Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2077/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 13.600,- Kč k rukám advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se žalobou podanou dne 28. 2. 2003 po žalovaném domáhali zaplacení 1,680.000,- Kč s příslušenstvím. Uváděli, že mu tuto částku půjčili do 18. 7. 2000, přičemž žalovaný půjčku dosud nevrátil.

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 27. dubna 2005, č. j. -101, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné do tří dnů od právní moci rozsudku 1,680.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a.

od 19. 7. 2000 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 11. ledna 2007, č. j. -139, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé potvrdil, změnil jej ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a vyšel z následujícího skutkového stavu věci. Na základě smlouvy o půjčce uzavřené ústně 18. 3. 1999 žalobci poskytli žalovanému částku 1,680.000,- Kč a on se ji zavázal vrátit do 18. 7. 2000. Žalovaný na svém psacím stroji napsal v jednom vyhotovení potvrzení označené jako prohlášení, v němž uvedl, že dne 18. 3. 1999 převzal od žalobce částku 1,680.000,- Kč, kterou vrátí do 18. 7. 2000. Poté, co dne 19. 3. 1999 prohlášení opatřil svým podpisem, který byl úředně ověřen, předal je žalobci a ten je uložil do úschovy u JUDr. A. F. Následně zástupce žalobců tento originál místo jeho opisu zaslal omylem žalovanému. Žalovaný půjčku žalobcům dosud nevrátil. Odvolací soud konstatoval, že za situace, kdy žalobci předložili ověřený opis potvrzení o poskytnutí půjčky s datem splatnosti 18. 7. 2000 a žalovaný (který předložil ověřený opis potvrzení s datem splatnosti 18. 7. 1999) zpochybnil pravdivost tohoto údaje a tvrdil, že půjčku vrátil, bylo na žalobcích, aby prokázali, že splatnost půjčky byla sjednána do 18. 7. 2000, a na žalovaném, aby prokázal své tvrzení, že půjčku vrátil. Odvolací soud po zhodnocení všech provedených důkazů (výslechů svědků JUDr. A. F. a H. H., výpovědí žalobce a žalovaného jako účastníků řízení, jejichž výslech zopakoval, a listinných důkazů) jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti uvěřil tvrzení žalobců, že splatnost půjčky účastníci sjednali do 18. 7. 2000, a neuvěřil tvrzení žalovaného, že půjčku vrátil. Z takto zjištěného skutkového stavu dovodil ve shodě se soudem prvního stupně, že právo žalobců na vrácení částky 1,680.000,- Kč poskytnuté podle platně uzavřené smlouvy o půjčce (§ 657 obč. zák.) není promlčeno (§ 101 obč. zák.).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, jehož přípustnost opřel o S poukazem na dovolací důvod podle namítl, že odvolací soud nesprávně posoudil otázky promlčení a důkazního břemene. Za situace, kdy popřel správnost data splatnosti půjčky 18. 7. 2000 uvedeného v opisu prohlášení předloženého žalobci, mající charakter soukroméy, a sám předložil opis prohlášení s datem splatnosti 18. 7. 1999, bylo na žalobcích, aby unesli důkazní břemeno, že splatnost půjčky byla sjednána do 18. 7. 2000. Je přesvědčen, že žalobci neprokázali tvrzení o splatnosti půjčky a o tom, že mu doručili originál potvrzení s datem splatnosti 18. 7. 2000. Žalovaný obsáhle polemizuje s hodnocením jednotlivých provedených důkazů odvolacím soudem a nadále tvrdí, že splatnost půjčky byla sjednána 18. 7. 1999 a že na žalobci zaslaném originálu, z něhož pořídil opis a předložil jej soudu, bylo uvedeno datum splatnosti 18. 7. 1999. Byla-li žaloba podána 28. 3. 2003, uplatnil námitku promlčení práva žalobců úspěšně. Z uvedených důvodů navrhl rozsudky soudů obou stupňů zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobci se ztotožnili se skutkovými i právními závěry odvolacího soudu a vyjádřili názor, že napadené rozhodnutí nemůže mít zásadní právní význam.

Dovolání žalovaného podané proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , v platném znění (dále jen „“), , a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní (ať již v rovině procesní či v oblasti hmotného práva), vyplývá, že dovolací přezkum je otevřen pouze

pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá

na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu zpochybňujícího skutková zjištění, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel ( ), je zcela vyloučeno, a proto je dovolací soud povinen převzít skutkový stav zjištěný odvolacím soudem. Uvedený dovolací důvod totiž neslouží k řešení právních otázek, ale k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, a ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. , jakož usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn . ).

Námitky žalovaného, že splatnost jeho závazku byla sjednána do 18. 7. 1999, že na originále potvrzení, jež mu zaslali žalobci, bylo uvedeno toto datum splatnosti, a jeho výhrady k hodnocení jednotlivých důkazů odvolacím soudem, lze podřadit jedině dovolacímu důvodu podle , jehož prostřednictvím je odvolacímu soudu vytýkán nedostatečně (nekvalitně) zjištěný skutkový stav věci ústící v nesprávný právní závěr, že právo žalobců ze smlouvy o půjčce není promlčeno. Uvedené výhrady ovšem nejsou z výše vyložených důvodů způsobilé přípustnost dovolání podle založit.

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle žalovaný namítl, že soudy nesprávně posoudily otázku důkazního břemene za situace, kdy popřel správnost (pravdivost) soukroméy. V řešení této otázky pak spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí ve věci samé. Žalovanému v tomto ohledu nelze přisvědčit. Nejde totiž o otázku, kterou by dovolací soud dosud neřešil, a odvolací soud ji posoudil v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu. Již v rozsudku ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 22/1997, dovolací soud vyslovil, že pokud účastník popře pravost, resp. správnost soukroméy, pak účastníka, kterýu k důkazu předložil, stíhá důkazní povinnost a břemeno důkazní. Rovněž v odborné právní literatuře v souvislosti se srovnáním důkazní síly veřejnéy, která je vymezena

v , ay soukromé (tj. té, která nemá povahuy veřejné) je zastáván názor, že oprotiě veřejné, kde důkazní břemeno leží na tom, kdo popírá její správnost, u soukroméy stačí „formální“ popření její správnosti druhým účastníkem, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho účastníka, který tvrdil skutečnosti, jež měly být prokázány soukromouu (srovnej Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, 618 s.).

Ve smyslu této ustálené judikatury, od níž není důvodu se odchylovat ani v této věci, měli žalobci, dovozující z údaje o splatnosti půjčky obsažené v opisu potvrzení o poskytnuté půjčce pro sebe příznivé právní důsledky, důkazní povinnost a břemeno důkazní prokázat správnost obsahu této soukroméy, kterou předložili k důkazům. Z uvedeného vyplývá, že odvolací soud posoudil otázku rozložení důkazního břemene v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu a s tím, jak je tato otázka pojímána v odborné literatuře. Jelikož hodnocení navržených a provedených důkazů soudem vyznělo v závěr, že dokazování potvrdilo pravdivost skutkových tvrzení žalobců, že účastníci v uzavřené smlouvě o půjčce sjednali splatnost do 18. 7. 2000 a že shodné datum splatnosti bylo uvedeno i v originálu potvrzení o poskytnuté půjčce, žalobci své důkazní břemeno unesli. Správný pak je právní závěr odvolacího soudu, že právo žalobců na vrácení půjčené částky se nepromlčelo ( obč. zák.), neboť žaloba byla podána před marným uplynutím tříleté promlčecí doby.

Protože žádná z námitek uplatněných v dovolání nečiní rozhodnutí odvolacího soudu ve věci zásadně významným po právní stránce, dovolací soud dovolání žalovaného pro nepřípustnost odmítl ( věta první a ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a a žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobcům náklady, které jim vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 13.000,- Kč (, ., ,

ve spojení s , a , v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 600,- Kč ( a a 3 , v platném znění). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nebude-li povinnost uložená tímto usnesením splněna povinným dobrovolně, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 19. března 2009

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu