Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3711/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně Mgr. Š. P. (dříve B.), proti žalovaným 1) P. G., a 2) J. K., zastoupené JUDr. P. T., advokátem, o zaplacení 450.000,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání druhé žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. ledna 2007, č. j. -192, takto:

I.       Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání druhé žalované podané proti v záhlaví označenému rozsudku (jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 25. května 2006, č. j. -135, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem uložil druhé žalované zaplatit žalobkyni 450.000,- Kč s 6% úrokem od 13. prosince 2000 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1.500,- Kč a na náhradě nákladů řízení částku 63.963,75 Kč) Nejvyšší soud podle ustanovení a (dále jen „ ) jako nepřípustné odmítl.

Ve vztahu k výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, tak učinil proto, že uvedený výrok (ač je součástí rozsudku) má jen povahu usnesení, přičemž přípustnost dovolání proti němu nezakládá žádné z ustanovení  (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být v projednávané věci přípustné jen podle ustanovení (o případ uvedený pod písmenem b/ téhož ustanovení nejde, když odvolací soud potvrdil v pořadí první rozhodnutí soudu prvního stupně); Nejvyšší soud jej však z pohledu dovolatelkou uplatněných dovolacích důvodů a jejich obsahového vymezení (srov. ustanovení věta první  ) zásadně právně významným neshledal.

Námitkami, jejichž prostřednictvím dovolatelka zpochybňuje způsob, jakým soudy nižších stupňů provedly a hodnotily důkaz znaleckým posudkem, jakož i správnost skutkového závěru, podle něhož směnku (o jejíž zaplacení v dané věci šlo) podepsala, jsou z obsahového hlediska uplatňovány dovolací důvody podle ustanovení a odst. 3 (tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), které způsobilým podkladem pro závěr o zásadním významu napadeného rozsudku po právní stránce být nemohou (srov. např. důvody rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130 a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. ).

Na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu nelze usuzovat ani z pohledu  řešení otázky určitosti platebního místa (označeného na směnce údajem „Č.v Ú. n. L.“),  neboť takové posouzení postrádá potřebný judikatorní přesah (je významné právě   a jen pro projednávanou věc). Přitom závěr, že jde - z hlediska údaje místa, kde má být placeno a vyznačení domicilu - o platnou směnku, Nejvyšší soud neshledal ani rozporným s hmotným právem [čl. I a 4 (dále jen „“)]            a judikaturou (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. února, sp. zn. ).

Konečně zásadně právně významným nečiní rozhodnutí odvolacího soudu ani argumentace dovolatelky, podle níž „je nutné si položit otázku, zda-li podpis žalované č. 2 coby směnečného ručitele za směnečný závazek žalovaného č. 1 a paní I. G., coby akceptantů, je způsobilý žalovanou č. 2 skutečně platně zavázat, když podpis jednoho z akceptantů je falsifikátem“. Jde totiž o výhrady, které dovolatelka poprvé uplatňuje až v dovolacím řízení, odvolací soud se proto z tohoto pohledu otázkou závaznosti podpisu druhé žalovaného na směnce nezabýval a své rozhodnutí na řešení uvedené otázky nezaložil. Navíc závěr, že i v takovém případě (tj. byl-li podpis avaláta zfalšován) je směnečný rukojmí ze směnky zavázán, jednoznačně plyne z ustanovení čl. I. , které neplatnost závazku směnečného rukojmího spojuje toliko s formálními vadami avalátova podpisu; jiné vady – i kdyby měly za následek, že závazek osoby, za níž se směnečný rukojmí zaručil, vůbec nevznikl – nemají na vznik závazku směnečného rukojmího žádný vliv.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání druhé žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. března  2009

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu