Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1524/2008

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 9. 2. 2007, č. j. -89 (kterým Městský soud v Brně nařídil podle rozsudku téhož soudu ze dne 2. 3. 1999, sp. zn. , k uspokojení pohledávky ve výši 50.000,- Kč, exekuci) s tím, že vymožením pohledávky se pověřuje soudní exekutorka. Odvolací soud konstatoval, že soud nemůže postavit formálnost postupu nad spravedlnost v rozhodování soudu, a že z provedených důkazů, jimiž byly objasněny vzájemné kontakty, bylo prokázáno, že oprávněný byl přinejmenším připraven splnit vzájemnou podmínku uloženou mu exekučním titulem, a že naopak to byl povinný, kdo se všemožně snažil kontaktu s ním vyhýbat a vyhnout. Přestože oprávněný nepředložil souduu v souladu s ustanovením , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), tj.u vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, ze všech důkazů a z celé situace vyplývající ze spisu dospěl odvolací soud ke shodnému závěru jako soud prvního stupně, který provedl všechny dostupné a účastníky navržené důkazy, kterými bylo možno objasnit vzájemné kontakty a způsob jednání mezi účastníky po vydání exekučního titulu. Uvedl, že oprávněný byl přinejmenším připraven splnit vzájemnou podmínku uloženou mu exekučním titulem. Povinný své tvrzení, že oprávněný neprokázal splnění vzájemné povinnosti, tj. povinnost předat předmětné vozidlo povinnému, nepodložil žádnými důkazy a omezil se pouze na dovolávání se formálnosti v postupu soudu bez ohledu na skutečně zjištěný stav věci.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a odst. 3 , (dále jen „“), s tím, že otázka aplikace a 2 byla odvolacím soudem pokaždé rozhodována rozdílně. Namítá, že soud nařídil exekuci, ačkoliv sám konstatoval, že oprávněný neprokázal splnění podmínky, tak jak je uloženo v a 2 Uvádí, že v dané věci rozhodoval odvolací soud již podruhé, přičemž v případě prvního odvolání napadené usnesení zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení právě s poukazem na ustanovení a 2 , avšak v druhém případě k odvolání povinného, podaného ze stejného důvodu, exekuci potvrdil, ačkoliv oprávněný opět v řízení požadovanouu o splnění podmínky či připravenosti splnění podmínky nepředložil. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že byť se soudní systém v ČR v poslední době formalizoval, soud nemůže postavit formálnost postupu nad spravedlnost v rozhodování. Namítá, že „pokud právní předpis stanoví jednoznačné předpoklady a pravidla pro nařízení exekuce, nelze tyto neaplikovat a nahrazovat odkazem na spravedlnost, navíc takovou spravedlnost, která je založena pouze na tvrzeních oprávněného“. Postupem soudu, jímž je formálnost soudního řízení pomíjena a v rámci něhož soud odpouští zákonem dané předpoklady pro nařízení exekuce, dochází ke značnému narušení právní důvěry v právní jistotu účastníků a porušení práva na spravedlivý proces. Povinný navrhl, aby napadené usnesení společně s usnesením soudu prvního stupně bylo zrušeno.

Oprávněný se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto ohledu dospěl k závěru, že dovolání přípustné je, jelikož napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ve spojení s ustanovením , odst. 2 ), daný tím, že právní otázku předpokladu nařízení exekuce spočívající ve splnění vzájemné povinnosti oprávněného vydat motorové vozidlo odvolací soud vyřešil v rozporu s ustálenou praxí.

Podle jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného, lze nařídit exekuci jen, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit.

Podle je v těchto případech třeba k potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu připojitu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka nebo že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit.

Je-li v exekučním titulu vyjádřen synallagmatický závazek a plnění povinného je vázáno na vzájemné plnění povinnosti oprávněným, musí oprávněný doložit, že povinnost splnil nebo je připraven ji splnit, a to podle

Jestliže tedy zákon výslovně spojuje prokázání splnění vzájemné povinnosti, popř. připravenosti ji splnit, připojenímy splňující kritéria daná a jestliže oprávněný tutou nepředloži, exekuci nelze nařídit, byť by své povinnosti prokazoval jinými důkazy. Požadavek na předloženíy sleduje, aby soud, aniž by musel nařizovat jednání, měl současně s návrhem na exekuci prokázáno, že oprávněný svoji vzájemnou povinnost splnil. Neochota poviného přijmout plnění, popř. neochota písemně potvrdit, že oprávněný svoji vzájemnou povinnost splnil nebo je ochoten ji splnit, přitom nečiní oprávněného bezbranným, naopak tím, že splnění povinnosti doložíu vydanou např. notářem, ať již ve formě notářského zápisu či osvědčení o prohlášení, a připojí ji k návrhu, dostojí předpokladům pro nařízení exekuce podle

Jestliže v souzené věci bylo předmětem vzájemné povinnosti vydání motorového vozidla, je navíc soudní praxe ustálena v tom, že postačí, jsou-li do soudní úschovy složeny doklady k motorovému vozidlu a klíčky k němu (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 11. 2. 1977, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 1977 pod č. 34, str. 368, nebo stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 20. 10. 1988, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9-10, ročník 1989 pod č. 35, str. 490-491, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2006, sp. zn. ).

Pokud tedy oprávněný splnění vzájemné povinnosti, či připravenosti ji plnit, nedoložilu dle a ani ji neplnil způsobem soudní praxí v případě vydání motorového vozidla náhradním, tj. složením alespoň klíčů a dokladů k předmětnému vozidlu do soudní úschovy, ale pouze odevzdal na Magistrátu m. B., odboru dopravně-správních činností, registrační značky a malý technický průkaz, nedoložil splnění vzájemné povinnosti zákonem předepsaným způsobem.

Dospěl-li odvolací soud k závěru jinému než soud dovolací, je jeho právní posouzení věci nesprávné, a protože na tomto nesprávném právním posouzení napadené rozhodnutí spočívá ( ), Nejvyšší soud je bez jednání ( ), aniž se musel zabývat dalšími argumenty dovolání, podle věty za středníkem zrušil; poněvadž důvody, pro něž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i je a věc tomuto soudu vrátil podle druhé věty třetího odstavce téhož ustanovení k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je závazný ( část první věty za středníkem ).

V novém usnesení soud prvního stupně rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. července 2008

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu