Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2926/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné I. B. A. C., s.. s r.o., zastoupené advokátem, proti povinnému K. M., zastoupenému advokátem, pro 150.000,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2005, č.j. -64, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 19. 12. 2002, č.j. -19 (kterým okresní soud nařídil podle směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 26. 6. 1995, č.j. -9, výkon rozhodnutí), tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl a oprávněné uložil povinnost nahradit povinnému náklady řízení. Předně odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno včas, protože při prvním doručování usnesení okresního soudu o nařízení výkonu rozhodnutí povinnému nebyl dodržen zákonný postup, takže nemohla nastat fikce doručení podle zákona č. podle , ve znění účinném do 31. 12. 2004. Dále odvolací soud uzavřel, že nařízení výkonu rozhodnutí brání skutečnost, že povinný nemovitosti (které byly zatíženy soudcovským zástavním právem zřízeným ve prospěch oprávněné) nabyl kupní smlouvou od správce konkursní podstaty úpadce A. B. v rámci zpeněžování konkursní podstaty a že vyhovění návrhu by vedlo k popření garance, kterou nabyvateli takto získaného majetku zajišťuje , o konkursu a vyrovnání.

V dovolání – jehož přípustnost odvozuje z ustanovení - oprávněná namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení ( a b/ ). Namítá, že ji postupem odvolacího soudu byla odňata možnost jednat před soudem, prováděl-li odvolací soud pro posouzení otázky, zda povinný podal včas odvolání, šetření. Odvolací soud nenařídil jednání, ačkoliv ho o to oprávněná písemně požádala a ačkoliv podle judikatury Nejvyššího soudu (R 25/2002) musí soud při zjišťování skutečností rozhodných pro doručení soudní písemnosti postupovat v souladu se zákonem přiměřeně podle a násl. a umožnit účastníkům být při provádění důkazu u, jejíž obsah je zaměřen ke zjištění rozhodných skutečností a vyjádřit se k její pravosti či správnosti. Protože odvolací soud jednání nenařídil, byl jeho postup zjevně nesprávný a řízení je postiženo „zmatečností“. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Povinný ve svém vyjádření uvedl, že odvolací soud neměl povinnost nařídit jednání a že odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. není případný, neboť soud neposuzoval doručování exekučního titulu, ale doručování usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí povinnému, a proto také neprováděl žádné dokazování. Protože považuje závěr odvolacího soudu za správný, navrhl, aby dovolací soud dovolání zamítl.

I v případě, že je dovolání ve věci samé přípustné (v souzené věci podle , a odst. 2 ), lze jej podat jen z důvodů uvedených v a b) a odst. 3 Je-li některý z těchto důvodů uplatněn, dovolací soud podle , věty druhé, přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

Oprávněná, byť ohlašuje dovolací důvod podle a b) , ve skutečnosti namítá, že řízení je postiženo zmatečnostní vadou podle , protože jí byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. K této vadě však dovolací soud může přihlédnout tehdy, jak již bylo vysvětleno, je-li uplatněn způsobilý dovolací důvod.

Dovolání oprávněné žádné způsobilý dovolací důvod neobsahuje; o tuto náležitost může být dovolání doplněno jen po dobu trvání dvouměsíční (prekluzivní) lhůty k dovolání. Ta v souzené věci uplynula 22. 5. 2006. Tím se odstranitelná vada dovolání stala vadou neodstranitelnou.

Dovolání, jež neobsahuje žádný dovolací důvod, Nejvyšší soud podle ve spojení s odmítl (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2004, pod poř. č. 21).

Dovolatelka také výslovně podala dovolání proti výroku o nákladech řízení. Dovolání proti tomuto výroku však není přípustné. Podle ustanovení , a (upravujících přípustnost dovolání proti usnesení) není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení , neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).

Nejvyšší soud proto také dovolání proti výroku II. o nákladech řízení podle , věty první, a odmítl.

Povinnému vzniklo podle , věty první, a právo na náhradu nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 6.825,- Kč, představující odměnu za zastupování advokátem ( , , , , ve znění do 31. 8. 2006), sníženou o 50 % podle vyhlášky, a v částce 75,- Kč paušální náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ve znění do 31. 8. 2006..

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li oprávněná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může povinný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).

V Brně dne 5. srpna 2008

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu