Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2956/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Ing. V. M., zastoupeného advokátem, proti povinnému Doc. Ing. J. T., Dr.Sc., zastoupenému advokátem, pro 646.000,- Kč s příslušenstvím zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2005, č.j. -72, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 15. 8. 2005, č.j. -62, kterým Okresní soud Praha - východ zamítl návrh, jímž se oprávněný domáhal nařízení výkonu rozhodnutí (směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2003, č.j. -17) zřízením soudcovského zástavního práva na označených nemovitostech. Odvolací soud uzavřel, že výkon rozhodnutí nelze nařídit, „vznikne-li o vykonatelnosti rozhodnutí pochybnost.“ Ze zprávy Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2005, týkající se námitkového řízení vedeného pod sp. zn. , takové pochybnosti vyplývají; řízení totiž není skončeno, výsledky dokazování nasvědčují tomu, že směnečný platební rozkaz nebyl povinnému řádně doručen, a proto „referátem vyřizujícího soudu“ bylo 7. 7. 2004 „zrušeno“ vyznačení právní moci „pro dosud neujasněné účinky doručení.“

V dovolání oprávněný namítá nesprávné právní posouzení vykonatelnosti podkladového rozhodnutí ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “). V rozhodnutích, jimiž soudy v nalézacím řízení (pravomocně) rozhodly o námitkách povinného proti směnečnému platebnímu rozkazu, se pro soud výkonu rozhodnutí závazně řeší otázka včasnosti námitek; na tom nemůže podle dovolatele nic změnit „negativní“ aktualizace potvrzení (doložky) o právní moci, jímž bylo podkladové rozhodnutí opatřeno. V rámci dovolacího důvodu podle oprávněný připomíná, že zmocněnec povinného (JUDr. M. P.) dosud nedoložil plnou moc. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání je podle , , , odst. 2 přípustné (soud prvního stupně – vázán právním názorem odvolacího soudu – rozhodl jinak než v dřívějším usnesení z 8. 4. 2004, č.j. -15, jímž exekuci nařídil) a je i důvodné.

Právní posouzení je ve smyslu ustanovení nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného, ale – a o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).

Předpokladem pro nařízení soudního výkonu rozhodnutí je existence vykonatelného rozhodnutí (nebo jiného titulu) jako podkladu tohoto výkonu ( , ). Před nařízením výkonu se tedy soud zabývá mimo jiné i tím, zda podkladové rozhodnutí (nebo jiný titul) je z hledisek zakotvených v příslušných právních předpisech vykonatelné, a to jak po stránce formální, tak i po stránce obsahové (materiální). Vykonatelnost – v jednotě obou aspektů – lze ztotožnit s vlastností exekučního titulu, která ho činí způsobilým k nucenému uskutečnění cestou výkonu rozhodnutí (exekuce).

Je-li exekučním titulem rozhodnutí vydané soudem v občanském soudním řízení, vychází soud především z připojeného stejnopisu rozhodnutí opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti ( ), případně z potvrzení vykonatelnosti vyznačeného přímo na návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí ( ); v případě pochybností je však oprávněn (a povinen) provést potřebná zjištění přímo ze spisu o řízení, v němž bylo vydáno vykonávané rozhodnutí (zejména zjištění, zda rozhodnutí bylo řádně doručeno). O tom, za jakých podmínek se podkladové soudní rozhodnutí stane vykonatelným po stránce formální, pojednávají ustanovení , , a a násl. Nevykonatelnost rozhodnutí (zde směnečného platebního rozkazu) je důvodem pro zamítnutí návrhu.

Směnečný platební rozkaz se stává (vyjma výroku o nákladech řízení, proti němuž je opravným prostředkem odvolání) vykonatelným – a má účinky pravomocného rozsudku ( , ) – uplynutím tří dnů od jeho doručení, jestliže osoba k tomu legitimovaná nepodá včas námitky obsahující odůvodnění (srov. , 3 ). Podáním takových námitek se v jimi vymezeném rozsahu odkládá právní moc a vykonatelnost směnečného platebního rozkazu. Na základě námitek – včasných a odůvodněných – pak (nalézací) soud v řízení podle rozhodne, že směnečný platební rozkaz zůstává (zcela nebo zčásti) v platnosti  nebo že ho zrušuje (a v jakém rozsahu). Vysloví-li soud, že jej ponechává v platnosti, nabude směnečný platební rozkaz vykonatelnosti dnem, kdy rozsudek soudu o jeho ponechání v platnosti se stane vykonatelným. Zrušením směnečného platebního rozkazu v námitkovém řízení je titul odklizen a právní mocí rozsudku (nalézací) řízení končí.

Naopak námitky, které nebyly podány včas, případně nejsou odůvodněny, soud podle ustanovení , věty druhé, odmítne. Tím – z hlediska vyznačení potvrzení o právní moci (vykonatelnosti) – nastává situace, jako kdyby námitky nebyly vůbec podány. Podkladové rozhodnutí si pak způsobilost být exekučním titulem zachovává, i když osoba k tomu oprávněná (žalovaný) jej námitkami napadla.

Do doby než (nalézací) soud rozhodne tak, že námitky odmítne, nebo než věc projedná a rozhodne v námitkovém řízení podle , panuje stav nejistoty, zda suspenzivní účinky námitek skutečně nastaly. Soud výkonu rozhodnutí však musí v řízení, které nařízení výkonu předchází (a ostatně i v dalších stadiích vykonávacího řízení), najisto postavit, zda je směnečný platební rozkaz vykonatelným titulem, neboť jde o věcný předpoklad nařízení výkonu rozhodnutí ( ). Okolnost, že proti směnečnému platebnímu rozkazu, jehož stejnopis byl opatřen potvrzením o vykonatelnosti ( ), podal povinný námitky, takovou jistotu bez dalšího neposkytuje; k tomu je potřebné buď vyčkat rozhodnutí (nalézacího) soudu o tomto opravném prostředku, anebo otázku, zda námitky obsahující odůvodnění byly podány včas, musí soud výkonu rozhodnutí posoudit (procesně regulérním způsobem) sám (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/2002 pod č. 25, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 10/2005 pod č. 166, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2005, sp. zn. ).

Současně platí, že rozhodnutím (nalézacího) soudu o odmítnutí řádného opravného prostředku proti vykonávanému soudnímu rozhodnutí pro opožděnost je soud výkonu rozhodnutí ve smyslu ustanovení , ve spojení s a vázán a nemůže otázku včasnosti (v řízení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí) znovu přezkoumávat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2006, sp. zn. ).

V projednávané věci se odvolací soud při posuzování (formální) vykonatelnosti neřídil tím, co je vyloženo shora, závěr o nevykonatelnosti směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2003, č.j. -17, opřel jen o sdělení, podle něhož z dokazování v námitkovém řízení vyplývají pochybnosti o okolnostech doručení titulu povinnému, a stran důsledků „zrušení“ potvrzení o právní moci směnečného platebního rozkazu se dopustil stejné nesprávnosti, kterou Nejvyšší soud vytýkal již v usnesení ze dne 23. 1. 2003, sp. zn. .

Nejvyšší soud proto – aniž se zabýval tvrzenou vadou řízení – napadené rozhodnutí zrušil a jelikož důvody, pro které bylo zrušeno, se vztahují i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i je a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( , část věty za středníkem, odst. 3 věta druhá, ).

Soudy obou stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu ( , věta první, ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci ( , věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. března 2008

JUDr. Pavel  Krbek, v. r.

předseda senátu