Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 810/2009

U S N E S E N Í

o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. října 2008, č. j. -88, takto:

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. března 2006, č. j. -48, vyhověl žalobě a přivolil k výpovědi z nájmu „bytu č. 1, sestávajícího ze dvou pokojů a kuchyně, předsíně, koupelny a WC, o celkové výměře 56,30 m2, II. kategorie, nacházejícího se v 1. nadzemním podlaží domu č. p. 521 v P. 5, P. 41“ (dále jen „byt“), určil, že nájemní poměr skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, která počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku, a uložil žalované byt vyklidit a vyklizený odevzdat žalobkyni do patnácti dnů po uplynutí výpovědní lhůty po zajištění přístřeší; současně rozhodl

o nákladech řízení účastnic.

K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 8. října 2008, č. j. -88, citovaný rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastnic před soudy obou stupňů.

Žalobkyně dne 19. ledna 2009 podala k poštovní přepravě a dne 20. ledna 2009 doručila soudu prvního stupně podání ze dne 19. ledna 2009 označené jako „dovolání žalobce“. V tomto podání sdělila, že podává v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, a dodala, že podrobné odůvodnění zašle soudu ve lhůtě třiceti dnů.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “) dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle věty první může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu ( věta druhá ). Podle věty první je lhůta zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení ( věta druhá ).

Z uvedeného vyplývá, že lhůta k podání dovolání je lhůtou procesní a zákonnou, nemůže být prodloužena a její zmeškání nelze prominout (srov. , , věta první ); jejím marným uplynutím se proto původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno ( , ), se stává po uplynutí lhůty k podání dovolání bezpředmětnou.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán, tedy – řečeno jinak – jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení a 3 Chybí-li vylíčení těchto okolností, není (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu pro stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí proto není možné věcně přezkoumat (srov. věta první ).

V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že v písemném vyhotovení rozsudku, jehož stejnopis byl doručen k rukám zástupkyně žalobkyně – advokátky Mgr. S. Č. – ve středu 19. listopadu 2008, odvolací soud účastnice poučil, že proti jeho rozsudku je přípustné dovolání, které se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Účastnice byly tedy správně poučeny o dovolání, o lhůtě k dovolání a o soudu, u něhož se podává. Proto poslední den dvouměsíční lhůty pro podání dovolání připadl na pondělí 19. ledna 2009.

V uvedené dvouměsíční lhůtě (do 19. ledna 2009) však dovolatelka podala proti rozsudku odvolacího soudu pouhé blanketní dovolání (které navíc přes učiněný příslib dosud ani nedoplnila).

Vzhledem k uvedenému lze – stejně jako v usnesení Nejvyššího soudu ze dne

18. června 2003, sp. zn. , uveřejněném pod č. 21 v sešitě č. 3 z roku 2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (citované rozhodnutí bylo uveřejněno rovněž pod č. 119 v sešitě č. 7 z roku 2003 časopisu Soudní judikatura) – uzavřít, že blanketní dovolání ze dne 19. ledna 2009, které nebylo způsobilé zahájit dovolací řízení, muselo být odmítnuto, a to za přiměřeného použití ustanovení věty první

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , , a a o skutečnost, že žalované nevznikly

v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. května 2009

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu