Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2405/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Šumperku rozsudkem ze dne 4. května 2004, č.j. -68, ve znění opravných usnesení ze dne 2. prosince 2004, č.j. -101,

a ze dne 12. prosince 2005, č.j. -126, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku 32.296,- Kč s příslušenstvím. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení. Rozhodnutí odůvodnil tím, že v řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky domu na st.p.č. 151 o výměře 372 m², přičemž žalobce vlastní 4/12, žalobkyně 7/12 a žalovaný 1/12 těchto nemovitostí. Po povodni v roce 1997 byly nemovitosti poškozeny, což si vyžádalo provedení nutných oprav, které žalobci po předcházejícím „oslovení“ žalovaného provedli a vynaložili na ně celkem 385.500,50 Kč. Protože žalobci jsou majoritními spoluvlastníky, v souladu s ustanovením (dále jen „ “) rozhodli o provedení nezbytných úprav, oprav a údržby. Žalovaný jako menšinový spoluvlastník nemovitostí měl povinnost se tomuto rozhodnutí podrobit a zaplatit žalobcům žalovanou částku,

t.j. 1/12 z nákladů, které si opravy, údržba a úpravy vyžádaly, když v tomto rozsahu

se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobců.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 4. prosince 2006, č.j. -139, rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení (dále jen \" \") potvrdil

a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Poukázal na to, že soud prvního stupně si pro účely rozhodnutí opatřil veškerá rozhodná skutková zjištění, když stranami navrhované důkazy procesně provedl a následně je i správně a v souladu s vyhodnotil v jejich jednotlivosti i ve vzájemném kontextu včetně toho, že přihlédl ke všemu,

co v řízení vyplynulo a co uvedli sami účastníci. Konstatoval, že soud prvního stupně

ve věci správně aplikoval ustanovení § 137, 139, 451, 458 a 459 o. z. Poukázal též

na to, že žaloba byla oprávněná i v souvislosti s prokázaným a žalobci zaplaceným daňovým nedoplatkem na dani z nemovitostí, jehož alikvotní část mají právo požadovat na žalovaném. Neshledal proto odvolání důvodným.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalovanému dne 26. února 2007,

a téhož dne nabyl právní moci.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dne 28. března 2007 včasné dovolání, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení Uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení a fakticky také podle ustanovení téhož zákona. Dovolatel je jednak přesvědčen, že žalobci vynaložená částka na opravy neodpovídá provedeným pracím, jednak tvrdí, že opravy nemovitostí poškozených povodní v roce 1997 byly provedeny opožděně až v roce 2003, kdy náklady na ně byly vyšší. V roce 1999, kdy se stal spoluvlastníkem nemovitostí, nebyl dům v tak havarijním stavu jako v roce 2003. Namítá též nesprávnost faktury č. 200315 vystavené F. P. na částku 174.336,50 Kč, protože v ní schází identifikace domu, ve kterém měly být práce provedeny, a připomíná, že tuto skutečnost namítal již v předchozím řízení. Navrhl proto, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil.

Žalobci se k podanému dovolání nevyjádřili.

Při posuzování dovolání dovolací soud vycházel z ustanovení části první Čl. II. bodu 2 a 3 , jímž byl změněn , podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle (dále opět již jen „ “) ve znění účinném do 31. března 2005.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ),

za splnění zákonné podmínky zastoupení dovolatele advokátem ( a 4 ), se nejprve zabýval přípustností tohoto dovolání.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání je podle ustanovení přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu

- jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé ( ),

- jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak, než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil

( ),

- jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle poslední z již uvedených možností, a dovolací soud dospěje

k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Dovolání v projednávané věci není přípustné podle ustanovením a b) , neboť napadeným rozsudkem nebyl změněn rozsudek soudu prvního stupně, resp. rozsudku soudu prvního stupně nepředcházel jiný, a odvolacím soudem později zrušený rozsudek téhož soudu.

Není-li dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu přípustné podle , je proti němu dovolání přípustné jen tehdy, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ). Kdy jde o rozsudek po právní stránce zásadního významu, se příkladmo uvádí v ustanovení Rozhodnutí odvolacího soudu tak má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Předpokladem současně mimo jiné je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí ve věci určující význam. Tak tomu však v souzené věci není.

Protože je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem ( věta první ), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen

z hlediska námitek obsažených v dovolání. To v souzené věci výslovně zmiňuje dovolací důvod podle ustanovení , avšak obsah tohoto podání naznačuje i současné uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení

odst. 3 téhož zákona. Proto je nutno připomenout, že podmínky přípustnosti dovolání uvedené v ustanovení se od sebe v některých směrech významně odlišují. Jestliže přípustnost dovolání podle ustanovení a b) nastává při splnění v nich stanovených předpokladů přímo ze zákona, pak podle ustanovení je dovolání přípustné, jen když dovolací soud dospěje k závěru, že potvrzující rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Rozsudek odvolacího soudu, proti němuž je dovolání přípustné podle

a b) , může dovolatel napadnout ze všech zákonem stanovených dovolacích důvodů ( a 3 ), zatímco rozsudek odvolacího soudu, proti němuž je založena přípustnost dovolání podle , lze napadnout jen z důvodu vad řízení a nesprávného právního posouzení věci

ve smyslu ustanovení a b) To však nemění nic

na skutečnosti, že přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení může být založena jedině v případě, že v posuzované věci má napadené rozhodnutí charakter rozhodnutí po právní stránce zásadního významu, což odpovídá uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení Naproti tomu uplatnění skutečností, které odpovídají dovolacímu důvodu podle ustanovení , není ve většině případů z hlediska úvah o přípustnosti dovolání významné (jak je tomu i v souzené věci). Dovolací přezkum předjímaný ustanovením

ve spojení s je předpokládán zásadně

pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je proto ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. důvod podle (obdobně viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. května 2005, sp.zn. ). Neuplatní se proto například ani dovolací důvod podle ustanovení , pokud je užit.

Při úvaze, zda je proti napadenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci dovolání přípustné, je proto třeba uzavřít, že jej nelze považovat za rozhodnutí po právní stránce zásadního významu, jak to má na mysli ustanovení

s přihlédnutím k odst. 3 téhož ustanovení. Nadto, pokud

se týče žalované a soudy přisouzené částky 171,- Kč z titulu úhrady podílu žalovaného na žalobci zaplacené dani z nemovitostí, pak přípustnost dovolání proti tomuto výroku vylučuje ustanovení

Protože tak není dán žádný z případů přípustnosti dovolání, Nejvyššímu soudu České republiky jako soudu dovolacímu ( ) nezbylo, než dovolání jako nepřípustné odmítnout [ ve spojení s téhož zákona], takže se nemohl zabývat věcnou stránkou případu. Rozhodoval, aniž nařídil jednání

( věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto, avšak žalobcům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. listopadu 2007

JUDr. Pavel  Pavlík, v.r.

předseda senátu