Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 283/2008

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Ve výše uvedené věci projednávané u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. vznesla JUDr. Š. W. jako vedlejší účastnice na straně žalované podáním ze dne 30. 6. 2008 námitku podjatosti ve vztahu k soudkyním Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmile Říhové a JUDr. Zdence Ferešové z důvodu poměru k věci s tím, že JUDr. Zdenka Ferešová byla údajně od roku 1957 do února 1990 řadovou členkou KSČ, současně působila v letech 1977 až 1983 jako vedoucí stranické skupiny na občanskoprávním úseku Nejvyššího soudu a dále vykonávala funkci jednatelky ZO KSČ. JUDr. Ludmila Říhová byla údajně od roku 1975 do prosince roku 1989 řadovou členkou KSČ, současně vykonávala v roce 1977 funkci jednatelky ZO KSČ a byla lektorkou OV KSČ v P. Dle názoru vedlejší účastnice na straně žalované je zřejmé, že obě jmenované soudkyně byly od samého počátku pro poměr k věci (z důvodu členství v předlistopadové KSČ) vyloučeny z projednávání předmětného sporu a že jejich povinností bylo ve smyslu svou politickou angažovanost před listopadem 1989 neprodleně oznámit předsedovi soudu. Vedlejší účastnice dále odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. 23/05, kterým byl zrušen rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 9. 2004, sp. zn. , jako soudu odvolacího v projednávané věci.

Vrchní soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmily Říhové a JUDr. Zdenky Ferešové s tím, že podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze je k projednávání a rozhodnutí předmětné věci příslušný senát 1 Co, jehož členkami jsou JUDr. Zdenka Ferešová, JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Naděžda Žáková a Mgr. Dagmar Javůrková. Současně Vrchní soud v Praze připojil vyjádření JUDr. Zdenky Ferešové

a JUDr. Ludmily Říhové. Jmenované soudkyně ve svých vyjádřeních odkazují na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 1. 2004, sp. zn.

a ze dne 7. 2. 2008, sp. zn. , kterými bylo rozhodnuto tak, že nejsou vyloučeny z projednání a rozhodnutí věci a současně poukazují na skutečnost, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud České republiky pro úplnost poznamenává, že vedlejší účastnice na straně žalované JUDr. Š. W. vznesla v projednávané věci námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze (mj. i JUDr. Ferešové a JUDr. Říhové) již podáním ze dne 18. 10. 2003, o které rozhodl Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 22. 1. 2004, sp. zn. , tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ferešová, JUDr. Říhová, JUDr. Žáková, Mgr. Javůrková, JUDr. Macek a Mgr. Kudějová nebyli vyloučeni z projednávání a rozhodování věci. Následně podáním ze dne 8. 1. 2008 vznesla vedlejší účastnice na straně žalované námitku podjatosti JUDr. Žákové a JUDr. Říhové, o které bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 2. 2008, sp. zn. , tak, že jmenované soudkyně opět nebyly vyloučeny z projednání a rozhodnutí věci.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání

a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d).

Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že v posuzovaném případě vedlejší účastnice na straně žalované vznesla námitku podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze z důvodu poměru k věci s odkazem na jejich politickou angažovanost v KSČ v období před listopadem 1989.

V případě posuzování námitky podjatosti je třeba vycházet z toho, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci jako důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci však může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci – tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Poměrem soudce k věci je odůvodněna také úprava obsažená v § 14 odst. 2 a 3, která z rozhodování věci vylučuje soudce, jenž věc již projednával nebo o ní rozhodoval v jiném stupni, jakož i soudce, který vydal rozhodnutí napadené žalobou pro zmatečnost nebo věc, která vyústila v rozhodnutí napadené žalobu pro zmatečnost, projednával. O žádný z uvedených případů se však v dané věci nejedná.

Vedlejší účastnice na straně žalované odůvodňuje námitku podjatosti jmenovaných soudkyň výhradně jejich údajnou politickou angažovaností v KSČ v období před listopadem 1989, což je námitka zcela právně irelevantní. Nejvyšší soud České republiky opětovně poukazuje na skutečnost, že ani z ustanovení § 60 zákona

č. , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, které stanovuje předpoklady pro výkon funkce soudce a přísedícího, ani z žádného jiného právního předpisu nevyplývá žádné omezení pro členy politických stran či hnutí (včetně členství v KSČ), proto členství v politické straně nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci. Navíc Nejvyšší soud České republiky neshledal žádný důvod pochybovat o tvrzení soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmily Říhové a JUDr. Zdenky Ferešové, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednání a rozhodnutí věci.

K odkazu vedlejší účastnice na straně žalované na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. 23/05 je třeba uvést, že z citovaného nálezu Ústavního soudu vyplývají závěry o politické angažovanosti žalobkyně JUDr. S. P. („žalobkyně byla zařazena do úzké skupiny soudců určených k souzení politických procesů a byla hodnocena jako soudkyně, které se justice v rámci očisty měla zbavit, neboť soudila s platným zákonem“). Závěry Ústavního soudu ohledně žalobkyně však nelze automaticky vztahovat na soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ferešovou a JUDr. Říhovou (byť údajné členky KSČ).

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k okolnosti, že v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudkyň z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle tak, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová a JUDr. Zdenka Ferešová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. srpna 2008

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal