Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1024/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra, v právní věci žalobce JUDr. P. P., advokáta, správce konkursní podstaty úpadce B. F., proti žalované České republice – Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, o 617.338,19 Kč, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. února 2003, č. j. -42, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Mostě rozsudkem ze dne 10. 9. 2002, č. j. -30, zamítl žalobu na zaplacení 617.338,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalobce jako správce konkursní podstaty úpadce uzavřel dne 9. 2. 2000 (ve znění dodatku ze dne 18. 2. 2000) se společností P. & J. R. s. r. o. kupní smlouvu na prodej nemovitostí úpadce, v níž strany sjednaly povinnost kupujícího zaplatit část kupní ceny až poté, co budou z listu vlastnictví vymazány jakékoli právní závady týkající se prodávaných nemovitostí. Na návrh JUDr. E. K., správkyně konkursní podstaty úpadce V.-P., učinil Katastrální úřad v M. na tomto listu vlastnictví poznámku o tom, že byla ke Krajskému obchodnímu soudu v P. podána žaloba o určení neplatnosti předmětné kupní smlouvy; správnost tohoto postupu byla následně vyslovena rozhodnutím téhož úřadu ze dne 28. 11. 2000. K odvolání žalobce Zeměměřický a katastrální inspektorát v L. rozhodnutím ze dne 12. 2. 2001, zrušil shora uvedené rozhodnutí Katastrálního úřadu v M. Soud prvního stupně za použití , o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dospěl k závěru, že v řízení nebyla prokázána příčinná souvislost mezi postupem státu a vznikem škody, spočívající podle žaloby v tom, že žalobce po dobu existence nesprávně zapsané poznámky nemohl inkasovat část kupní ceny, která byla uložena na termínovaném účtu a za toto období se zúročila částkou 617.338,- Kč. Ujednání v kupní smlouvě, podle kterého byl žalobce oprávněn čerpat zbytek kupní ceny až po odstranění všech právních závad z katastru nemovitostí, považoval soud za vnitřní smluvní ujednání účastníků smlouvy, přičemž poznámka podle , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, není právní závadou znamenající nemožnost nakládat s nemovitostmi, nýbrž má toliko informativní charakter (byť je soud toho názoru, že důvod pro vložení poznámky dán nebyl).

K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 20. 2. 2003, č. j. -42, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se skutkovými zjištěními a právními závěry soudu prvního stupně a doplnil, že poznámka slouží jen k signalizaci skutečností, které se týkají smluvní volnosti nositele oprávnění zapsaného v katastru nemovitostí, a vlastníka věci neomezuje v nakládání s ní či v plnění podle ujednání stran v kupní smlouvě; proto mezi zápisem poznámky do listu vlastnictví o tom, že je zahájeno řízení o určení neplatnosti kupní smlouvy, a tvrzenou škodou není dán vztah příčinné souvislosti.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, v němž namítá, že soudy obou stupňů chybně zhodnotily skutečnost, že škoda a postup státu nemá příčinnou souvislost. Má za to, že příčinná souvislost je dána a byla v řízení prokázána, neboť „stát ve svém postupu způsobil zřejmý omyl“, a i když měl Katastrální úřad v M. od žalobce k dispozici metodický pokyn nadřízeného orgánu, nevěnoval mu i přes několikeré upozornění žalobce pozornost. Je možné, že zaměstnanec provádějící předmětnou poznámku tak činil na nátlak JUDr. E. K., jednající jako správkyně konkursní podstaty v konkursu, který se s konkursem žalobce prolíná. Dovolatel je přesvědčen, že vztah příčinné souvislosti je prokázán jednak jeho dopisy, jednak samotnou kupní smlouvou. Navrhuje proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu odvolacímu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou - účastníkem řízení, dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl  vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)]. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen, aniž mu předcházelo zrušující usnesení odvolacího soudu; přípustnost dovolání lze proto posuzovat pouze podle Dovolání může být podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují) a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu. Přípustnost dovolání není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam; přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Dovolací soud je přitom povinen vycházet ze skutkových zjištění a skutkových závěrů, na něž odvolací soud aplikoval právo. Z vylíčení důvodů dovolání v dané věci ovšem vyplývá, že dovolatel nesouhlasí právě s tím, jak odvolací soud zjistil skutkový stav; tvrdí totiž, že z provedených důkazů skutkový stav nebyl zjištěn správně v otázce příčinné souvislosti mezi postupem Katastrálního úřadu v M. a vznikem škody, vyčíslené jako zúročená část kupní ceny za období od 9. 2. 2000 (ode dne účinnosti kupní smlouvy) do 22. 2. 2001 (kdy nabylo právní moci rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v L., kterým bylo zrušeno napadené rozhodnutí Katastrálního úřadu v M.). Nesouhlasí s tím, že odvolací soud (i soud prvního stupně) neshledal příčinnou souvislost mezi provedením zápisu poznámky do listu vlastnictví o tom, že je zahájeno řízení o určení neplatnosti předmětné kupní smlouvy, a vznikem škody na straně žalobce. Otázka existence vztahu příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody je však otázkou skutkovou nikoli právní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. února 2002, sp. zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 14, pod C 1025); právním posouzením je vytyčení skutečností, mezi nimiž je vztah příčinné souvislosti zjišťován. V tomto směru dovolatel námitky nevznáší a v podstatě namítá, že rozsudek odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (srov. ustanovení ), aniž by formuloval právní otázku, která má zásadní význam jak pro rozhodnutí v této věci, tak pro rozhodovací činnost soudů vůbec. Přípustnost dovolání podle tak být založena nemůže.

Kromě toho nelze přehlédnout, že předmětná poznámka byla do katastru zapsána až po uzavření kupní smlouvy, a to v reakci na následné zahájení soudního řízení o neplatnost této kupní smlouvy, nejde tedy o takovou právní závadu, na kterou mohlo dopadat ujednání účastníků kupní smlouvy a kterou by byl prodávající schopen odstranit, jak se ve smlouvě zavázal ve vztahu k dosud existujícím závadám. Pozdržení platby kupní ceny bylo sice existencí poznámky ovlivněno, nicméně bezprostřední příčinou opožděné platby byl právě výklad smluvního ujednání mezi účastníky kupní smlouvy a okolnost, že platnost smlouvy byla zpochybněna v soudním řízení třetí osobou, nikoliv poznámkou samotnou.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud ČR je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , a 146 odst. 3 , neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo, zatímco žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. února 2008

JUDr.  Petr  Vojtek, v. r.

předseda senátu