Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1040/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně I. Š., , zastoupené JUDr. J. G. B., advokátem, , proti žalovanému Mgr. V. K., advokátu, , jako správci konkursní podstaty úpadkyně S. a. s., zastoupenému Mgr. D. S., advokátem, , o vyloučení nemovitosti ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. září 2006, č.j. -62, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 27. září 2006, č.j. -62, potvrdil rozsudek ze dne 30. června 2005, č.j. -34, jímž Krajský soud v Ostravě vyloučil ve výroku rozhodnutí specifikovanou nemovitost (dále jen „sporná nemovitost“) ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně S. a. s. (dále jen „úpadkyně“).

Odvolací soud - odkazuje na ustanovení , o konkursu a vyrovnání, a , o soukromém podnikání občanů a , ve znění účinném „před novelou provedenou “ (dále jen „obč. zák.“) - uzavřel, že žalobkyně nabyla vlastnické právo ke sporné nemovitosti na základě kupní smlouvy uzavřené s P. S. dne 6. ledna 1999, a to vkladem do katastru nemovitostí s účinky ke dni 11. února 1999. Dále akcentoval, že úpadkyně se nemohla stát vlastnicí sporné nemovitosti, když smlouva, kterou měl P. S. spornou nemovitost původně nabýt (rozuměj smlouva ze dne 25. března 1991), nebyla registrována státním notářstvím, pročež jmenovaný nebyl ke dni 25. října 1991, tj. ke dni uzavření smlouvy, kterou měl převést vlastnické právo na úpadkyni (její právní předchůdkyni), jejím vlastníkem.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které má za přípustné podle ustanovení (dále jen „ “), namítaje, že smlouva ze dne 25. března 1991, kterou měl P.S. nabýt vlastnické právo ke sporné nemovitosti, nepodléhala registraci ve smyslu ustanovení obč. zák., v důsledku čehož věcně právní účinky smlouvy nastaly dnem jejího uzavření. Dále zdůraznil, že se soudy nezabývaly otázkou obligačních účinků smlouvy ze dne 25. října 1991 uzavřené mezi P. S. a právní předchůdkyní úpadkyně, zastávaje názor, podle něhož se žalobkyně nemohla stát vlastnicí sporné nemovitosti na základě smlouvy ze dne 6. ledna 1999, neboť to nedovolovaly obligační účinky smlouvy ze dne 25. října 1991.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudu nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání žalovaného proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle ustanovení a b) , Nejvyšší soud neshledal - vzhledem k závěrům formulovaným např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 1996, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 1997, pod číslem 16, v rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. listopadu 1993, sp. zn. , uveřejněném v časopise Právní rozhledy č. 2, ročník 1994, v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 7. září 2004, sp. zn. a ze dne 14. prosince 2005, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2006, pod číslem 42, jakož i v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 17/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - přípustným ani podle ustanovení ; proto je podle ustanovení a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. prosince 2008

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu