názorem odvolacího soudu, že \"odstupné poskytované zaměstnancům při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z funkce v souvislosti s jejím zrušením v důsledku organizační změny\".

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle ustanovení věty první účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení , běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce ( ), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden (srov. ); rozsahem dovolacích návrhů není vázán jen v případech uvedených v ustanovení Není-li v dovolání uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebyl v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu zvoleným rozsahem dovolacích návrhů) vymezen obsah přezkumné činnosti odvolacího soudu po stránce kvantitativní, a napadené rozhodnutí odvolacího soudu proto není možné přezkoumat.

Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení a b) , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a ), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování ( ). K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení a 3 (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení a 3 Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. větu první ).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do uplynutí lhůty určené k podání dovolání v ustanovení V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. ) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení soudem řádně vyzván (srov. ) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, jímž uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.

Marným uplynutím lhůty podle ustanovení se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení , a vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlédnout. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení doplněno, podle ustanovení a odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).

V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že žalobce podal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu včas podáním v podobě telefaxového dokumentu dne 9.6.2008, doplněného předložením jeho originálu dne 12.6.2008 (k dovolání podanému telefaxem dne 26.5.2008 se nepřihlíží, neboť nebylo do 3 dnů doplněno předložením jeho originálu, popř. písemným podáním shodného znění - srov. věta druhá ) a že již při podání dovolání byla splněna podmínka dovolacího řízení uvedená v ustanovení , neboť žalobce byl při podání dovolání zastoupen advokátem JUDr. V. J.

Dovolání žalobce obsažené v podání, které došlo soudu dne 9.6.2008, však neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů rozsudek odvolacího soudu napadá; uvádí se v něm pouze to, že \"dovolání je přípustné dle ustanovení \" a že \"odvolací soud řešil otázku existence žalobcova nároku v rozporu s hmotným právem, když dovodil, že odstupné žalobci nenáleží a nesprávně tak aplikoval ustanovení \". Protože žalobce v dovolání nevylíčil okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného rozsudku odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení a 3 , mohl dovolání o tuto náležitost účinně doplnit jen po dobu trvání lhůty k dovolání, tedy do dne 9.6.2008 (srov. též větu první ). Žalobce však dovolání proti rozsudku odvolacího soudu doplnil teprve podáním ze dne 1.9.2008, které odevzdal k přepravě soudu prvního stupně dne 5.9.2008 a dovolacímu soudu dne 8.9.2008. Protože k opožděně provedenému doplnění dovolání o údaj, z jakých důvodů se rozsudek odvolacího soudu napadá, nelze přihlédnout, žalobce tak dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, zabránil, aby mohl napadený rozsudek odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení a věty první odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalovanému v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 1.875,- Kč [srov. , , , , ve znění , č. , a č. a č. ] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. a č. ), celkem ve výši 2.175,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného advokát JUDr. B. J. osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalovanému za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů (srov. a 3 a větu druhou ) podle sazby daně z přidané hodnoty [19% - srov. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů], tedy částka (po zaokrouhlení) ve výši 414,- Kč (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005). Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení věty první, a uložil, aby žalovanému tyto náklady nahradil. Žalobce je povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.589,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. června 2009

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu