Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3079/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech bylo určeno, že žalobce je vlastníkem čtyř v rozsudku specifikovaných pozemků v katastrálním území D., zapsaných na LV č. 580, vedených u Katastrálního úřadu pro K. k., Katastrální pracoviště K. V. Dále soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady řízení v částce 13.078,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Okresní soud vzal za prokázané, že právnímu předchůdci žalobce byly podle (hospodářského zákoníku) a vyhl. č. pozemky předány do trvalého užívání. Žalobce je vlastníkem budovy č.p. 585 na pozemku parc. č. 856/4. Pozemky parc. č. 856/2 a parc. č. 856/3 jsou pak sousední a souvisí s provozem výše uvedené budovy. Žalobce k nim má rovněž zřízeno právo trvalého užívání. Soud prvního stupně vycházel z ust. (dále jen obč. zák.), ve znění , na jehož základě požádal žalobce stát o změnu práva trvalého užívání pozemků na právo vlastnické v jednoroční lhůtě. Předmětné ustanovení bylo sice zrušeno s účinností od 30. 6. 2001, nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 9. 3. 2004, publikovaného pod č. 278/2004 Sb., však byla zrušena část II. , která se ust. obč. zák. týkala. Okresní soud z toho dovodil, že platnost ust. obč. zák. byla obnovena.

Krajský soud pak přijal stejné právní závěry jako soud první instance a jeho rozsudek potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které opírala o důvodnost pro nesprávné právní posouzení věci a o přípustnost pro otázku zásadního právního významu. Své dovolání žalovaná opřela o řadu sofistikovaných argumentů, blíže specifikovaných v samotném dovolání.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Žalovaná podala dovolání v zákonné lhůtě ( , dále jen ) a za současného splnění podmínky povinného zastoupení ( ). Přípustnost dovolání dovozovala z a jeho důvodnost opírala o ust.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Již dříve dospěl Nejvyšší soud k závěru (viz rozsudek sp. zn. a další rozhodnutí), že pokud účastník požádal v souladu s ust. obč. zák. o změnu práva trvalého užívání pozemků na právo vlastnické (což se v tomto případě stalo dopisem žalobce ze dne 10. 10. 2000), pak k této změně došlo od 1. 7. 2001, tedy v intencích Ust. obč. zák. bylo zrušeno , který nabyl účinnosti dne 30. 6. 2001, tedy o pouhý jeden den dříve, než mohla uplynout lhůta jednoho roku, předpokládaná v ust. obč. zák.

Ústavní soud však svým nálezem ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. zrušil část druhou Nejvyšší soud je vázán plenárním nálezem Ústavního soudu, i tou částí odůvodnění, kde je zřejmý právní názor Ústavního soudu, že zrušením části druhé čl. II. se obnoví stav založený ustanoveními § , 879d a 879e obč. zák. V souladu s tímto nálezem Nejvyšší soud již rozhodl v obdobných věcech – zejména je nutné upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , ve kterém je podrobně rozvedena otázka vázanosti obecných soudů rozhodnutím Ústavního soudu a taktéž zde Nejvyšší soud dovodil, že zrušením části druhé článku II. cit zákona se následně obnovuje právní stav založený ustanoveními § , 879d a 879e obč. zák.

Pokud jde o vztah ustanovení obč. zák. a nezrušené části IV. , byla tato problematika rovněž již dříve judikována, např. v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. .

Odvolací soud tedy posoudil pro věc rozhodnou právní otázku z hlediska hmotného práva správně a vzhledem ke konstantní judikatuře bez jakékoli kontradikce vyšších instancí věc nevykazuje ani judikatorní přesah ve smyslu Podmínky přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozsudku ( ) tedy nejsou splněny a Nejvyšší soud proto dovolání žalované odmítá ( věta první, ).

Žalobci nevznikly v tomto řízení žádné náklady.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 26. listopadu 2008

JUDr. Ludvík D a v i d , CSc.

předseda senátu