Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 607/2009

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozsudkem ze dne 8. října 2003, č. j. -156, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 300.000,- Kč s 21 % úrokem z prodlení od 1. 2. 1997 do zaplacení (výrok I.), žalobu o zaplacení částky 1.200.000,- Kč zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). Rozhodl tak poté, co jeho dřívější žalobě vyhovující rozsudek ze dne 4. října 2000, č. j. -35, Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci usnesením ze dne 3. dubna 2001, č. j. -62, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

K odvolání obou účastníků řízení Krajský soud v Praze (jemuž byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 20. srpna 2007, č. j. -315) rozsudkem ze dne 10. července 2008, č. j. -374, řízení o odvolání žalobce proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně zastavil (výrok I.), změnil jej ve výroku III. (výrok II.), potvrdil jej v napadené části výroku I., jímž bylo žalobě vyhověno do částky 250.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 21 % z částky 300.000,- Kč, jdoucím od 1. 2. 1997 do zaplacení (výrok III.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok IV.).

Dovolání žalovaného směřující proti výrokům III. a IV. rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění platném před 1. dubnem 2005 (dále jen „“), neboť v pořadí druhým rozsudkem soud prvního stupně nerozhodl jinak než v předchozím rozsudku (žalobě v rozsahu 250.000,- Kč s příslušenstvím rovněž vyhověl), a dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam.

Výtkou, že odvolací soud neprovedl jím navržený důkaz výslechem svědka J. H., uplatnil žalovaný dovolací důvod podle

K námitce, že soud zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ovšem dovolací soud přihlíží ve smyslu

jen v případě, je-li dovolání přípustné. Sama o sobě, i kdyby byla dána, přípustnost dovolání podle založit nemůže, neboť postrádá hlavní atribut zásadního právního významu podle , a to judikatorní přesah (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. , ze dne 23. 8. 2006, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2008,

sp. zn. , a nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. ). Nad rámec uvedeného lze konstatovat, že odvolací soud namítanou vadou řízení nezatížil. Účastník řízení, na němž je povinnost tvrdit právně významné skutečnosti a navrhovat k jejich verifikaci důkazní prostředky ( ), totiž nemá - v procesním slova smyslu - právo na provedení jím navrženého důkazu před soudem; soud je ve smyslu věty druhé oprávněn posoudit, které z navrhovaných důkazů provede. Především neprovede ty důkazy, které jsou pro věc nerozhodné. V posuzovaném případě odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) shledal navržený důkaz výslechem svědka J. H. nadbytečným vzhledem k již zaujatým právním závěrům.

Z hlediska přípustnosti dovolání podle jsou bez významu námitky žalovaného, že vady nemovitosti řádně a včas písemně u žalobce vytkl a že žalobce posléze souhlasil se slevou z kupní ceny, neboť tím uplatnil dovolací důvod uvedený v , jehož použití je v případě přípustnosti dovolání podle vyloučeno (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006).

Ani argumentace žalovaného, že není ve sporu věcně pasivně legitimován, neboť jeho závazek k úhradě kupní ceny ze smlouvy uzavřené dne 10. 8. 1994 převzal dohodou ze dne 12. 9. 1994 J. H., není způsobilá založit v posuzovaném případě přípustnost dovolání. Především namítané nesprávné právní posouzení věci má svůj základ v námitkách skutkového charakteru (jde o uplatnění dovolacího důvodu podle ) a navíc se jedná o novou skutečnost, která byla uplatněna až v podaném dovolání, k níž by ani v případě přípustnosti dovolání nemohlo být přihlédnuto ( ).

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti kterému není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto odmítl ( věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za stavu, kdy žalobci v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalovanému právo ( věta první, , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. dubna 2009

JUDr. Blanka   M o u d r á , v. r.

předsedkyně senátu