Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 999/2009

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Josefa Rakovského, v právní věci žalobkyně České republiky – Ministerstva školství, mládeže

a tělovýchovy, zastoupené advokátem, proti žalované E. P.,

zastoupené advokátem, o zaplacení částky 233.325,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. září 2008, č.j. -87, takto:

I. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 2. 2. 2006, č. j.  -25, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11.9.2008, č.j. -87,

se  zrušují.

II.  Věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 3 k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

A. Předchozí průběh řízení

Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku  233.325,- Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo žalované vzniknout užíváním nemovitosti žalobkyně bez právního důvodu.

Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem pro zmeškání ze dne 2. 2. 2006, č.j. –25, uznal žalovanou povinnou zaplatit částku 233.325,- Kč s příslušenstvím, neboť se žalovaná bez omluvy k prvnímu jednání nedostavila, přestože byla včas

a řádně soudem předvolána. Soud prvního stupně uzavřel, že faxová omluva advokáta žalované doručená soudu prvního stupně v předvečer prvního jednání, která jako důvod nepřítomnosti uváděla souběžně probíhající řízení u soudu v jiné věci, není omluvou řádnou, neboť žalovaná důvodnost uvedené omluvy nedoložila.

K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 9. 2008, č.j. -87, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož omluva založená ve spise a doručená faxem den před nařízeným jednáním není řádnou omluvou. V citovaném podání byla sice uvedena spisová značka věci, v níž bylo nařízeno jednání na stejný termín, avšak takové kolizní jednání, jakož i skutečnost, že bylo nařízeno dříve, než jednání zmeškané, nebylo žalovanou nijak osvědčeno.

B. Dovolání a vyjádření k němu

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost spatřovala v ustanovení Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spočíval podle žalované v posouzení otázky, jaké jsou podstatné náležitosti řádné omluvy ve smyslu a dále, zda má soud před vydáním rozsudku pro zmeškání přihlédnout k předchozí procesní aktivitě žalovaného (např. zda podal vyjádření k žalobě) a k povaze předmětu sporu. Jako dovolací důvod uvedla žalovaná vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle

a současně i nesprávné právní posouzení věci podle Konkrétně namítala, že

právní zástupce žalované v omluvě dostatečně identifikoval kolidující jednání označením spisové značky a soudu, u kterého bylo jednání nařízeno. Soud prvního stupně měl proto dostatek údajů k tomu, aby si případně mohl důvodnost omluvy ověřit telefonickým dotazem v kanceláři soudu, který kolidující jednání nařídil. Při posouzení podání podle jeho obsahu by omluva musela být shledána řádnou,

rozsudek pro zmeškání nebyl označen jako rozsudek pro zmeškání, je tedy otázkou, zda se za takové situace o rozsudek pro zmeškání jedná a zda je proti němu odvolání přípustné.

skutková tvrzení obsažená v žalobě jsou nedostatečná, neúplná a vzájemně rozporná, a proto nebyla dostatečná pro vydání rozsudku pro zmeškání.

Žalovaný ve svém vyjádření navrhl odmítnutí dovolání s tím, že nejde o věc zásadního právního významu a že právní zástupce žalované se pouze snaží ospravedlnit své procesní pochybení.

C. Přípustnost

Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou prostřed¬nictvím advokáta a splňuje formální obsahové znaky předepsané

Protože odvolací soud potvrdil první rozsudek soudu prvního stupně v rozhodované věci, může být pří¬pustnost dovolání založena jen za podmínky upravené v , tj. pokud dovolací soud, za použití hledisek příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí je zásadního právního významu. Tak je tomu nejen tehdy, jde-li o řešení právních otázek, tj. tehdy, jde-li o nesprávné právní posouzení, ale také v případě, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 18.12.2007, sp. zn. ). V projednávané věci dospěl dovolací soud k závěru, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která současně svojí intenzitou založila porušení práva žalobců na spravedlivý proces podle y, příp. i Úmluvy (k tomu srov. nálezy Ústavního soudu z 10. 5. 2005, sp. zn. ,; a z 11. 9. 2007, sp. zn. ), a proto je dovolání přípustné podle

D. Důvodnost

Podle zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou () žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat,

a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu „ustanovení (shodně s ustanovením , větou druhou, ) nepožaduje, aby ten, kdo se k nařízenému jednání soudu omlouvá (a popřípadě též žádá o odročení jednání), svůj důvod neúčasti u jednání soudu také prokázal. […] Protože soud posuzuje předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání při prvním jednání, které bylo ve věci nařízeno, je pro posouzení, zda bylo možné o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání, rozhodující stav, jaký tu byl v době, kdy byl rozsudek pro zmeškání vydán.

[…]

Je-li účastník (jeho zmocněnec) povinen ve stejné době, na kterou bylo nařízeno jednání, se zúčastnit jiného jednání u soudu nebo u jiného orgánu, lze souhlasit s dovolatelem v tom, že jde zpravidla o skutečnost, která omlouvá jeho neúčast při jednání soudu. K tomu, aby taková omluva mohla být důvodná (aby mohlo jít o důležitý důvod neúčasti při jednání), však nepostačuje, že účastník (jeho zmocněnec) soudu takovou skutečnost jen oznámí. Účastník (jeho zmocněnec) je povinen soudu v omluvě sdělit další údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci a u jakého soudu nebo jiného orgánu), kdy se o něm dozvěděl (že k němu byl předvolán dříve než k jednání, z něhož se omlouvá) a že časovou kolizi více jednání nebylo možné vyřešit jinak (nepočítaje v to u zmocněnce účastníka postup podle ustanovení ). Soud totiž musí mít možnost - může-li předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání zkoumat jen při prvním jednání, které bylo ve věci nařízeno - posoudit, jaká konkrétní okolnost účastníku (jeho zmocněnci) v účasti při jednání brání a zda jde o okolnost významnou, která neúčast u jednání ospravedlňuje,

a v případě potřeby ji i ověřit. Jen na základě konkrétních okolností může soud dovodit, zda uplatněná omluva je důvodná (zda tu je důležitý důvod neúčasti při jednání), nebo zamezit případné snaze účastníka (jeho zmocněnce) bránit rychlé a účinné ochraně práv v občanském soudním řízení. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.5.1999, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 38/2000).

V projednávané věci zaslal právní zástupce žalované faxem dne 1.6.2006 v 18:20 hodin soudu prvního stupně omluvu z jednání nařízeného na den 2.2.2006 v 9:45 hodin (č.l. 21 spisu), v níž uvedl: „V době nařízeného jednání jsem bohužel vázán ve skupinové trestní věci mého klienta M. K. u Obvodního soudu pro Prahu 3, kde bude ve stejné době probíhat hlavní líčení, které se mi podařilo zajistit substitučním zastoupením. Bohužel mi však  kolega odmítl substituci u obchodní věci Městského soudu v Praze sp. zn. , kde je jednání od 9:30 hod. Žádám tedy o laskavé odročení nařízeného jednání na jiný termín.“ Právní zástupce žalované v omluvě uvedl skutečnost, která omlouvá jeho neúčast při jednání soudu, s tím, že se mu vzhledem ke kolizi tří jednání nepodařilo zajistit substituci. Označil soud, u něhož bylo kolidující jednání nařízeno, a spisovou značku sporu, čímž umožnil soudu prvního stupně např. telefonickým dotazem ověřit, zda jeho tvrzení odpovídají skutečnosti. Závěrem požádal o odročení jednání.

Za této situace dovolací soud uzavřel, že omluva právního zástupce žalované  obsahuje podstatné náležitosti řádné omluvy ve smyslu ustanovení

a je rovněž omluvou včasnou, neboť byla podána před zahájením jednání. Potvrdil-li odvolací soud rozsudek pro zmeškání, ačkoli pro jeho vydání nebyly dány zákonné podmínky, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), a zároveň porušil právo žalované na přístup k soudu jako jeden z aspektů práva na spravedlivý proces podle y.

Z uvedených důvodů nezbylo Nejvyššímu soudu než rozsudek odvolacího soudu bez jednání ( ) podle věty za středníkem zrušit. Protože důvody, pro které byl rozsudek odvolacího soudu zrušen, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i jeho rozsudek ( ) a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

V dalším řízení je soud prvního stupně vázán právními názory soudu dovolacího ( ve sp. s ). V jeho rámci bude při rozhodování

o nákladech řízení brán zřetel i na náklady dovolacího řízení ( ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 29. dubna 2009

JUDr. Iva Brožová, v. r.

předsedkyně senátu