Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1152/2008

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se po žalovaném a po V. K. domáhala zaplacení 35.200,- Kč. Uváděla, že odstoupila od smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení kachlových kamen, a žalovaná částka představuje plnění, které podle smlouvy zhotoviteli poskytla.

Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 26. dubna 2007, č. j. -59, zastavil řízení proti V. K. (výrok I.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 35.200,- Kč a nahradit jí náklady řízení (výrok II.). Ve vztahu mezi žalobkyní a V. K. rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 7. listopadu 2007, č. j. -89, výrok II. rozsudku soudu prvního stupně v části, jíž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 17.600,- Kč, potvrdil a ve zbývající části jej změnil tak, že žalobu požadující po něm zaplacení dalších 17.600,- Kč zamítl. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že s přihlédnutím k procesnímu postupu, který zvolila (tj. zpětvzetí žaloby vůči původně výlučně žalovanému V. K. a návrh na přistoupení žalovaného do řízení), neurčila podíly žalovaných a proto bylo namístě vycházet z toho, že jsou ve vzájemném poměru shodné. Vůči žalovanému tak mohlo být – po zpětvzetí žaloby vůči V. K. – rozhodováno pouze o polovině žalované částky. Žalobkyně připomíná, že soud prvního stupně vůči žalovanému rozhodl rozsudkem pro uznání a žalovaný proto mohl tento rozsudek napadnout pouze z důvodů stanovených v Je přesvědčena, že odvolací soud pochybil jednak tím, že odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně jako nedůvodné nezamítl, a dále tím, že její pohledávku rozdělil na dvě poloviny s odůvodněním, že se automaticky vůči žalovanému po zpětvzetí žaloby vůči V. K. snížila. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou (žalobkyní) za splnění zvláštní podmínky dovolacího řízení spočívající v povinném zastoupení advokátem (, 4 ), se dovolací soud nejdříve zabýval otázkou jeho přípustnosti.

Dovoláním lze podle napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Každé podání účastníka řízení, tudíž i dovolání, je nutné posuzovat podle jeho obsahu ( ). I když žalobkyně v dovolání výslovně uvádí, že rozsudek odvolacího soudu napadá ve všech jeho výrocích, z obsahu dovolání vyplývá,

že ve skutečnosti brojí výlučně proti té části rozsudku, jíž odvolací soud – v její neprospěch – změnil rozsudek soudu prvního stupně v jeho vyhovujícím výroku. Ostatně proti té části rozsudku, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku, by dovolání žalobkyně nebylo ani subjektivně přípustné, neboť k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod č. 28, popř. rozsudek

ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. , uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod č. C 154). Potvrzením rozsudku soudu prvního stupně v části přiznávající jí 17.600,- Kč žalobkyni nebyla – objektivně vzato – způsobena újma na jejích právech odstranitelná „odklizením“ uvedeného výroků. Stejně tak dovolání žalobkyně neobsahuje žádné konkrétní výhrady proti nákladovému výroku rozsudku odvolacího soudu. I kdyby žalobkyně nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu o nákladech řízení odůvodnila, nebylo by dovolání proti tomuto výroku přípustné (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne

31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí

a stanovisek pod označením R 4/2003).

Vymezuje-li – při splnění zákonných podmínek – jako způsobilý předmět dovolání rozhodnutí odvolacího soudu, má tím na mysli i jednotlivé jeho výroky o věci samé. Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení je skutečnost, že dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží ( ).

Dovolání žalobkyně v posuzované věci směřuje proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovující části tak, že žalobu do částky 17.600,- Kč zamítl, tedy rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, resp. 50.000,- Kč, a není tudíž ve smyslu ustanovení přípustné.

Za dané procesní situace, kdy nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání upravené v a z hlediska jiného ustanovení přípustnost dovolání v posuzované věci zvažovat nelze, Nejvyšší soud České republiky podle věty první ve spojení s dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a za situace, kdy žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalobkyni právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. února 2009

JUDr. Ivana   Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu