Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 218/2021-26
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Fauré ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: zaplacení částky 400 € s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 400 € spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 25% p. a. za dobu od 7. 7. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 400 € spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 25% p. a. za dobu od 7. 7. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 29. 6. 2021 v režimu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 o drobných nárocích domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované straně uhradit mu částku 400 € s přísl. s tvrzením, že dne 21. 7. 2018 měla jako cestující absolvovat let se společností žalovaného z obec do obec obec přes obec, přičemž se jednalo se o lety č. anonymizováno a anonymizováno Lety byly zrušeny a žalobkyně doletěla do cílového místa náhradními lety se zpožděním větším než 3 hodiny. Za toto zpoždění vznikl žalobkyni vůči žalované nárok na úhradu jednorázové náhrady škody za ztrátu času ve výši 400 € dle níže uvedeného nařízení Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpožděné letů (dále též jako„ Nařízení").
Žalovaná se k nároku (po zaslání formuláře A a formuláře C nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 o drobných nárocích v nařízení stanovené lhůtě 30 dnů nevyjádřil, ač jí byly doručeny dne 12. 10. 2021, tvrzení žalobkyně tak nikterak nerozporovala.
Žalovaná nesporovala skutková tvrzení žalobkyně, soud z nich proto při svém rozhodnutí vycházel, když rezervaci letu měl prokázánu elektronickou letenkou žalobkyně, zrušení letu žádostí o kompenzaci.
Soud další dokazování neprováděl, neboť pro své rozhodnutí měl již dostatek podkladů. Provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení EHS 295/91. Z procesního hlediska bylo řízení vedeno dle nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích a českého občanského soudního řádu . Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 euro u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů; b) 400 euro u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů; c) 600 euro u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.
Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně (cestující) měla absolvovat let se společností žalovaného z obec do obec obec přes obec, let č. anonymizováno a anonymizováno dne 21. 7. 2018 (elektronická letenka). Tyto lety byly zrušeny. Žalobkyně tak má vůči žalované nárok na úhradu jednorázové náhrady škody za ztrátu času, s ohledem na dálku letu od 1500 km, ve výši 400 € dle článku 7 nařízení Rady ES č. 261/2004.
Úrok z prodlení soud přiznal s odkazem na ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), když žalobkyně byla zcela úspěšná, a to s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu (např. sp. zn. III. ÚS 935/15 , I ÚS 3923/11 ) či rozhodnutí Městského soudu v Praze 18 Co 213/2016 -24 ze dne 21. 7. 2016 Náklady žalobkyně spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladech za právní zastoupení. Z částky 400 € se jedná o tři účelně vynaložené úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky 177/96 Sb. ve výši 300 Kč za jeden úkon a tři paušály dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky ve výši 100 Kč za jeden úkon. S ohledem na to, že právní zástupce je plátcem DPH (viz osvědčení o plátci), náleží mu s odkazem na § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. i DPH ve výši 21% z těchto částek (mimo soudního poplatku). Celkem se jedná o částku 2 452 Kč, kterou soud stanovil, v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. , zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, lze navrhnout jeho výkon.