Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2101/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 16. 7. 2003, č.j. -91, Okresní soud Brno - venkov zastavil výkon rozhodnutí nařízený (podle usnesení téhož soudu ze dne 3. 7. 1996, č.j. -11, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 12. 1996, sp. zn. , k vynucení povinnosti povinného umožnit oprávněné přístup a příjezd na její nemovitosti zapsané na LV č. pro obec a katastrální území Ch., a to na pozemek parc. č., zastavěná plocha s domem č.p., a na pozemky parc. č., zahrada, a parc. č., zahrada, přes svůj pozemek parc. č., zastavěná plocha, zapsaný na LV č. pro obec a katastrální území Ch., a zdržet se jednání, jímž by v přístupu oprávněné bránil) usnesením ze dne 9. 4. 1997, č.j. -5, uložením pokuty povinnému ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že povinnost uloženou exekučním titulem povinný dobrovolně plní, a proto výkon rozhodnutí „podle “ zastavil.

Krajský soud ve výroku uvedeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na zastavení výkonu rozhodnutí zamítl. Odvolací soud – pochybuje současně o materiální vykonatelnosti exekučního titulu co do povinnosti umožnit oprávněné přístup a příjezd na její nemovitosti – uzavřel, že povinnost zdržet se jednání, jímž by povinný bránil oprávněné v přístupu na její nemovitosti přes svůj pozemek, nepůsobí jednorázově, ale setrvale do budoucna. Povinný se návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí, a to ve smyslu ustanovení , může bránit pouze v případě, že se před nařízením výkonu rozhodnutí choval tak, jak mu vykonávané rozhodnutí ukládá. O takový případ se však nejedná. Jestliže povinný tvrdí, že svoji povinnost splnil, dříve nařízený výkon rozhodnutí běží i nadále, jelikož nedochází k zániku uložené povinnosti. Obranou povinného může být pouze odvolání proti usnesení o uložení další pokuty, které by muselo být, prokázal-li by povinný, že uloženou povinnost již splnil, v odvolacím řízení zrušeno; to by však nemělo vliv na trvání nařízeného výkonu rozhodnutí, jenž je v souzené věci limitován pouze účinností vykonávaného usnesení o předběžném opatření.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jímž v rámci dovolacího důvodu podle namítá, že výkon rozhodnutí podle spočívá v tom, že se povinnému ukládají pokuty za účelem vynucení uložené povinnosti, dokud vymáhanou povinnost nesplní. Protože v řízení před soudy obou stupňů bylo prokázáno, že povinnosti uložené exekučním titulem splnil, tedy oprávněné umožňuje přístup a příjezd na její nemovitosti a zdržuje se jednání, jímž by jí v přístupu bránil (odstranil všechny překážky v přístupu bránící), pominuly důvody, pro které byl výkon rozhodnutí nařízen. Vedle toho dovolatel namítá materiální nevykonatelnost exekučního titulu. Podkladové usnesení neobsahuje – nikoli pouze ve vztahu k povinnosti umožnit oprávněné přístup a příjezd na její nemovitosti přes pozemek povinného, ale jako celek – přesné vymezení práva a odpovídající povinnosti na plnění ani přesně stanovenou lhůtu k plnění. Usnesení není vykonatelné i proto, že vyžaduje součinnost třetí osoby (oprávněná není schopna bez součinnosti vlastníka dalšího pozemku svá práva vykonávat). Z uvedených důvodů dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání – přípustné podle ustanovení , , odst. 2 – je i důvodné.

Z úřední povinnosti přihlíží dovolací soud k vadám vyjmenovaným v , odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil ( ). Uvedené vady nebyly dovoláním vytýkány a z obsahu spisu se nepodávají.

Právní posouzení je ve smyslu ustanovení nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (a to i práva procesního) na zjištěný skutkový stav nedopadající, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení bude výkon rozhodnutí zastaven, jestliže po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku.

Podle ustanovení bude výkon rozhodnutí zastaven, je-li nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.

Ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou – než v uvedenou – povinnost, uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný ani poté vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soud na návrh oprávněného další přiměřené pokuty, dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pokuty připadají státu (srov. ).

S názorem odvolacího soudu, jenž byl pro jeho rozhodnutí určující, a sice že výkon rozhodnutí – nařízený podle ustanovení k vynucení povinnosti něčeho se zdržet – nelze z důvodu, že povinný uloženou povinnost (až) po nařízení výkonu plní (neporušuje), zastavit (a že jedinou jeho obranu představují odvolání proti usnesením o uložení dalších pokut), se Nejvyšší soud neztotožňuje.

Je výrazem ustálené soudní praxe (srov. např. stanovisko „Ze zhodnocení rozhodování soudů a státních notářství při výkonu rozhodnutí,“ Cpj 159/79 Nejvyššího soudu ČSR z 18. 2. 1981, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 9-10/1981 pod č. 21, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 6/2005 pod č. 101), že při nařízení výkonu rozhodnutí soud nezjišťuje, zda (v jakém rozsahu) povinný vymáhanou povinnost dobrovolně splnil, popř. zda ve smyslu „jinou“ povinnost porušil nebo se jí nepodrobil (v tomto směru vychází z tvrzení oprávněného v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí). Okolnosti takové povahy mohou být hodnoceny jen v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí, které předpokládá provádění dokazování (srov. , h/, ). Námitku, že povinnost zdržet se určitého chování nebo chování jiného strpět neporušil, nemůže proto povinný úspěšně uplatnit v odvolání, a to ani proti rozhodnutí, jímž byl výkon rozhodnutí nařízen, ani proti rozhodnutí, jímž byla uložena další pokuta, ale právě jen návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí. S ohledem na to, že povinnost zdržet se jednání je povinnému exekučním titulem uložena do blíže nespecifikované doby a ani v případě, že se povinný chová v souladu s titulem, nelze dovozovat, že uložená povinnost tím zanikla, není užitelný – a v tom je třeba dát odvolacímu soudu zapravdu – důvod zastavení podle , ale výkon rozhodnutí je třeba zastavit podle Jelikož konformním jednáním povinného není titul konzumován a nepozbývá způsobilost být titulem výkonu rozhodnutí (takže v úvahu nepřichází postup podle ), poruší-li povinný uloženou povinnost kdykoli v budoucnu (poté, co výkon rozhodnutí byl zastaven), může oprávněná podat nový návrh na nařízení výkonu téhož rozhodnutí, aniž by se musela proti povinnému domáhat nového rozhodnutí v nalézacím řízení.

Odvolací soud založil své rozhodnutí na nesprávném právním posouzení, Nejvyšší soud je proto zrušil a jelikož se důvody zrušení vztahují i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i je a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( , část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, ). Zbývajícími výtkami dovolatele se za tohoto stavu Nejvyšší soud již nezabýval.

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu ( , věta první, ).

V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího ( , věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. února 2009

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu