Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 616/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení z 18. 10. 2004, č.j. -7, kterým obvodní soud nařídil exekuci podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Praze z 12. 12. 1998, č.j. -7, k uspokojení pohledávky oprávněné v částce 375.000,- Kč s příslušenstvím, jejímž provedením pověřil soudní exekutorku. S odvolací námitkou povinného, že mu exekuční titul nebyl doručen, neboť se na adrese, na niž mu bylo doručováno, nezdržoval, se odvolací soud vypořádal závěrem, že přestože se povinný bránil tím, že se v době doručování exekučního titulu na adrese, kam mu bylo doručováno, nezdržoval, toto své tvrzení nejenže nijak nedoložil, ale především ani netvrdil, kde se fakticky zdržoval. Odvolací soud měl tedy za prokázané, že byly splněny podmínky doručení podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

V dovolání – aniž se zabývá otázkou jeho přípustnosti – povinný namítá existenci vady řízení, jež podle jeho názoru měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Naplnění dovolacího důvodu podle spatřuje v tom, že odvolací soud nepostupoval v souladu s ustanovením , jelikož ho nevyzval podle ustanovení až 3 , aby „svá sporná tvrzení“ prokázal a nevyzval ho k označení důkazů, kterými by tato tvrzení doložil. Vady podle názoru povinného „vykazuje také samotné nalézací řízení“, jelikož v případě, že by mu byl vykonávaný směnečný platební rozkaz řádně doručen, byl by mohl uplatnit veškerá svá procesní práva, takže by platební rozkaz byl vůči němu zcela zrušen, jelikož předmětná směnka nebyla protestována, v důsledku čehož „oprávněný jako majitel směnky ztratil vůči indosantům, kterým byl i povinný, veškerá práva“.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z pravidla, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Povinný však, aniž se vůbec zabýval otázkou přípustnosti dovolání, především zpochybnil závěr, že k exekuci navržený směnečný platební rozkaz je vykonatelný. Tento závěr je sice závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle , aby ovšem mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném řízení šlo především o zjištění, zda podkladové rozhodnutí bylo povinnému doručeno na adresu, na níž se nezdržoval. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle , případně Za použití druhého (ostatně s výslovným poukazem na něj) z uvedených důvodů povinný namítá, že podkladové rozhodnutí mu na adresu jeho bydliště doručováno nebylo, a že proto jeho uložení není účinné.

I když povinný zpochybnil právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinil tak způsobem neregulérním; svůj závěr o jeho nevykonatelnosti založil na vlastních skutkových zjištěních odlišných od zjištění, k nimž dospěl soud odvolací. Okolnost, že řízení předcházející vydání napadeného usnesení je zatíženo vadou podle (byť by měla spočívat, jak to dovozuje povinný, v porušení ustanovení a ), případně že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které podle obsahu spisu nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( ), však – jak již bylo uvedeno – způsobilým důvodem dovolání přípustného jen podle ( ) být nemůže.

Námitka, že vady „vykazuje také samotné nalézací řízení“, je nepřípadná; ustálená judikatura dovodila, že případné vady nalézacího řízení (byť by skutečně existovaly) se do řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) nepřenášejí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 11/2000 pod č. 123, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2004, sp. zn. )

K tvrzení povinného, že se v době doručování titulu zdržoval na konkrétní adrese P., nemohlo být přihlédnuto již proto, že bylo uplatněna teprve v dovolání, tedy jako nepřípustné skutkové novum ( ).

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl ( , věta první, ).

O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. října 2008

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu