Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5004/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Hradci Králové (dále též jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. října 2006, č. j. -44, vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost vyklidit a vyklizený předat žalobci do patnácti dnů po zajištění náhradního bytu „byt č. 10 o třech pokojích a kuchyni s příslušenstvím ve druhém poschodí domu čp. 1103 v G. ulici v H. K.“ (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. června 2007, č. j. -64, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Soudy obou stupňů vzaly z provedených důkazů především za zjištěno, že Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 31. ledna 1997, č. j. -15, přivolil k výpovědi z nájmu H. T. (matky žalované) a M. T. k předmětnému bytu a že vyklizovací povinnost z bytu vázal na zajištění náhradního bytu, že citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 2. dubna 1997, že nájem bytu skončil uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty dne 31. července 1997 a že následně M. T. opustil společnou domácnost s H. T. Dále zjistily, že H. T. se do zajištěné bytové náhrady nepřestěhovala, že proto byl na návrh žalobce nařízen výkon rozhodnutí vyklizením bytu a že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nenabylo právní moci, neboť H. T. dne 9. května 2004 zemřela. Vzaly také za prokázáno, že v předmětném bytě dosud bydlí žalovaná. Na tomto skutkovém základě soudy obou stupňů dovodily, že na žalovanou nájem předmětného bytu nepřešel proto, že H. T. (její matka) nebyla v době úmrtí jeho nájemkyní, a že za této situace žalovaná byt užívá bez právního důvodu; proto žalobě vyhověly, avšak vyklizovací povinnost žalované vázaly na zajištění náhradního bytu s odůvodněním, že vyklizení bez vázanosti na bytovou náhradu by bylo výkonem práva v rozporu s dobrými mravy.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Uplatněné dovolací námitky podřadila pod dovolací důvody podle a b/ V dovolání především namítla, že lékařskou zprávou MUDr. G. prokazovala, že již v době řízení

o přivolení k výpovědi z nájmu předmětného bytu trpěla její matka duševní poruchou. Soudům pak vytkla, že neprovedly k prokázání této okolnosti navržené důkazy zprávami od dalších zdravotnických zařízení, v nichž se matka léčila, a také znaleckým posudkem; přitom konstatování odvolacího soudu, že z ničeho nevyplývalo, že by její matka trpěla duševní poruchou, je podle jejího názoru v rozporu s provedeným důkazem lékařskou zprávou MUDr. G. Uvedla, že pro rozhodnutí v dané věci je významné, zda převzetí rozhodnutí H. T. ve věci týkající se přivolení k výpovědi z nájmu bytu „bylo platným procesním úkonem s účinky doručení“. Jestliže by tomu tak nebylo, byla by podle jejího názoru H. T. v době úmrtí nájemkyní předmětného bytu, přičemž – z důvodů v dovolání popsaných – by nájem bytu přešel na ni a žaloba na vyklizení by tudíž nebyla důvodná. Z obsahu dovolání vyplývá dovolací návrh, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

Žalobce ve vyjádření k dovolání uvedl, že – z důvodů tam specifikovaných – nemůže být dovolání přípustné podle Navrhl, aby bylo odmítnuto pro nepřípustnost.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ).

Poté se Nejvyšší soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání, neboť toliko z podnětu dovolání, které je přípustné, může být přezkoumána správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných (způsobilých) dovolacích důvodů.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanoveními a c/

Podle není dovolání v dané věci přípustné proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přitom podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu

s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je v tomto případě zásadně jen důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým lze vytýkat nesprávnost skutkových zjištění ( ).

V projednávané věci uplatnila dovolatelka dovolací důvod podle (jehož prostřednictvím soudům vytkla, že v řízení neprovedly navržené důkazy zprávami od zdravotnických zařízení, v nichž se matka léčila, a také znaleckým posudkem) a dále – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – rovněž dovolací důvod podle (jímž brojila proti skutkovým zjištěním, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svá skutková zjištění pro posouzení právního důvodu užívání bytu). Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech a vzal v úvahu skutečnosti, které dovolatelka tvrdila, musel by návazně dospět k odlišnému právnímu závěru ohledně právního důvodu užívání bytu. Dovolatelka však přehlédla, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit; lze jej sice napadnout (námitkou, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak – podle a b/ (nebo při obdobném užití těchto ustanovení ve smyslu a ) – přípustné ( ). Je-li – jako v daném případě – přípustnost dovolání teprve zvažována (podle ), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní. Přitom k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. k vadám podle , které dovolatelka rovněž namítla, (a také k vadám uvedeným v , a b/ a ) dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) zásadně nezakládají (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. října 2005, sp. zn. , ve spojení s usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 20. července 2006, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. března 2006, sp. zn. , a dále např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze 7. března 2006, sp. zn. , z 12. dubna 2006, sp. zn. , a z 15. srpna 2008, sp. zn. ).

Nad rámec uvedeného však lze dodat, že ve smyslu jsou účastníci řízení povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení, že soud pak rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede, a že tudíž není povinen provést všechny navržené důkazy ( ). Pro úplnost zbývá dodat, že neprovede-li některé z nich, měl by v odůvodnění rozhodnutí uvést, proč tyto důkazy neprovedl

( ), a že neučinil-li tak, může dovolací soud z takové vady vyvozovat důsledky jen tehdy, měla-li tato vada za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; tak by tomu mohlo být jen v případě, že navržené důkazy směřovaly k objasnění skutečností, které jsou významné z hlediska právního posouzení věci a které zároveň již nebyly dostatečně spolehlivě prokázány jinak.

V posuzovaném případě dovolatelka v řízení před soudem prvního stupně navrhla, aby k prokázání existence duševní choroby u její matky již v době řízení

o přivolení k výpovědi z nájmu bytu byly provedeny důkazy zprávami od zdravotnických zařízení, v nichž se matka léčila, a také znaleckým posudkem. Bez ohledu na to, že jde o důkazy vztahující se ve své podstatě k řízení ve věci přivolení k výpovědi z nájmu bytu (a nikoli k řízení v této věci), je zapotřebí uvést následující. Soud prvního stupně využil možnosti upravené v ustanovení věty druhé a uvedené důkazy neprovedl; v odůvodnění svého rozhodnutí pak v souladu s ustanovením uvedl důvody, pro které tyto důkazy neprovedl. Řízení proto není zatíženo vytýkanou vadou, natož pak vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu

Jestliže tedy dovolatelka ve skutečnosti zpochybnila správnost (úplnost) skutkových zjištění, z nichž odvolací soud vycházel při posouzení právního důvodu užívání bytu, a současně uplatnila existenci vady ve smyslu , nemohou tyto námitky založit přípustnost dovolání podle

Se zřetelem k řečenému lze uzavřít, že dovolání není přípustné ani podle Dovolací soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle věty první a odmítl.

Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že její dovolání bylo odmítnuto, avšak žalobci nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelce právo. Této procesní situaci odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ( věta první, , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. ledna 2009

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu