Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2285/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Petra Šabaty v exekuční věci oprávněného M. B. F. L., zastoupeného advokátem, proti povinné J. S., za účasti J. S., manžela povinné, zastoupeným advokátem, pro 948.623,86 Kč s příslušenstvím a pro 1.659,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání povinné a Jiřího Svobody proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2006, č. j. -66, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 23. 9. 2005, č. j. -22, Okresní soud v Příbrami nařídil podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2004, č. j. -34, k vymožení pohledávky 948.623,86 Kč s 30,5 % úroky z prodlení z částky 607.203,30 Kč od 1. 9. 1999 do 18. 7. 2001, z částky 603.702,08 Kč od 19. 7. 2001 do 20. 1. 2002, z částky 601.957,06 Kč od 21. 1. 2002 do zaplacení, pohledávky 1.659,90 Kč s 25 % úroky z prodlení od 14. 3. 1998 do zaplacení a nákladů předcházejícího řízení (24.080,- Kč) na majetek povinné exekuci, jejímž provedením pověřil JUDr. J. P., Ph.D., soudního exekutora ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“).

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. 1. 2006, č.j. -66, rozhodnutí soudu prvního stupně v části týkající se nařízení exekuce pro pohledávku 1.659,90 Kč s 25 % úroky z prodlení od 14. 3. 1998 do zaplacení a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 70,- Kč zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil; jinak rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud – ve vztahu k potvrzující části rozhodnutí – měl předpoklady pro nařízení exekuce ve smyslu ustanovení za splněny; zejména uzavřel, že podkladový rozsudek je způsobilým exekučním titulem ( ) a že oprávněný, na něhož bylo převedeno právo z rozsudku, je aktivně věcně legitimován (, 2, ).

V dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu povinná a J. S. namítají, že z listin, které měl soud k dispozici, nelze dovodit, že oprávněný byl ke dni uzavření smlouvy o postoupení pohledávky (16. 5. 2005) a ke dni zahájení exekučního řízení (20. 9. 2005) společností s právní subjektivitou podle práva Seychelské republiky (s důsledky v oblasti českého právního řádu stanovenými v , obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů). Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 16. 5. 2005 není podle dovolatelůu způsobilou ve smyslu ustanovení prokázat převod práva z exekučního titulu na oprávněného. Je tomu tak proto, že podepisuje-li zmocněnec „za klienta či zmocniteleu, kde podpis jednajícího má být úředně ověřen, je třeba, aby byl také vybaven plnou mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.“ V dané věci podpisy jednajících osob na smlouvě o postoupení pohledávky sice ověřeny jsou, není však legalizován podpis zmocnitele, tj. Y. P., na plné moci vystavené JUDr. P. V. Závěrem dovolatelé zpochybnili oprávnění Y. P., prezidenta (ředitele) oprávněného, za společnost jednat, tj. uzavřít smlouvu o zastoupení s JUDr. P. V. Navrhli, aby dovolací soud v plném rozsahu zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Oprávněný se ve vyjádření ztotožnil se skutkovými a právními závěry odvolacího soudu a navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl, shledá-li ho nepřípustným, případně zamítl.

Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání podle ustanovení až je kategorií objektivní, jež se pojí s povahou napadeného rozhodnutí (dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je nebo není přípustné jako takové, bez ohledu na osobu, která je podala). Posouzením „subjektivní“ přípustnosti dovolání, jež zkoumání přípustnosti z objektivního hlediska předchází, je oproti tomu řešena otázka, který z účastníků je v daném případě oprávněn – ve smyslu , věty první, a – dovolání podat. Z obecného závěru, že k dovolání jsou legitimováni účastníci řízení (, věta první, ), nelze dovozovat, že by dovolání s předpokládanými účinky mohl podat kterýkoli z nich. Z povahy dovolání jakožto (mimořádného) opravného prostředku totiž plyne, že oprávnění je podat (subjektivní přípustnost) svědčí účastníku, kterému nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena na jeho právech určitá újma, již lze odstranit kasací napadeného rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/1998 pod č. 28, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 1/2000 pod č. 7, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 12/2000 pod č. 138, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/2001 pod č. 28).

Dovolatelům rozhodnutím, kterým odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně v části týkající se nařízení exekuce pro pohledávku 1.659,90 Kč s 25 % úroky z prodlení od 14. 3. 1998 do zaplacení a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 70,  Kč a řízení v tomto rozsahu zastavil, újma nevznikla; naopak, zastavením řízení v této části po zpětvzetí návrhu oprávněným nastala situace, kdy pohledávka s příslušenstvím nebude vymáhána.

Nejvyšší soud proto dovolání napadající tuto část rozhodnutí odvolacího soudu odmítl (, věta první, ).

Dovolání není přípustné ani v části směřující proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí odvolacího soudu.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, viz ), je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v   nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení, jímž byla nařízena exekuce, nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením , tj. tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelé zpochybnili – je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (, věta první, ).

V souzené věci exekučním titulem – rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2004, č.j. -34, jenž nabyl 19. 6. 2004 právní moci a stal se vykonatelným – bylo přiznáno právo (pohledávka s příslušenstvím) A. P., a. s. v likvidaci, která smlouvou ze dne 16. 5. 2005 jako postupitelka pohledávku postoupila oprávněnému (postupníkovi). Podpisy osob jednajících za postupitelku (Ing. J. J., likvidátor) a za postupníka (JUDr. P. V., zmocněnec) byly naě ověřeny (doložkou podle , o notářích a jejich činnosti /notářský řád/, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „“/, resp. doložkou podle , o ověřování shody opisů nebo kopie su a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „“/). Z osvědčení o vzniku společnosti č. 014190 odvolací soud zjistil, že oprávněný (M. B.F. L.) byl zapsán 2. 2. 2004 v rejstříku společností Seychelské republiky jako mezinárodní obchodní společnost, a z písemného rozhodnutí z 2. 2. 2004, že zakladatel oprávněného jmenoval členy správní rady (oběy byly opatřeny doložkou z 5. 4. 2005 /APOSTILA/ vydanou podle Haagské úmluvy z 5. 10. 1961). Dále odvolací soud z ověřených fotokopií plných mocí z 7. 4. 2005 a 24. 10. 2005 zjistil, že v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávky byl JUDr. P. V. zmocněn zastupovat oprávněného, mimo jiné uzavírat a podepisovat smlouvy.

K přípustnosti dovolání, jež může být založena jen na úvaze o zásadním právním významu rozhodnutí odvolacího soudu, nejsou s to vést argumenty podřaditelné ustanovení (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci); současně platí, že – není-li dovolání přípustné (jako je tomu v projednávaném případě) – dovolací soud nepřihlíží nejen k těmto „jiným“ vadám řízení, ale ani k případným zmatečnostem, tj. vadám vyjmenovaným v , odst. 2 písm. a/, b/ a (srov. , věta druhá, ). Výtkou, že z listin předložených oprávněným nevyplývá jeho právní existence, jinak řečeno, že se odvolací soud při zjišťování okolností týkajících se právní subjektivity oprávněného dopustil neúplnosti, dovolatelé takový nezpůsobilý důvod uplatnili. Pokud by dovolatelé tvrdili, že oprávněný jako zahraniční (právnická) osoba postrádá způsobilost být účastníkem řízení, tj. právní subjektivitu podle právního řádu Seychelské republiky, šlo by o námitku zmatečnosti podle , k níž – i kdyby jí skutečně řízení trpělo – přihlížet nelze.

Námitka nesprávnosti skutkových zjištění, jež je v dovolacím řízení podřaditelná dovolacímu důvodu podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), se nepojí s jakoukoli skutkovou výhradou; významné jsou zásadně námitky, že soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly a ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo že pominul skutečnosti, které naopak v řízení najevo vyšly, případně že v hodnocení důkazů, resp. jiných poznatků, je z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti logický rozpor, anebo jestliže výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsoby podle až Výtka, že z listin prokazujících převod pohledávky s příslušenstvím nevyplývá právo Y. P. jednat za oprávněného (uzavřít smlouvu o zastoupení s JUDr. P. V.), se dotýká skutkového zjištění; bez ohledu na to, zda jí dovolatelé sledovali uplatnit důvod podle ustanovení nebo , k založení přípustnosti dovolání není způsobilá. Odůvodnit dovolání ustanovením umožňuje úprava jen tehdy, je-li dovolání přípustné podle a b/, popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (, ), dovolací důvod podle je rovněž – jak již bylo shora uvedeno – nepoužitelný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2004 pod č. 132, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2005, sp. zn. ).

Otázku, kterou dovolatelé nabídli k přezkumu v rámci důvodu podle ustanovení , znaky uvedené v nesplňuje.

Soudní praxe je jednotná v tom, že požadavkům ustanovení na prokázání přechodu (převodu) práva nebo povinnosti při nařízení exekuce vyhovuje rovněž, na níž jsou podpisy jednajících osob ověřeny notářem ( ) nebo obecním (či jiným) úřadem (, , od 1. 3. 2006 viz a násl. , ve znění , o ověřování shody opisu nebo kopie su a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů /zákon o ověřování/). Jde-li o smlouvu o postoupení pohledávky ( a násl. , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“), tedy ou „soukromou,“ propůjčuje jí legalizace podpisů jednajících osob sílu kvalifikovanéy ve smyslu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 1998, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/1999 pod č. 4, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 5/1999 pod č. 50, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/2005 pod č. 43).

Při zastoupení, jehož průkazem je plná moc, jedná ve vztahu ke třetím osobám zmocněnec osobně; právní úkony však činí jménem zmocnitele a na jeho účet, tedy práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému (srov. , , a násl. obč. zák.). Uzavřel-li tedy smlouvu o postoupení pohledávky za postupníka jeho zástupce na základě plné moci, je jednající osobou zmocněnec. Ke splnění povinnosti doložit převod práva z exekučního tituluu ve smyslu pak postačuje legalizace podpisu zmocněnce, tj. osoby, která – byť s důsledky pro zmocnitele –u vystavila.

Dovolání, které není přípustné ani podle ve spojení s , odst. 2 , Nejvyšší soud odmítl (, věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. listopadu 2007

JUDr. Pavel  K r b e k , v. r.

předseda senátu