Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
DDD682727EFA7BD3C1257A4E0068D488.html
HTML · 11.84 KB
No categories available
33 Cdo 2519/2007
U S N E S E N Í
Dovolání se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočky v Táboře ze dne 14. listopadu 2006, č. j. 15 Co 469/2006 -107, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 28. března 2006, č. j. 9 C 40/2005 -65, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 130.000,- Kč, není přípustné podle
§ 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v platném znění (dále jen „o. s. ř. “), a dovolacím soudem nebylo shledáno přípustným ani podle
§ 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Námitkami, že soud prvního stupně zatížil řízení vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (nestandardní technika výslechu svědků a žalobce, odlišný přístup ke stranám sporu, nesprávná protokolace výpovědí stranící žalovaným a neochota provést základní důkazy), a že odvolací soud tyto vady nevzal při rozhodování v potaz, žalobce uplatnil dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. o. s. ř. K vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ovšem dovolací soud přihlíží ve smyslu § 242 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jen v případě, je-li dovolání přípustné. Samy o sobě, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. založit nemohou (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 618/2004 , usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. III. ÚS 1970/07 ). I kdyby tvrzené vady řízení byly dány, na jejich řešení napadené rozhodnutí nespočívá (nejde bezprostředně o výklad procesního předpisu, tedy o spor o procesní právo); otázka těchto vad nemůže tudíž splňovat kritéria ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
Výhradami, že účastníci „nesjednali dobu vrácení půjčky na požádání bez časového omezení, ale na dobu deseti let, nebude-li na něho převedena jedna polovina bytu“, uplatnil žalobce dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , jehož použití je v případě přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. vyloučeno (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. III. ÚS 1970/07 ).
Dovolací námitkou (uplatněnou v rámci dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. o. s. ř. ) zpochybněná právní otázka promlčení práva na vrácení půjčky, u níž nebyla doba splatnosti sjednána, podle § 101 a § 563 obč. zák., nepatří z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu mezi ty, které nebyly řešeny, a odvolacím soudem byla vyřešena v souladu s hmotným právem (srovnej rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu ČSR uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 28/84, na něž navazují rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 33 Odo 665/2002 , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod C 1610/23, ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 28 Cdo 566/2004 , ze dne 6. 10. 2005, sp. zn. 28 Cdo 111/2005 , ze dne 22. 11. 2006, sp. zn. 28 Cdo 2645/2006 , jakož rozsudek ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 1174/2005 , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 20. 7. 2006, sp. zn. III. ÚS 334/06 , odmítl).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy žalovaným v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti žalobci právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. dubna 2009
JUDr. Blanka M o u d r á , v. r.
předsedkyně senátu