Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 99/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Ve výše uvedené věci projednávané u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. vznesla žalovaná podáním ze dne 6. 3. 2009 námitku podjatosti ve vztahu k soudcům Vrchního soudu v Praze. Vznesenou námitku podjatosti žalovaná odůvodnila tvrzením, že u Vrchního soudu v Praze byla již projednávána jiná věc, ve které byla rovněž účastníkem řízení a v této jiné věci Vrchní soud v Praze odvolání žalované zamítl, i když bylo, dle názoru žalované, plně oprávněné. Žalovaná z uvedeného důvodu navrhla, aby o odvolání v předmětné věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. nerozhodoval žádný předseda senátu ani soudce, který rozhodoval ve zmíněné jiné věci.

Vrchní soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců senátu podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze příslušného k projednávání a rozhodnutí předmětné věci – tj. senátu 9 Cmo (JUDr. Daniela Menclová, JUDr. Marie Grygarová a JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D.) a zastupujícího senátu 5 Cmo (JUDr. Zdeněk Kovařík, JUDr. Hana Zachystalová a JUDr. Eva Hodanová). Současně Vrchní soud v Praze připojil vyjádření dotčených soudců. Jmenovaní soudci se ve svých vyjádřeních shodují, že k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa žádná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.

Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.

Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudců, žádný z nich nemá vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa ani žádná jiná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že v projednávané věci není dán žádný důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců a není tedy důvod nevěřit jejich tvrzení, že takové vazby neexistují. Z obsahu spisu nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, které by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když ani z obsahu námitky podjatosti samotné nevyplývají jako důvod této námitky žádné jiné skutečnosti, než rozhodování soudců v jiných věcech, tj. skutečnosti, která je jako důvod pro vyloučení soudce vyloučena přímo zákonným ustanovením

V daném případě tedy nebyly shledány okolnosti nasvědčující tomu, že by jmenovaní soudci byli nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Daniela Menclová, JUDr. Marie Grygarová, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., JUDr. Zdeněk Kovařík, JUDr. Hana Zachystalová a JUDr. Eva Hodanová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci.

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. března 2009

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal