Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1003/2007

U S N E S E N Í

Dovolání Ing. J. B. se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Řízení o dědictví po R. B., zemřelém, (dále též jen „zůstavitel“), bylo zahájeno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12.12.2002, č.j. -2. Provedením úkonů v řízení o  dědictví po zůstaviteli byl pověřen JUDr. J. H., notář v P. ( ).

Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 17.3.2006, č.j. -120, určil, že „obvyklá cena majetku, který měl zůstavitel ve společném jmění s pozůstalou manželkou Ing. J. B., činí ke dni úmrtí zůstavitele 1.339.191,80 Kč a že ½ veškerého majetku ve společném jmění manželů, tj. peněžní hotovost ve výši 1.000,- Kč, ½ bytového zařízení včetně domácích elektrospotřebičů v obvyklé ceně 1.500,- Kč, ½ majetkových práv a povinností zůstavitele jako majitele sporožirového účtu u Č. s., a.s., pob. P., v hodnotě zůstatku ke dni úmrtí ve výši 49.447,25 Kč, ½ majetkových práv a povinností zůstavitele jako majitele běžného devizového účtu u Č. s., a.s., pob. P., v hodnotě zůstatku ke dni úmrtí 1.203,39 EUR, tj. v přepočtu 37.148,65 Kč připadá poz. manželce“ a že „do dědictví patří druhá polovina uvedeného majetku a pohledávka za poz. manželkou z důvodu vypořádání zaniklého společného jmění ve výši 580.500,- Kč“.

K odvolání Ing. J. B. Městský soud v Praze usnesením ze dne 31.10.2006, č.j. -135, usnesení soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala Ing. J. B. dovolání. Namítá, že „opakovaně navrhovala vypracování revizního znaleckého posudku a k tomuto návrhu zřetelně uvedla vady znaleckého posudku znalce Ing. P. a tyto vady řádně zdůvodnila“; že „má za to, že se znalec ve svém vyjádření ze dne 20.10.2004 se vznesenými námitkami proti znaleckému posudku nevypořádal“; že „z těchto důvodů nemůže souhlasit s názorem odvolacího soudu o tom, že se tento s námitkami dovolatelky vypořádal uspokojivě“; že „vzhledem k nejasné a neprůkazné odpovědi znalce na námitky dovolatelky bylo dle názoru dovolatelky, která opakovaně vyjádřila nesouhlas s předmětným znaleckým posudkem, namístě provést znalecký posudek nový, aby tak byla hodnota majetku spadajícího do dědictví správně a nepochybně zjištěna“; že „revizní posudek však v řízení proveden nebyl, přičemž se s námitkami dovolatelky znalec ani soudy obou stupňů dostatečně nevypořádaly“. Navrhla, aby Nejvyšší soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení) v zákonné lhůtě ( ), přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (, věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí  odvolacího soudu, pokud  to  zákon připouští ( ).

Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu ve věci samé jsou obsaženy v ustanovení

Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ]; to neplatí ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč, přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky [ ], a ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení [ ].

Dovolatelka napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve věci samé. Podle ustanovení dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem [ ].

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Dovolání může být podle ustanovení - jak uvedeno již výše - přípustné, jen jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní význam po právní stránce. Dovolání v tomto případě (má-li rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam) lze podat jen z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [srov. ], nebo z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srov. ]. Z důvodu, že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, lze rozhodnutí odvolacího soudu napadnout, jen je-li dovolání přípustné podle ustanovení a b) , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení podle ustanovení a (srov. ). Z výše uvedeného současně vyplývá, že na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení , a že k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2004, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004).

Z obsahu dovolání Ing. J. B. (z vylíčení důvodů dovolání) je zřejmé, že dovolatelka namítá, že řízení je postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [srov. ], případně, že rozsudek odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( ). Tyto námitky – jak výše vysvětleno – nemohou založit přípustnost dovolání podle ustanovení

Z uvedeného vyplývá, že dovolání Ing. J. B. není přípustné ani podle ustanovení Nejvyšší soud České republiky proto dovolání Ing. J. B. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. prosince 2007

JUDr. Roman  Fiala, v. r.

předseda senátu