Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 5423/2008

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

A. Předchozí průběh řízení

Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 103.306,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení, kterou žalovaný, jako vlastník pozemní komunikace, získal tím, že za něj žalobce již od roku 2002 v zájmu zajištění veřejného pořádku, bezpečnosti občanů a řádného vzhledu obce provádí na své náklady údržbu zeleně na průjezdních úsecích obce ve vlastnictví kraje V., parc. č. 4567/1, 4568, 4575, 4576/1, 4579/1, 4581, 4588 v katastrálním území T. a parc. č. 1108 v katastrálním území S.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť silniční vegetace není součástí ani příslušenstvím průjezdního úseku silnice, na kterém se nachází, nýbrž veřejnou zelení, k jejíž péči je povinen žalobce. Odkázala dále na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4.11.1997, sp. zn. , který uvedl, že za škodu vzniklou nedostatečnou údržbou stromů na trase průjezdního úseku komunikace ve městě odpovídá ta organizace, jejímž předmětem činnosti je údržba veřejné městské zeleně.

Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 3.4.2007, č.j. -98, zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku 3.410,- Kč a co do částky 83.896,- Kč žalobu zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobce není oprávněn po žalované požadovat úhradu nákladů vynaložených na údržbu vegetace na pozemcích, které nejsou v jeho vlastnictví, pokud k této činnosti dochází bez dohody s vlastníkem. K údržbě vegetace na pozemcích žalované, které jsou součástí veřejného prostranství, je naopak povinen žalobce dle , o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Soud prvního stupně však žalované uložil zaplatit žalobci částku 3.410,- Kč, kterou žalobce vynaložil za pokácení stromu ve vlastnictví žalovaného, který svým špatným stavem ohrožoval majetek, zdraví a životy osob.

K odvolání žalobce do zamítavé části rozsudku soudu prvního stupně odvolací soud rozsudkem ze dne 21.8.2008, č.j. -109, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, když dospěl k závěru, že průjezdní úseky silnic ve vlastnictví žalované, na kterých se předmětná vegetace nachází, jsou pozemky přístupné v obci každému bez omezení, slouží obecnému užívání, a naplňují tak znaky veřejného prostranství podle

, přičemž silniční vegetace je ve smyslu ObčZ součástí uvedených pozemků. Pokud uvedené pozemky slouží obecnému užívání, tedy veřejnému zájmu, pak o silniční vegetaci, která se na těchto pozemcích nachází, musí pečovat obec v rámci plnění úkolů v samostatné působnosti obce dle

B. Dovolání a vyjádření k němu

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost spatřoval v ustanovení , neboť jde o věc zásadního právního významu. Jako dovolací důvod uvedl nesprávné právní posouzení věci podle , které odůvodni tvrzením, že nejen strom, k úhradě jehož nákladů za pokácení byla žalovaná pravomocně zavázána, ale též ostatní neudržovaná zeleň, představovala bezpečností riziko, s tím, že jde především o tuto bezpečnost, kterou ohrožují neudržované porosty. Dále namítal, že soud prvního stupně nesprávně ztotožňuje zajišťování veřejného pořádku s povinností provádět údržbu veřejné zeleně, přičemž z žádného ustanovení povinnost obce pečovat o silniční vegetaci na veřejném prostranství obce neplyne. Konečně žalobce uvedl, že odvolací soud vyložil pojem veřejné zeleně na veřejném prostranství pouze na základě ustanovení a zcela přitom pominul vazbu uvedeného ustanovení na předpisy upravující oblast stavebního řízení.

Žalovaná se k podanému dovolání nevyjádřila.

C. Přípustnost

Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem a splňuje formální obsahové znaky předepsané Dále se dovolací soud zabýval přípustností dovolání.

Protože odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v dovoláním napadené věci, může být pří¬pustnost dovolání založena jen za podmínky upravené

v , tj. pokud dovolací soud, za použití hledisek příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí je zásadního právního významu. Ten je podle dán zejména tehdy, jestliže napadené rozhodnutí řeší právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu ještě nebyla řešena, která je odvolacími nebo dovolacím soudem řešena rozdílně, nebo také řeší-li odvolací soud určitou právní otázku jinak, než je posuzováno v konstantní judikatuře dovolacího soudu a Ústavního soudu ČR (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.1.2002, sp. zn. ) nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Žalobce v podaném dovolání – jak vyplývá z jeho obsahu – podrobuje kritice skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) vychází, když uvádí že „jde především o bezpečnost, kterou ohrožují neudržované porosty vzešlé na části silničního pozemku přiléhajícího k vozovce.“ Podstatou jeho námitky je tudíž nesouhlas s tím, jak soudy hodnotily provedené důkazy a k jakým skutkovým závěrům

z provedených důkazů dospěly. Žalobce na rozdíl od skutkových zjištění soudů obou stupňů, které dospěly k závěru, že bezpečnostní riziko představoval pouze pokácený strom, v dovolání předestírá vlastní skutkové závěry, když uvádí, že bezpečností riziko představovala též ostatní neudržovaná zeleň. Námitka žalobce tedy nepředstavuje uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacího důvodu podle ustanovení , který – jak uvedeno výše – nemůže být způsobilým podkladem pro závěr o přípustnosti dovolání podle ustanovení

Podle ustanovení § 451 ObčZ stíhá každého, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, povinnost obohacení vydat. Předmět bezdůvodného obohacení se musí podle

§ 456 ObčZ vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Podle § 451 odst. 2 ObčZ je bezdůvodným obohacením „majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.“  Bezdůvodně se podle § 454 ObčZ obohatil i ten, ,, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám“. Povinnost vydat bezdůvodného obohacení podle ustanovení ObčZ tudíž stíhá povinného tehdy, když oprávněný plnil za povinného jeho smluvní nebo zákonnou povinnost, ke které nebyl oprávněný povinen (srov. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. . Komentář. - 459. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 1186 – 1187).

Žalobce v podaném dovolání obšírně argumentuje, že v souzené věci nebyl povinen k údržbě předmětné zeleně, neboť nelze podřazovat povinnost udržovat veřejnou zeleň pod požadavek zajišťovat v obci veřejný pořádek ve smyslu Pro účely ustanovení ObčZ, na jehož základě se žalobce bezdůvodného obohacení domáhá, je však nezbytné zjištění, zda byla žalovaná coby vlastník povinna v konkrétním případě nejen k údržbě pokáceného stromu, ale též

k provedení údržby ostatní neudržované zeleně, což nebylo v řízení před soudy nižšího stupně prokázáno a žalobce v podaném dovolání ani právní důvod, zakládající povinnost žalované k provedení údržby ostatní neudržované zeleně, neuvedl. V takovém případě nemůže mít napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť připuštění dovolání se nemůže promítnout do poměrů účastníků ve věci, ve které bylo dovolání podáno (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. . Komentář. II. díl. 7 vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1240). Z uvedeného důvodu se dovolací soud nezabýval ani námitkou, že odvolací soud pominul vazbu a předpisů upravujících oblast stavebního řízení.

Dovolací soud z důvodů shora uvedených dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemá zásadní právní význam, a proto dovolání podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalovanému prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 13. května 2009

JUDr. Iva Brožová, v. r.

předsedkyně senátu