Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4923/2008

U S N E S E N Í

JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobkyně J. V., zastoupené advokátkou, proti žalovanému M. M., zastoupenému  advokátem, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. října 2007, č. j. -137, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 2. března 2007, č. j. -101, ve znění usnesení ze dne 14. května 2007, č. j. -115, takto:

Řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 2. 3. 2007, č. j. -01, ve znění usnesení ze dne 14. května 2007, č. j. -115, se zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.307,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 10. 2007, č. j. -137, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 2. 3. 2007, č. j. -101, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 14. 5. 2007, č. j. -115, jímž byla zamítnuta žaloba o určení, že „vlastníkem budovy čp. 414 na pozemku čp. 386 a pozemku čp. 387, vše zapsáno v k. ú. pro H. m. P., katastrální pracoviště P.

na LV č. 450 pro k. ú. H., je J. V., dř. D.,“ a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudkům soudů obou stupňů, a to „do všech jejich výroků“, podala žalobkyně stručné dovolání, v němž vyjádřila nesouhlas se závěry, k nimž soudy dospěly, s tím, že podle jejího názoru „došlo při dokazování k hrubým rozporům a některé skutečnosti zůstaly nevyjasněny“. Má za to, že soudy obou stupňů měly „při dokazování vyjít z vyšetřovacího spisu Policie ČR-OŘ, SKPV v T. spis ČTS ORTP-636/KPV-OHK-2005“, z něhož podle dovolatelky vyplývá důležitost výslechů svědků J. O., V. Š. a P. F. Namítá rovněž, že „k předání kupní ceny, tak jak se konstatuje v rozsudku, nedošlo“, a vyjadřuje své přesvědčení, že neexistuje jediný prokazatelný důkaz, že žalovaný částku 1,950.000,- Kč na kupní cenu žalobkyni zaplatil, neboť svědek R. T. u předání peněž nebyl a žádné podrobnosti o předání peněz neuvedl. Navrhla, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnil s rozsudky soudů obou stupňů a navrhl, aby dovolání žalobkyně bylo jako nepřípustné odmítnuto.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, účastnicí řízení, řádně zastoupenou advokátem, dospěl

po přezkoumání věci k závěru, že dovolání není přípustné podle a neshledal jej přípustným ani podle

Dovolatelka žádnou otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu

po právní stránce zásadně významným ( ) v dovolání nevymezila. Z obsahu dovolání (z vylíčení důvodů dovolání - srov. ) je zřejmé, že dovolatelka ve skutečnosti nenapadá právní posouzení věci odvolacím soudem, nýbrž že nesouhlasí se skutkovými zjištěními, z nichž vyplývá skutkový závěr, na jehož podkladě odvolací soud rozhodl. Protože dovolatelka zpochybňuje skutkový závěr, který byl podkladem pro právní posouzení věci, nejedná se o námitku nesprávného řešení otázky právní, ale o námitku nesprávnosti skutkových zjištění, tedy o dovolací důvod podle , neboť právě ten slouží k nápravě případného pochybení, spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Tento dovolací důvod však není způsobilý přípustnost dovolání podle založit.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání podle není tudíž přípustné. Nejvyšší soud ČR je proto podle věty první a odmítl.

Dovolání proti výroku o nákladech řízení, které má povahu usnesení (§ 167

odst. 1 ), nepřipouští (srov. - 239 ); proto jej dovolací soud, pokud směřuje proti tomuto výroku, v souladu s a rovněž odmítl.

Nejvyšší soud je soudem funkčně příslušným k projednání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ( ). V případě, že dovolání směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně (proti němuž je zásadně přípustné odvolání), funkční příslušnost k jeho projednání není upravena; přitom nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (srov. rozhodnutí publikované pod č. 47 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006). Protože rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 2. 3. 2007, č. j. -101, ve znění usnesení ze dne 14. května 2007, č. j. -115, je rozhodnutím soudu prvního stupně (a nikoli odvolacího soudu), dovolací soud z uvedeného důvodu řízení o dovolání proti tomuto rozhodnutí podle a věty první zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b

odst. 5 věty první, , části věty před středníkem a , neboť žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 5.000,- Kč [odměna z částky určené podle , snížená na polovinu podle vyhlášky a o dalších 50 % podle ], a náhrady hotových výdajů podle , v částce 300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalovanému vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad hotových výdajů rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu, tedy částka 1.007,- Kč. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 6.307,- Kč je žalobkyně povinna zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. června 2009

JUDr. Olga  P u š k i n o v á, v. r.

předsedkyně senátu