Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1439/2009

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech dovolacího řízení částku 2.142,- Kč k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 26. listopadu 2007, č. j. -43, vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost vyklidit

a vyklizený předat žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku „byt č. 14, sestávající ze 2 pokojů, kuchyně, předsíně, koupelny, WC, sklepní koje, balkonu a spíže, nacházející se ve 4. podlaží nájemního domu v B., F. 345/29“; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalované Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. srpna 2008, č. j. -59, citovaný rozsudek soudu prvního změnil jen tak, že žalovaná je povinna předmětný byt vyklidit a vyklizený předat žalobci do patnácti dnů od právní moci rozsudku; jinak ho potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Žalovaná doručila dne 6. října 2008 Nejvyššímu soudu České republiky podání ze dne 3. října 2008 nazvané jako „Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6.8.2008, sp. zn. …“. Uvedla v něm, že podává na počátku zákonné lhůty dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, neboť má za to, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dodala, že dovolání „blíže obratem zdůvodní“, a navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Pro úplnost zbývá dodat, že na výzvu soudu prvního stupně – usnesení ze dne 15. října 2008, č. j. -66 – doručila dne 19. ledna 2009 soudu prvního stupně řádné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „“) dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Dovolací soud už na tomto místě připomíná, že v části výroku, kterým byla změněna lhůta ke splnění povinnosti vyklidit předmětný byt, má rozhodnutí odvolacího soudu povahu usnesení, proti němuž zákon dovolání nepřipouští (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. října 2007, sp. zn. ); ve věci samé však jde o potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu.

Podle věty první může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu ( věta druhá ). Podle věty první je lhůta zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení ( věta druhá ).

Z uvedeného vyplývá, že lhůta k podání dovolání je lhůtou procesní a zákonnou, nemůže být prodloužena a její zmeškání nelze prominout (srov. , , věta první ); jejím marným uplynutím se proto původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (, ), se stává po uplynutí lhůty k podání dovolání bezpředmětnou.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo

z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán, tedy – řečeno jinak – jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení a 3 Chybí-li vylíčení těchto okolností, není (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu pro stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí proto není možné věcně přezkoumat (srov. věta první ).

V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že v písemném vyhotovení rozsudku, jehož stejnopis byl doručen k rukám zástupce žalované – advokáta

JUDr. V. F. – v pondělí 29. září 2008, odvolací soud účastníky mimo jiné poučil, že proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže by po podání dovolání dovolací soud zjistil, že rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; v takovém případě lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Účastníci byli tedy správně poučeni o dovolání,

o lhůtě k dovolání a o soudu, u něhož se podává. Proto poslední den dvouměsíční lhůty pro podání dovolání připadl na pondělí 1. prosince 2008. Ve lhůtě do 1. prosince 2008 mohla tedy dovolatelka podat řádné dovolání anebo – z vlastní iniciativy či na výzvu soudu prvního stupně učiněnou podle a ve spojení s ustanovením – doplnit blanketní dovolání o údaje o tom, v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí odvolacího soudu napadá.

V uvedené dvouměsíční lhůtě však dovolatelka podala pouhé blanketní dovolání (proti rozsudku odvolacího soudu), přičemž řádné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu doručila na výzvu soudu prvního stupně – usnesení ze dne 15. října 2008, č. j.

-66 – až dne 19. ledna 2009, tedy evidentně po marném uplynutí shora specifikované lhůty; proto k němu již dovolací soud nemohl přihlížet.

Vzhledem k uvedenému lze – stejně jako v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003, sp. zn. , uveřejněném pod č. 21 v sešitě č. 3 z roku 2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (citované rozhodnutí bylo uveřejněno rovněž pod č. 119 v sešitě č. 7 z roku 2003 časopisu Soudní judikatura) – uzavřít, že blanketní dovolání žalované ze dne 3. října 2008, které nebylo způsobilé zahájit dovolací řízení, muselo být odmítnuto, a to za přiměřeného použití ustanovení věty první

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal dovolatelku, která zavinila, že její dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalobci v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.500,- Kč (, ve spojení s , ve spojení s ustanovením a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 342,- Kč představující 19 % DPH ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 11. června 2009

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu