Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 463/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce P. N., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) J. B., zastoupenému advokátem, a 2) L. M., zastoupenému advokátem, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 27. března 2008, č. j. -140, a proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 6. listopadu 2006, č. j. -52,   t a k t o :

Dovolání se odmítá.

Žalobce je povinen zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.307,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.

Ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 27. 3. 2008, č. j. - 140, potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 6. 11. 2006, č. j. -52, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že „první žalovaný je vlastníkem nemovitosti, a to objektu bydlení na st.pč. 119/1, st.pč. 119/1 a pč. 1143/1, vše zapsáno v k.ú. K. u Katastrálního úřadu pro P. k., Katastrální pracoviště S.“, a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce v řízení neprokázal existenci vymahatelné pohledávky vůči prvnímu žalovanému jako svému dlužníku, a proto nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu

Proti rozsudku odvolacího soudu a výslovně též proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce dovolání z důvodů uvedených v , b), odst. 3 , v němž po připomenutí skutkového stavu věci namítá, že „osvědčil právní zájem na vedení tohoto soudního sporu“ a že prokázal své vymahatelné pohledávky vůči prvnímu žalovanému. Za zásadní po právní stránce považuje otázku naléhavého právního zájmu na určovací žalobě, který je podle něj dán i v případě, kdy pohledávka věřitele není vykonatelná, nýbrž jen pravomocně přiznaná. Poukazuje na to, že po vydání rozsudku odvolacího soudu mu byla vůči prvnímu žalovanému pravomocně přiznána pohledávka představující náhradu nákladů řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , a proto navrhuje připojení tohoto spisu k prokázání této vykonatelné pohledávky jako další skutečnosti osvědčující naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Dále dovolatel uvedl, že kupní smlouvu uzavřenou mezi žalovanými nadále považuje za absolutně neplatnou, a to jednak pro rozpor s , o konkursu a vyrovnání, a dále podle obč. zák., neboť byla uzavřena v rozporu se zákonem, zákon obchází a příčí se dobrým mravům. Navrhl, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu, případně soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Druhý žalovaný se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnil s rozsudky soudů obou stupňů a navrhl, aby dovolací soud dovolání zamítl.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, oprávněnou osobou-účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání není přípustné podle a neshledal je přípustným ani podle

Zpochybňuje-li žalobce skutkový závěr, že do doby vyhlášení rozsudku odvolacího soudu neprokázal, že by vůči prvnímu žalovanému měl vymahatelnou pohledávku, nejedná se o námitku nesprávného řešení otázky právní, ale o námitku nesprávnosti skutkových zjištění, tedy o dovolací důvod podle , neboť právě ten slouží k nápravě případného pochybení, spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází

ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování; tento dovolací důvod však přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podle nezakládá.

Otázka existence naléhavého právního zájmu ve smyslu na určení, že první žalovaný je vlastníkem předmětných nemovitostí, není způsobilá přípustnost dovolání v dané věci podle založit, neboť odvolací soud tuto otázku vyřešil zcela v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. , rozsudek téhož soudu ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2008, sp. zn. ).

Současně je s přihlédnutím k ustanovení nutno připomenout, že v dovolání u žádného z dovolacích důvodů nemohou být uplatněny nové skutečnosti nebo důkazy. Těmi jsou všechny skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny v řízení před soudem prvního stupně, resp. za podmínek uvedených v a v řízení před odvolacím soudem. Pokud tedy žalobce v dovolání poukazuje na existenci pravomocně přiznané pohledávky představující náhradu nákladů řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. a navrhuje připojení tohoto spisu, nemohl k této skutečnosti dovolací soud přihlédnout již z toho důvodu, že byla uplatněna až v dovolání,

a jedná se tudíž o nepřípustnou novotu.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu nemá z hlediska námitek uplatněných v dovolání po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání podle není tudíž přípustné. Nejvyšší soud ČR je proto podle věty první a odmítl.

Nejvyšší soud je soudem funkčně příslušným k projednání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ( ). V případě, že dovolání směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně (proti němuž je zásadně přípustné odvolání), funkční příslušnost k jeho projednání není upravena; přitom nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (srov. rozhodnutí publikované

pod č. 47 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006). Protože rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 6. 11. 2006, č. j. -52, je rozhodnutím soudu prvního stupně (a nikoli odvolacího soudu), dovolací soud z uvedeného důvodu řízení

o dovolání proti tomuto rozsudku podle a věty první zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným bylo rozhodnuto podle věty první, , , neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení a prvnímu žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným bylo rozhodnuto podle věty první, , části věty před středníkem a , neboť první žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 5.000,- Kč [odměna z částky určené podle , snížená na polovinu podle vyhlášky a o dalších 50 % podle ], a náhrady hotových výdajů podle , v částce 300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce druhého žalovaného doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží druhému žalovanému vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad hotových výdajů rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování

a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu, tedy částka 1.007,- Kč. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 6.307,- Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta, který druhého žalovaného v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. června 2009

JUDr. Olga   P u š k i n o v á , v. r.

předsedkyně senátu