Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 1026/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka v konkursní věci dlužníka D. S., o návrhu věřitele Ing. P. K., Ph. D., na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vedené u Krajského soudu v B. pod sp. zn. , o dovolání navrhujícího věřitele, konkursního věřitele Ing. L. L. a konkursní věřitelky Y., spol. s r. o.,  všech dovolatelů zastoupených advokátem,  proti usnesení Vrchního soudu v O. ze dne 20. října  2005, č. j. -260, takto:

Dovolání  se odmítají.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 16. července 2003, č. j. -100, Krajský soud v B. prohlásil k návrhu věřitele Ing. P. K., Ph. D. konkurs na majetek dlužníka D. S.

K odvolání dlužníka Vrchní soud v O. v záhlaví označeným usnesením ze dne 20. října 2005 zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Navrhující věřitel a konkursní věřitelé Ing. L. L. a Y., spol. s r. o. podali proti usnesení odvolacího soudu dovolání. Učinili tak podáním datovaným dne 18. dubna 2006, faxovaným soudu prvního stupně téhož dne a 19. dubna 2006 doplněným originálem podání.

Dovolatelé namítají (posuzováno podle obsahu dovolání),  že  jsou dány dovolací důvody uvedené v ustanovení  a  , (dále též jen „“), tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování (odstavec 3). V dovolání snášejí argumenty na podporu závěru o existenci uplatněných dovolacích důvodů a  domáhají se zrušení napadeného usnesení.

Dovolatelé se výslovně vyjadřují ke včasnosti dovolání,  uvádějíce, že oznámení o uložení usnesení odvolacího soudu na poště obdrželi 1. prosince 2005 a uloženou  písemnost si převzali 16. prosince 2005. Dovolání mají přesto za včasné, odkazujíce na ustanovení , s tím, že odvolací soud je nesprávně poučil, že dovolání není přípustné.

Odvolací soud projednal odvolání a rozhodl o něm  podle ve znění účinném před 1. dubnem 2005. Se zřetelem k bodům 2. a 3. článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, proto Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve stejném znění.

Podle ustanovení účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3).

Dovolání konkursních věřitelů Ing. L. L.  a Y., spol. s r. o. Nejvyšší soud odmítl podle , a jako podané někým, kdo k dovolání není oprávněn. Tito dovolatelé se totiž stali účastníky konkursního řízení až podáním přihlášky pohledávky (po prohlášení konkursu), nebyli tedy navrhujícími věřiteli  a legitimaci k podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci prohlášení konkursu, tak nemají  (srov. k tomu shodně např. závěry obsažené pod bodem XVIII. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek  nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 1999, sp. zn. ).

K dovolání navrhujícího věřitele uvádí Nejvyšší soud následující:

Jakkoli , o konkursu  a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), ve znění účinném v době vydání napadeného usnesení, přičítá (v a 2) usnesení, kterým odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu, účinky zrušení konkursu (srov. dále ZKV), ani tak nejde - v intencích ustálené judikatury                     - o měnící usnesení odvolacího soudu. To je dáno již tím, že přímo text   ZKV staví usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu a usnesení, jímž odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu, vedle sebe jako dva samostatné pojmy (srov. spojení „usnesením, kterým odvolací soud změnil nebo zrušil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu“). Navrhující věřitel v této souvislosti bez  bližšího zdůvodnění odkazuje na ustanovení , , a a dovozuje tedy (z pohledu výše řečeného nesprávně) právě to, že napadené usnesení je usnesením, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně.

Je rovněž zřejmé, že nejde ani o usnesení  potvrzující, což činí nepřípadným odkaz navrhujícího věřitele na ustanovení

Závěr, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení, není přípustné, Nejvyšší soud formuloval např. v usnesení ze dne 6. září 2007, sp. zn. . Přímo v konkursních souvislostech  pak Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. srpna 2006, sp. zn. , uzavřel, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, není přípustné a v usnesení ze dne 16. května 2001, sp. zn. , vysvětlil, že usnesení, jímž odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu na majetek dlužníka a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, není měnícím ani potvrzujícím usnesením odvolacího soudu (usnesení jsou veřejnosti k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu).

Nejvyšší soud proto dovolání navrhujícího věřitele odmítl podle a jako podané proti usnesení, proti kterému není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Závěr, že jde ve smyslu , a rovněž o dovolání opožděné, je již jen důsledkem závěru formulovaného v předchozí větě.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. března 2008

JUDr. Zdeněk  K r č m á ř

předseda  senátu