Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 488/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 14. září 2004, č. j. -88, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částky 431.757,- Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok I.) a 319.154,- Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (III.). Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. ledna 2005, č. j. -108, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. „změnil“ tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 399.202,- Kč se specifikovaným příslušenstvím a žalobu na zaplacení 32.555,- Kč se specifikovaným příslušenstvím zamítl, ve výroku II. jej potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které (posuzováno podle jeho obsahu ve smyslu ) směřuje proti části jeho výroku, jíž byl fakticky potvrzen výrok I. rozsudku soudu prvního stupně v rozsahu částky 399.202,- Kč s příslušenstvím, a proti jeho výroku, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II.

Dovolání žalované není přípustné podle , , ve znění před 1. 4. 2005 (dále opět jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Námitkou, že soudy neprovedly navržený důkaz obsahem spisu vedeného u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. , uplatnila žalovaná dovolací důvod podle Dovolací soud neměl možnost se touto výtkou zabývat, neboť k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přihlíží ve smyslu věty druhé jen v případě, je-li dovolání přípustné (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. , a ze dne 24. 9. 2008, sp. zn. ). I kdyby tvrzená vada řízení byla dána, na jejím řešení napadené rozhodnutí nespočívá (nejde bezprostředně o výklad procesního předpisu, tedy o spor o procesní právo); otázka této vady nemůže tudíž splňovat kritéria ve smyslu Nadto kdyby dovolací soud tuto námitku zvažoval, dovodil by, že soud prvního stupně a ani soud odvolací neporušily postup podle ve spojení s a (odvolací soud pak za použití ).

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle žalovaná nastolila k dovolacímu přezkumu právní otázku, zda jí svědčí právní titul k bezplatnému užívání nebytových prostor v budově (postavené mimo jiné z finančních prostředků, jež její právní předchůdce sdružil podle , hospodářského zákoníku, v tehdy platném znění, a , o sdružování prostředků socialistických organizací), kterou nabyl do svého vlastnictví žalobce na základě , o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Takto vymezená právní otázka však rozsudek odvolacího soudu nečiní ve věci samé zásadně právně významným, neboť nejde o otázku, kterou dovolací soud dosud neřešil (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. , a jeho usnesení ze dne 21. 11. 2006, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 28. 5. 2007, sp. zn. , odmítl), a odvolací soud se od ustálené judikatury soudů neodchýlil.

Lze uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalobci v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalované právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. května 2009

JUDr. Blanka   M o u d r á , v. r.

předsedkyně senátu