Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3154/2006

U S N E S E N Í

I.  Dovolání  se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 15. 9. 2004, č.j. E -5, Okresní soud v Přerově nařídil podle svého platebního rozkazu ze dne 17. 3. 2004, č.j. -10, k vydobytí pohledávky 99.166,- Kč s příslušenstvím (poplatky z prodlení a náklady předcházejícího řízení) na majetek povinné exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “).

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, oprávněnému uložil povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce a ve vztahu mezi účastníky rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Poté, co z nalézacího spisu zjistil okolnosti doručení, uzavřel, že platební rozkaz nebyl povinné řádně doručen, neboť za náhradní – a tudíž z hlediska vyloučené – považoval i doručení fyzické osobě, o níž je soudu podle obsahu spisu známo, že je oprávněna za právnickou osobu před soudem jednat ( , věta první, účinného do 31. 12. 2004). Podkladové rozhodnutí tudíž není formálně vykonatelné.

Dovoláním oprávněný zpochybňuje právní posouzení, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “). Náhradním doručením písemnosti právnické osobě je podle dovolatele toliko doručení postupem předvídaným v ustanovení , větě druhé, účinného do 31. 12. 2004; v takovém případě se uplatní fikce, že účinky doručení nastanou, i když se písemnost adresátovi nedostala. Platební rozkaz se však do dispozice povinné dostal, neboť jej převzal jednatel společnosti, který byl seznámen s tím, že jde o zásilku týkající se obchodní společnosti. Oprávněný navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání – přípustné podle , , odst. 2 – důvodné není.

Z úřední povinnosti přihlíží dovolací soud k vadám vyjmenovaným v ustanovení , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem – v projednávané věci důvodem podle – včetně toho, jek jej dovolatel obsahově vymezil ( ). Jelikož uvedené vady nebyly dovoláním vytýkány a z obsahu spisu nevyplývají, je předmětem dovolacího přezkumu závěru, že platební rozkaz není (formálně) vykonatelný, protože byl povinné doručen náhradním způsobem, tj. fyzické osobě oprávněné za ni před soudem jednat.

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy (nejen práva hmotného, ale – a o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Návrh na nařízení exekuce může oprávněný podat, jestliže povinný nesplní dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul (srov. , ).

Podkladovým rozhodnutím, jehož exekuci oprávněný navrhl, je v projednávaném případě platební rozkaz ze dne 17. 3. 2004, č.j. -10, jímž Okresní soud v Přerově povinnou zavázal k zaplacení částky 99.166,- Kč s příslušenstvím. Na rozhodnutí založeném ve spise vyznačil soudce, že právní moci nabylo 29. 7. 2004 ( , o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů).

Odvolací soud vycházel ze skutkového zjištění, jehož správnost dovolatel nezpochybnil, že stejnopis písemného vyhotovení platebního rozkazu soud doručoval povinné v červnu 2004 jako písemnost určenou do vlastních rukou na adresu „B. s. r. o.,“ zásilka se vrátila nedoručená s poznámkou pošty „odstěhován bez udání adresy.“ Poté soud v červenci 2004 stejnopis písemného vyhotovení platebního rozkazu doručil J. P., jednateli povinné, který zásilku určenou do vlastních rukou převzal 13. 7. 2004.

Podle ustanovení , věty první, účinného do 31. 12. 2004, nepodaří-li se písemnost doručit na adresu uvedenou v odstavci jedna (tj. na adresu sídla právnické osoby nebo na jinou adresu, kterou sdělila a požádala, aby jí bylo na ni doručováno), proto, že se právnická osoba v místě doručování nezdržuje a jiná její adresa není soudu známa, písemnost určená této právnické osobě se doručí fyzické osobě, o níž je soudu podle obsahu spisu známo, že je oprávněna za ni před soudem jednat ( ); při tomto doručování se postupuje obdobně podle . Podle druhé věty téhož ustanovení se den vrácení nedoručené zásilky soudu považuje za den doručení, i když se o něm adresát nedozvěděl, jestliže písemnost nebyla doručena ani způsobem předepsaným ve větě první a jestliže se nepodařilo písemnost odevzdat právnické osobě ani při dalším pokusu o doručení na adresu jejího sídla uvedenou v obchodním či jiném rejstříku a jiná její adresa není soudu známa.

Podle ustanovení je třeba platební rozkaz žalovanému doručit do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.

Již v usnesení ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. , Nejvyšší soud vyložil, že náhradní (a tudíž z hlediska neúčinné) je nejen doručení písemnosti podle věty druhé ustanovení účinného do 31. 12. 2004, ale i podle jeho věty první. Lhůta stanovená v , větě druhé, od takového doručení neběží a platební rozkaz nemůže nabýt účinky pravomocného rozsudku ( ). Okolnost, zda se podkladové rozhodnutí přesto dostalo do dispozice povinné, není relevantní.

Jelikož odvolací soud věc posoudil ve shodě s tím, co je uvedeno výše, je jeho rozhodnutí správné; Nejvyšší soud proto dovolání jako nedůvodné zamítl ( , část věty před středníkem, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a (povinné v tomto stadiu řízení náklady nevznikly a oprávněný na jejich náhradu právo nemá).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. března 2008

JUDr. Pavel  Krbek, v. r.

předseda senátu