Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2324/2025

20 Cdo 2324/2025-126

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněných a) Z. V., b) E. T., oba zastoupeni Mgr. Olgou Růžičkovou, advokátkou se sídlem v Teplicích, Dubská č. 390/4, proti povinné I. V., zastoupené Mgr. Tomášem Ferencem, advokátem se sídlem v Praze 5, Nádražní č. 58/110, pro 197 710,18 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. dubna 2025, č. j. -108, takto:

Dovolání povinné se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 30. dubna 2024, č. j. -67, zamítl návrh povinné na zastavení exekuce. Krajský soud v Praze k odvolání povinné usnesením ze dne 4. dubna 2025, č. j. -108, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud doplnil dokazování mimo jiné protokolem o předběžném šetření sepsaným dne 23. května 2022 soudním komisařem Mgr. Martinem Palusem, notářem se sídlem v Teplicích, v pozůstalostním řízení vedeném u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. . Odvolací soud dospěl k závěru, že exekuce má oporu ve formálně i materiálně vykonatelném exekučním titulu (kterým je usnesení soudu, jímž byla schválena dohoda dědiců, v níž se pozůstalá právní předchůdkyně povinné zavázala vyplatit oprávněným vymáhanou částku). Přestože byla uvedená povinnost exekučním titulem uložena právní předchůdkyni povinné, po její smrti přešla na povinnou jakožto jedinou dědičku. Povinná neprokázala své tvrzení, že vymáhaná povinnost zanikla splněním pohledávky ze strany její právní předchůdkyně a soud se neztotožnil s názorem povinné, že v tomto ohledu došlo k přechodu důkazního břemene na oprávněné, kteří by podle povinné měli prokázat, že právní předchůdkyně povinné svou povinnost nesplnila.

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, které odůvodnila tím, že odvolací soud se při řešení otázky klasifikace protokolu o předběžném šetření jako veřejné y, resp. otázce přechodu důkazního břemene, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Dovolatelka uvádí, že odvolací soud ve vztahu k tvrzenému zániku pohledávky splněním nesprávně považoval protokol o předběžném šetření za běžný nepřímý důkaz, neboť podle jejího názoru jde o veřejnou u, v níž sama oprávněná a) prohlásila, že právní předchůdkyně povinné žádné dluhy nemá. Pokud oprávnění danou skutečnost zpochybňují, je na nich, aby prokázali opak. Dovolatelka proto navrhla, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. ledna 2022 (srov. část první čl. II bod 1 ), dále jen „ “, a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle y vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i y, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který u vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

Podle , , dále též jen „o. z“., veřejná je vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo , kterou za veřejnou u prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou u nebyla.

Podle o. z. je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné ě, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu y od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení y, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné y potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak (odst. 1). Zachycuje-li veřejná projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. To platí i v případě, že byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanoví zákon (odst. 2).

Dovolatelka má nepochybně pravdu v tom, že protokol o předběžném šetření, který obsahuje zákonem stanovené náležitosti, je veřejnou u (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2004, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 18. července 2002, sp. zn. , citovaná v dovolání). Tuto skutečnost ostatně odvolací soud nezpochybnil, avšak dovolatelka přehlíží, že protokol nijak neosvědčuje ani nepotvrzuje pravdivost v něm zachyceného tvrzení.

Pokud odvolací soud z protokolu zjistil, že byl sepsán za přítomnosti oprávněné a) a notáře, přičemž pod položkou 16 protokolu označenou jako „Dluhy“ bylo uvedeno „ne“, není tím osvědčena ani potvrzena skutečnost, že žádné dluhy neexistují, ale pouze skutečnost, že oprávněná a) odpověď „ne“ do protokolu uvedla. Odvolací soud k tomu vysvětlil, že i když oprávněná a) při předběžném šetření žádné závazky zůstavitelky (právní předchůdkyně povinné) neuvedla a vymáhanou pohledávku do pozůstalostního řízení nepřihlásila, nelze z toho bez dalšího dovozovat, že pohledávka zanikla. Oprávněná a) neměla právní povinnost vymáhanou pohledávku do pozůstalostního řízení přihlásit a její nepřihlášení nemělo na existenci pohledávky žádný vliv.

Ve vztahu k tvrzení povinné o zániku vymáhané pohledávky splněním ze strany její právní předchůdkyně odvolací soud správně vyhodnotil protokol o předběžném šetření jako prostý nepřímý důkaz. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu není v rozporu s v dovolání uvedenou judikaturou (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. března 2009, sp. zn. , ze dne 30. října 2012, sp. zn. , a ze dne 16. července 2014, sp. zn. ), právě naopak je s ní zcela v souladu, neboť v nyní řešeném případě z výše uvedeného důvodu k přenesení důkazního břemeno nedošlo.

Co se týče zjištěného skutkového stavu, hodnocení důkazů v režimu dovolacího řízení nelze (se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) úspěšně napadnout dovolacím důvodem (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. ). Nejvyšší soud pouze pro úplnost dodává, že odvolací soud své hodnocení důkazů řádně odůvodnil.

Protože odvolací soud postupoval zcela v souladu s výše uvedenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (resp. Ústavního soudu), přičemž není žádný důvod, aby byla daná právní otázka dovolacím soudem vyřešena jinak, Nejvyšší soud dovolání povinné podle ustanovení jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. 10. 2025

JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu