Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 728/2008

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 21. 6. 2007, sp. zn. , byl obviněný S. P. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2, tr. zák. a byl za tyto trestné činy a za sbíhající se dva trestné činy podvodu podle § 250 odst. 1, 3, písm. b) tr. zák., kterými byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 12. 2003, sp. zn. , podle § 250 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 a půl roku. Podle § 39a odst. 3 tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva s předmětem činnosti koupě zboží za účelem jeho prodeje a prodej a zprostředkovatelská činnost a dále zákaz provádění podnikatelské činnosti záležející v činnosti stejného druhu na dobu 8 let. Podle § 55 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to dvou kusů razítek typu Trodat s otisky společnosti P. I. spol. s r.o. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 12. 2003, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit náhradu škody poškozené společnosti R. B. s.r.o., Č. S., ve výši 19.550 Kč, společnosti V. Z. spol. s r.o., O., ve výši 20.272 Kč, společnosti T. – C., s.r.o., T., ve výši 3.400 Kč, T. P. částku ve výši 43.700 Kč, společnosti S., spol. s r.o., Č., částku ve výši 14.358 Kč, společnosti A. s.r.o., Č. B., ve výši 55.693 Kč, společnosti D. J. s.r.o., P. – S. M., ve výši 89.913 Kč, P. F., ve výši 22.500 Kč, společnosti L., a.s., Ž. B., ve výši 41.553,29 Kč a společnosti D. s.r.o., J., ve výši 76.012 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená E. L. odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli poškození, a to společnost A. s.r.o., a společnost L., a.s., odkázáni se zbytky svých nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Dále byl obviněný S. P. tímto rozsudkem zproštěn obžaloby pro skutky, v nichž byly spatřovány dílčí útoky trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3, písm. b) tr. zák. a trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák., protože tyto skutky nejsou trestným činem. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byla společnost O. H. K., a.s., odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 21. 6. 2007, sp. zn. , podal obviněný S. P. odvolání proti všem jeho výrokům mimo zprošťující výroky. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. , zrušil podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ve výroku o náhradě škody poškozené společnosti D. s.r.o., J. a podle § 259 odst. 3 tr. ř. v rozsahu zrušení nově rozhodl tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit náhradu škody poškozené společnosti D. s.r.o., J., ve výši 69.174 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla uvedená společnost odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nedotčen.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž uplatňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že soudy obou stupňů neprovedly veškeré potřebné důkazy, a proto nebyl podle jeho názoru dostatečně a správně zjištěn skutkový stav věci. Argumentoval tím, že nebylo soudy bez důvodných pochybností zjištěno, zda se uvedené skutky staly, zda je spáchal a z jakých pohnutek. Obviněný rovněž vytkl soudům, že nesprávně zhodnotily okolnosti, které mají vliv na míru společenské nebezpečnosti, jakož i osobní poměry stěžovatele, následek a výši způsobené škody. V této souvislosti zpochybnil věrohodnost svědků T. A., M. Ř., K. Š. a R. D. Obviněný zároveň poukázal na nesprávné vyčíslení způsobené škody, neboť podle jeho názoru částka, kterou je povinen zaplatit na náhradu škody, neodpovídá skutečné výši škody.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření uvedla, že námitky obviněného nijak nesouvisí s právním posouzením skutků, nýbrž jsou svou podstatou námitkami skutkovými, neboť obviněný ve svém dovolání kritizuje postup soudů a jimi učiněná hodnocení důkazů. Z těchto důvodů uvedla, že dovolání obviněného nenaplňuje uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani žádný jiný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř. Závěrem pouze dodala, že uplatněnými námitkami se soudy nižších stupňů zabývaly v dostatečné míře a zejména soud prvního stupně se s nimi v odůvodnění odsuzující části rozsudku spolehlivě vypořádal.

Nejvyšší státní zástupkyně z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněného S. P. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně navrhla, aby o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit.

Nejvyšší soud zjistil, že obviněný sice uplatnil důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však namítal nesprávnost právního posouzení skutku tím, že soudům vytkl způsob hodnocení důkazů, nedostatečné objasnění skutkového stavu a údajná nesprávná skutková zjištění. Dovolací soud je však vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. ).

Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v § 265b tr. ř. Proto dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. července 2008

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek