Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 80/2007

U S N E S E N Í

I. Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. H., rozsudkem Zemského soudu Norimberk-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 1. 2. 1995, sp. zn. 1 Kls 352 Js 9809/94, a to pro trestný čin nedovoleného obchodování s omamnými látkami, trestný čin podněcování k nedovolenému dovozu omamných látek, trestný čin nedovoleného přenechání zakázané věci a trestný čin podněcování k nedovolenému dovozu zakázané věci podle ve spojení s přílohou č. 3, č. 1, č. 2, č. 4 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, , č. 1c, č. 3 zákona o zbraních Spolkové republiky Německo, , , trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání 3 (tří) roků a 6 (šesti) měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Norimberk-Fürth, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 1. 2. 1995, byl V. H. uznán vinným trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými látkami, trestným činem podněcování k nedovolenému dovozu omamných látek, trestným činem nedovoleného přenechání zakázané věci a trestným činem podněcování k nedovolenému dovozu zakázané věci a L. H. trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými látkami, trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek, trestným činem nedovoleného přenechání cizí věci a trestným činem nedovoleného dovozu cizí věci podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo. V. H. za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání tří roků a šesti měsíců a L. H. k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou roků a tří měsíců.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzení dopustili trestné činnosti v podstatě tak, že v období od října 1993 do 24. března 1994 kontaktovali zájemce o odběr drog, a to utajeného policistu, kterému opakovaně nabízeli větší množství drog – amfetaminu a kokainu, a dále též různé druhy zbraní, konkrétně:

- dne 3. listopadu 1993, mu odsouzený V. H. (spolu s J. H.) nabídl dodání 10 kg amfetaminu, 250 g kokainu za cenu 145 DM za jeden gram a efedrinu, a za tímto účelem mu předal na zkoušku dvě psaníčka s obsahem 0,02 a 0,07 amfetaminového přípravku,

- dne 30. listopadu 1993, mu odsouzení V. H. a L. H. nabídli dodání 100 g kokainu za cenu 10 000 DM a 20 kg amfetaminu, a za tímto účelem mu předali na zkoušku dvě psaníčka s obsahem 0,65 g metamfetaminu a 0,41 g kokainu,

- dne 15. prosince 1993, mu odsouzení předali balíček s 97,84 g kokainu s obsahem 90 % hydrochloridu kokainu, vystřelovací kuličkové pero s 50 náboji ráže 22, tlumič a přístroj k odstraňování nábojnic, za což obdrželi dohodnutou kupní cenu 10 000 DM,

- dne 5. února 1994, mu odsouzení nabídli dodání 250 g kokainu za cenu 95 DM za jeden gram kokainu, resp. 300 g za cenu 92 DM za jeden gram kokainu, a za tímto účelem mu předali na zkoušku psaníčko s 0,4 g kokainu,

- dne 10. února 1994, mu odsouzení nabídli dodání 2,25 kg kokainu za cenu 90 DM za jeden gram kokainu, a dále též dodání pistolí značky Luger s 16-komorovým zásobníkem za cenu 1 000 DM za jednu pistoli,

- dne 21. března 1994 přicestoval odsouzený L. H. se dvěmi balíčky s 295,39 g kokainu, s obsahem 87 % hydrochloridu kokainu, přes hraniční přechod, kde byl zadržen. Odsouzenému byla za převoz přislíbena finanční odměna ve výši 5 DM za každý převezený gram kokainu.

- blíže nezjištěného dne v březnu 1994, prodal odsouzený V. H. prostřednictvím jinak odsouzeného T. D. přinejmenším 28,73 g kokainu s obsahem 76 % hydrochloridu kokainu za kupní cenu 1 000 DM.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle , o Rejstříku trestů (dále jen „“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu ohledně odsouzeného V. H. vyplývá, že je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák. a nedovoleného ozbrojování podle § 185 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený V. H. ve více případech, ve větším množství a pro finanční prospěch obchodoval s omamnými látkami a zbraněmi, přičemž organizoval jejich dovoz k prodeji. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami.

Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

S ohledem na povahu a závažnost předmětné trestné činnosti Nejvyšší soud shledal podaný návrh důvodným i za situace, kdy v posuzované věci od odsouzení cizozemským soudem uplynula již poměrně delší doba (více jak deset let). Z výše uvedeného je totiž zřejmé, že u odsouzeného V. H. se jedná o závažnou drogovou kriminalitu, a proto i přes delší časový odstup trvá zájem na evidenci takového odsouzení v Rejstříku trestů. Nejvyšší soud přitom nepokládá za překážku zaznamenání údajů o odsouzení cizozemským soudem ani zjištění, že ke spáchání posuzované trestné činnosti došlo ještě před 1. 1. 1995, tj. před účinností , o Rejstříku trestů. V tomto směru lze odkázat na právní názor obsažený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2003, sp. zn. (uveřejněno pod č. T 662., sešit č. 2 Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného v nakladatelství C. H. Beck), podle něhož pro zaznamenání údajů o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů podle zákona je rozhodující, zda zaznamenávané rozhodnutí bylo vydáno (učiněno) a nabylo právní moci po účinnosti tohoto zákona, tj. po 1. 1. 1995. V posuzované věci tato podmínka evidentně splněna byla, neboť zapisované rozhodnutí cizozemského soudu je ze dne 1. 2. 1995 a téhož dne nabylo právní moci. Z hlediska povahy, významu a právních důsledků rozhodnutí o zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů není přitom relevantní, zda ke spáchání trestné činnosti případně došlo i před 1. 1. 1995. Rozhodující je zjištění, že k odsouzení českého státního příslušníka došlo již za účinnosti zákona.

Pokud jde o odsouzeného L. H. Nejvyšší soud zjistil, že o zaznamenání údajů o jeho odsouzení rozsudkem Zemského soudu Norimberk-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 1. 2. 1995, sp. zn. 1 Kls 352 Js 9809/94, do evidence Rejstříku trestů ve smyslu ustanovení již dříve pravomocně rozhodl, a to usnesením ze dne 17. srpna 2006, sp. zn. . Citovaným usnesením bylo návrhu zcela vyhověno, tj. bylo rozhodnuto, že se údaje o odsouzení L. H. rozhodnutím Zemského soudu Norimberk-Fürth zaznamenají do evidence Rejstříku trestů.

Nyní byl Nejvyššímu soudu předložen návrh na zaznamenání odsouzení téže osoby shodným rozhodnutím, tedy s nezměněným stavem skutečností rozhodných pro postup podle posledně citovaného zákonného ustanovení.

Za této situace pak Nejvyšší soud musel konstatovat, že bylo-li o zaznamenání odsouzení jmenovaného v dané věci již v plném rozsahu pozitivně rozhodnuto, přezkum naplnění podmínek shora citovaného zákonného ustanovení zde již nepřipadal v úvahu. Opětovné zapsání téhož odsouzení do evidence Rejstříku trestů je za těchto okolností vyloučeno.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky v části týkající se odsouzeného L. H. nevyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. srpna 2007

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík