Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3233/2006

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 29. 5. 2006, č.j. -155, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích svým rozsudkem výše označeným změnil rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 25. 10. 2005, č. j. -131, tak, že žalovanému uložil povinnost vyklidit dům čp. 35 v J. na stavební parcele č. 45 v k. ú. J. a vyklizené nemovitosti předat žalobci ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku. Taktéž rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 23.175,50 Kč a o povinnosti téhož nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi náklady ve výši 1.498,- Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Předmětem žaloby byl nárok na vyklizení domu – ten byl žalobcem jako vlastníkem pronajat žalovanému jako nájemci smlouvou o nájmu nebytových prostor ze dne 15. 4. 1999 (na dobu určitou do 15. 4. 2009). Nájem byl sjednán za účelem prodeje potravin a další obchodní činnosti. Odvolací soud dovodil, že žalobce neprávem odstoupil od smlouvy podle o. z.; shledal však též, že nájemní smlouva je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem ( o. z.). Smlouva se řídila ustanoveními a násl. o. z.; k její platnosti však bylo třeba předchozího souhlasu obce podle , o nájmu a podnájmu nebytových prostor, v tehdy platném znění, a ten nebyl dán. Usnesení rady žalobce ze dne 29. 3. 1999, kterým se schvaluje uzavření smlouvy se žalovaným, není udělením předchozího souhlasu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které opíral o tvrzené nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem. Namítal v něm, že smlouva byla platná, a že předchozí souhlas obecní rady, který byl formou usnesení dán, nebyl ani podmínkou – smlouva sdílela právní režim § 663 a násl. o. z. Dovolatel žádal, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Požádal též o vyslovení odkladu vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu.

Žalobce se k  dovolání vyjádřil, souhlasil se závěry odvolacího soudu a žádal, aby bylo dovolání zamítnuto.

Žalovaný podal dovolání prostřednictvím advokátky a ve lhůtě ( , ). Dovolání bylo přípustné podle , tedy pro diformitu rozsudků soudů nižších instancí, a dovolací důvod byl uplatněn podle

Dovolání je důvodné.

Základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Je tak vyjádřen a podporován princip autonomie smluvních stran, povaha soukromého práva a s tím spojená společenská a hospodářská funkce smlouvy. Není ústavně konformní a je v rozporu s principy právního státu taková praxe, při níž obecné soudy upřednostňují výklad vedoucí k neplatnosti smlouvy před výkladem neplatnost smlouvy nezakládajícím (nález Ústavního soudu sp. zn. ).

Byly-li v budově místnosti určené k provozování obchodu či služeb, musel být dán předchozí souhlas městského (obecního) úřadu podle i v případě, že budova byla pronajata jako celek; to však nic nemění na právním režimu takového nájmu, jenž se neřídí ustanoveními , nýbrž ( a násl.), včetně jeho ustanovení a násl. o nájemném (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , publikovaný sub R 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Citovaným ustanovením a výkladovým principům dostál odvolací soud potud, že posoudil předmětnou nájemní smlouvu jako neodporující zákonu z hlediska téměř všech relevantních zákonných ustanovení – vyjma předchozího souhlasu obce podle

Ohledně posouzení podmínky předchozího souhlasu však odvolací soud pochybil.

Je nutné předeslat, že již samotné usnesení rady obce z 29. 3. 1999 o souhlasu se smlouvou o nájmu je – logicky, jak jinak – předchozím souhlasem obce ve smyslu Žádný další „konkrétní právní úkon“ souhlasu není potřebný, obsah „veřejnoprávního rozhodnutí obce“ postačuje.

Ani předmětné usnesení rady však nebylo zapotřebí – již proto, že partnerem žalovaného, tj. pronajímatelem, byla právě obec.

Ústavní soud příkře vytkl Nejvyššímu soudu (jeho rozsudku sp. zn. ) posouzení obdobné situace. Učinil tak v nálezu sp. zn. , publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení, sv. 32, č. 34. Uvedl, že byla-li pronajímatelem obec, pak vyžadovat souhlas výše zmíněný je přepjatým právním formalismem. Nadbytečná „ochrana“ pronajímatele – obce je absurdní a vymyká se chápání práva jako prostředku k nalezení spravedlnosti. Soud užil práva k zatemnění toho, co bylo stranám jasné; učinil tak cestou formální obezličky (podrobněji viz právní věta i závěr odůvodnění nálezu).

Totéž, co platilo pro Nejvyšší soud, platí i nyní pro soud odvolací. Posouzení nájemní smlouvy mezi účastníky je tedy třeba podrobit citované judikatuře, podle níž se určující hmotněprávní otázka jeví tak, že smlouva z 15. 4. 1999 obsahuje všechny zákonné náležitosti.

Dovolací soud proto podle věty za středníkem a odst. 3 věty první zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (aniž by rozhodl o odkladu výkonu rozhodnutí, k čemuž podle není povinen a je na stranách, jak budou dále konat).

V dalším řízení, v němž bude odvolací soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu ( ), se rozhodne též o nákladech řízení o dovolání.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 30. ledna 2008

JUDr. Ludvík  D a v i d , CSc.

předseda senátu