Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
4250164253B8BD2BC1257A4E0068794C.html
HTML · 10.78 KB
No categories available
30 Cdo 1351/2009
U S N E S E N Í
I. Dovolání žalované se odmítá.
Stručné odůvodnění
(§ 243c odst. 2 o.s.ř. ):
Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. března 2006, č.j. 37 C 81/2005 -25, zamítl návrh, aby povolil obnovu řízení ve věci sp.zn. 37 C 67/2003 , žalobce
S. G., proti žalované R-P. spol. s r.o., o ochranu osobnosti.
K odvolání žalované Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. července 2006, č.j. 1 Co 161/2006 -40, usnesení soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) potvrdil, zatímco
ve výroku o náhradě nákladů řízení toto rozhodnutí změnil; rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Poukázal na ustanovení § 228 odst. odst. 1 písm. a) o.s.ř. Mimo jiné konstatoval, že důkaz výpovědí svědkyně L. B. žalovaná ve věci sp.zn. 37 C 67/2003 navrhla a na jeho provedení trvala. Nejde proto o důkaz, který žalovaná nemohla v původním řízení uplatnit. Nadto v článku, který žalovaná uveřejnila, bylo uvedeno, že žalobci „volala H. P., správkyně nevěstince A. v N.“, ač bylo v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 37 C 67/2003 prokázáno, že to není pravdivé tvrzení. Ani případná výpověď svědkyně L. B. o nadstandardních vztazích k rodině žalobce by nemohla přivodit pro žalovanou příznivější rozhodnutí.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Má za to, že podstatné je, že po pravomocném skončení řízení ve věci sp.zn. 37 C 67/2003 žalobce veřejně přiznal, že udržoval kontakty s L. B., v jejíž nemovitosti byl provozován nevěstinec. Do té doby nemohla žalovaná bez své viny poskytnout důkaz, že žalobce udržoval vztahy s osobou spjatou s provozem nevěstince.
Žalobce se k dovolání nevyjádřil.
Dovolání v označené věci není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. a) o.s.ř.
ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. a) a písm. b) o.s.ř. a s § 238 odst. 2 téhož zákona. Splněna není ani podmínka přípustnosti uvedená v ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (ve spojení s ustanovením § 238 odst. 1 písm. a/ a odst. 2 o.s.ř. ), protože napadené usnesení není rozhodnutím po právní stránce zásadního významu ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. Otázku, zda jsou naplněny předpoklady úspěšnosti žaloby na obnovu řízení, odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. září 2004, sp.zn. 26 Cdo 333/2008 ). Jestliže z obsahu dovolání vyplývá (§ 41 odst. 2 o.s.ř. ) též dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. , nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. 21 Cdo 541/2004 , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. III. ÚS 10/06 , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c) téhož zákona.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 , § 151 o.s.ř. , neboť žalovaná s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. května 2009
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu