Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2177/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud Plzeň-město rozsudkem ze dne 14. června 2006, č. j.

-124, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 50.000,- Kč a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 9. ledna 2007, č. j. -169, ve znění opravného usnesení ze dne 20. dubna 2007, č. j.

-181, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání žalované proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné podle , , v platném znění (dále jen „ “), a dovolacím soudem nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Žalovaná s poukazem na dovolací důvod podle zpochybnila správnost právního názoru odvolacího soudu, že na základě ujednání obsaženého v kupní smlouvě uzavřené dne 7. 12. 2004 žalobci (prodávajícímu) vzniklo vůči ní (zprostředkovateli) právo na úhradu nedoplatku kupní ceny ve výši 50.000,- Kč ze zálohy, kterou u ní kupující složil. Žalovaná sice v dovolání argumentuje nesprávným právním posouzením věci, avšak z obsahu dovolacích námitek plyne, že jsou založeny na kritice správnosti skutkového zjištění, na němž odvolací soud právní posouzení věci založil. Namítá-li nesprávnost výkladu článku IV. odst. 1 písm. b/ kupní smlouvy odvolacím soudem, dovozuje-li vlastním výkladem, že vůlí účastníků této smlouvy bylo vázat vznik práva žalobce na úhradu části kupní ceny ve výši 50.000,- Kč ze zálohy, která jí byla složena kupujícím, na splnění dvou, resp. tří podmínek (podpis kupní smlouvy, předložení podání návrhu na vklad zástavního práva a předložení podání návrhu na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí) a tvrdí-li, že uvedené podmínky splněny nebyly, uplatnila tím ve skutečnosti dovolací důvod podle Otázka, co bylo obsahem smluvního ujednání účastníků vyjádřeného ve smlouvě (tj. na splnění kterých podmínek bylo vázáno právo na úhradu části kupní ceny ze složené zálohy), je otázkou skutkovou, nikoli právní (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, a jeho rozsudek ze dne  31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 46/2002, v nichž byl vysloven názor, podle něhož činí-li soud z obsahu smlouvy zjištění o tom, co bylo jejími účastníky ujednáno, dospívá ke skutkovým zjištěním; vyvozuje-li poté, jaká práva a povinnosti odtud pro účastníky vyplývají, formuluje právní závěry). Obdobně je tomu s výhradou, že odvolací soud nepřihlédl ke skutečnosti, že podle ujednání ve smlouvě o složení zálohy ze dne 17. 8. 2004 uzavřené mezi žalovanou a kupujícím záloha propadla v její prospěch, neboť kupující nesplnil podmínku uhradit doplatek kupní ceny ve výši 1,500.000,- Kč do 15. 11. 2004. Pokud je tedy v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve skutkovém závěru, musel by návazně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, a sice že žalobci právo na úhradu částky 50.000,- Kč nevzniklo. Žalovaná tak ve skutečnosti v dovolání uplatnila dovolací důvod podle , který není způsobilý založit přípustnost dovolání podle

Jelikož přípustnost dovolání nepřipadá v úvahu ani proti nákladovému výroku rozhodnutí odvolacího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud je podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalobce v této fázi řízení nevynaložil žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalované právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. dubna 2009

JUDr. Blanka  Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu