Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2990/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., o dovolání dovolatelek: 1. J. P., a 2. J. F., zastoupených advokátkou, proti usnesení Městského soudu v Praze z 13. 3. 2008, sp. zn. , vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. (žalobců: a) D. P., b) J. K., a c) E. S., zastoupených advokátem, proti žalovaným: 1. J. P. a 2. J. F., zastoupeným advokátkou, o uzavření dohody o vydání nemovitostí), takto:

Dovolání dovolatelek se odmítají.

O d ů v o d n ě n í :

V řízení o žalobě podané v této právní věci 18. 3. 1992, došlo k vydání usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 z 11. 12. 2007, č. j. -573, jímž byla opravena výroková část rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 z 29. 1. 2004, č. j. -409, a to tak, že bod I. odst. 3 této výrokové části zní: „Podle , o mimosoudních rehabilitacích, J. P. a J. F. jsou vlastnicemi domu čp. 1572 na pozemku parc. č. 3052, zapsaného na listu vlastnictví č. 2178, vedeného u Katastrálního úřadu P. (katastrální území M.)“, a dále tak, že bod IX. odst. 3 této výrokové části rozsudku zni: „BLV dům čp. 1572 na pozemku parc. č. 3052“ v katastrálním území M.

O odvolání žalovaných proti uvedenému usnesení soudu prvního stupně bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze z 13. 3. 2008, sp. zn. . Tímto usnesením odvolacího soudu bylo usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 z 13. 12. 2007, č. j. -573 potvrzeno.

V odůvodnění usnesení odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolání žalovaných nebylo shledáno důvodným.

Odvolací soud poukazoval na to, že restituční řízení v této právní věci bylo zahájeno k návrhu právního předchůdce žalobců F. K., který se domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost uzavřít s ním dohodu o vydání nemovitostí, a to domu čp. 1572 se stavební parcelou č. 3052 v katastrálním území M. Po smrti F. K. (dne 19. 10. 1994) bylo v řízení pokračováno s jeho závětními dědici – žalobci D. P., E. S. a H. K. Žalobci vzali zpět žalobu o vydání garáže (parc. č. 3053/2 v katastrálním území M.) a dne 14. 1. 1998 bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu na uložení povinnosti žalovaných uzavřít se žalobci dohodu o vydání stavební parcely č. 3052 a zahrady parc. č. 3051/1 v katastrálním území M. a předmětem dalšího řízení zůstal nárok na uložení povinnosti žalovaným uzavřít se žalobci dohodu o vydání domu čp. 1572 v katastrálním území M.

Odvolací soud dovozoval, že v tomto případě soud rozhodl o předmětu sporu, avšak vydané rozhodnutí nemohlo být vloženo do katastru nemovitostí z důvodu absence identifikačního údaje ohledně nemovitostí, takže žalobci nemohou fakticky realizovat svá práva. Podle názoru odvolacího soudu pak mají žalobci nárok na to, aby neutrpěli újmu na svých právech, když tu nedošlo k náležité identifikaci nemovitostí v důsledku neúplných údajů o nemovitostech.

Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno advokátce, která žalované v řízení zastupovala, dne 16. 4. 2008 a dovolání ze strany žalovaných bylo podáno u Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 9. 6. 2008, tedy ve lhůtě stanovené v .

Dovolatelky navrhovaly, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu z 13. 3. 2008 a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Dovolatelky mají za to, že je jejich dovolání přípustné podle ustanovení a jako dovolací důvod uplatňovaly, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Dovolatelky namítaly, že „opravné kroky prvoinstančního soudu šly nad rámec toho, co mu v řízení příslušelo činit“. Došlo tu ke změně či ke zpřesnění identifikace nemovitosti, třebaže žalobcům byly od začátku řízení známy údaje, které jsou zákonem předepsány pro vklad práva do katastru nemovitostí (v daném případě pro identifikaci budovy), ale v řízení o této právní věci tyto údaje ve svém žalobním návrhu neupravily, takže tu nebylo na místě je napravovat opravným usnesením soudu „na úkor druhého účastníka řízení“ a „zmenšovat tak vlastní odpovědnost jednoho z účastníků řízení bez ohledu na rovné postavení účastníků řízení“.

Ve vyjádření žalobců k dovolání žalovaných bylo uvedeno, že by tomuto dovolání nemělo být vyhověno. Podle názoru žalobců soud prvního stupně správně opravil podle svým usnesením z 11. 12. 2007 zjevnou nesprávnost v rozsudku z 29. 1. 2004, č. j. -409, a to ohledně chybějícího údaje o pozemku parc. č. 3052 v katastrálním území M., na kterém dům čp. 1572 stojí. Pro tento nedostatek nemohl katastrální úřad provést vklad vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí (a návrh žalobců na vklad svým rozhodnutím z 25. 4. 2007 zamítl) s poukazem na ustanovení , podle kterého musí být v listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, budovy označeny i označením pozemku na němž jsou budovy postaveny. Bez opravy rozhodnutí soudu v uvedeném smyslu nemohly žalobci soudem přiznaná práva realizovat. Došlo tu k opravě zřejmé nesprávnosti výroku rozsudku soudu co do chybějících údajů o pozemku, který měli všichni účastníci řízení na mysli po celou dobu tohoto řízení.

Při posuzování přípustnosti dovolání dovolatelek proti rozhodnutí odvolacího soudu o potvrzení usnesení soudu prvního stupně o opravě výrokové části rozsudku soudu prvního stupně bylo třeba vycházet z ustanovení , podle něhož lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Nebylo možné přisvědčit názoru dovolatelek, které měly za to, že je jejich dovolání přípustné podle ustanovení , když tu dovolání nesměřovalo proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé. Za „věc samu“ je třeba pokládat nárok uplatněný žalobou žalobce proti žalovanému, o němž má být věcně rozhodnuto; za věc samu nelze tedy pokládat opravné usnesení vydané podle ustanovení , věta druhá, (obdobně srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod č. 38/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, týkající se potvrzujícího rozhodnutí odvolacího soudu ohledně návrhu na doplnění rozsudku soudu prvního stupně).

Přípustnost dovolání dovolatelek nebylo možné dovodit ani z ustanovení , a .

Nezbylo tedy dovolacímu soudu než přikročit podle ustanovení a k odmítnutí dovolání dovolatelek, a to jako dovolání nepřípustného.

Dovolatelky nebyly v řízení o dovolání úspěšné a ohledně nákladů vynaložených žalobci na vyjádření k dovolání dovolatelek použil dovolací soud ve smyslu ustanovení a ustanovení téhož právního předpisu, umožňujícího nepřiznání náhrady nákladů řízení i v řízení úspěšnému účastníků řízení; dovolací soud tu přihlížel k právní povaze předmětu tohoto dovolacího řízení i k obsahu již zmíněného vyjádření žalobců k dovolání dovolatelek, rekapitulujícího v podstatě to, co již bylo žalobci uplatněno v řízení odvolacím.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 21. května 2009

JUDr. Josef  R a k o v s k ý, v. r.

předseda senátu