Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 101/2006

U S N E S E N Í

Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. H., rozsudkem Zemského soudu v Norimberku - Fürthu, Spolková republika Německo, ze dne 1. 2. 1995, sp. zn. 1 Kls 352 Js 9809/94, a to pro trestný čin nedovoleného obchodování s omamnými látkami v nemalém množství v ideálním souběhu s nedovoleným dovozem omamných látek v nemalém množství a v ideálním souběhu s nedovoleným dovozem zakázané věci a nedovoleným přenecháním zakázané věci jinému podle , , , trestního zákona Spolkové republiky Německo, , č. 1, č. 2, č. 4 zákona Spolkové republiky Německo o omamných látkách, , č. 1c, č. 3 zákona o zbraních Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 3 (tří) měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše označeným rozsudkem Zemského soudu v Norimberku - Fürthu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 1. 2. 1995, byl L. H. uznán vinným trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými látkami v nemalém množství v ideálním souběhu s nedovoleným dovozem omamných látek v nemalém množství a v ideálním souběhu s nedovoleným dovozem zakázané věci a nedovoleným přenecháním zakázané věci jinému podle shora uvedených právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl mu za to uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let a tří měsíců.

Podle zjištění cizozemského soudu se L. H. dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že v období od října 1993 do 21. 3. 1994 na území Spolkové republiky Německo společně s dalšími osobami kontaktoval zájemce o odběr drogy - kokainu, a to utajeného policistu, kterému opakovaně nabízel větší množství kokainu a jemuž na základě toho také dne 15. 12. 1993 předal vzorky této drogy v množství nejméně 97,84 g a současně mu předal i vystřelovací kuličkové pero s 50 náboji ráže 22, tlumič a přístroj k odstraňování nábojnic. Přitom i poté pokračoval v telefonických kontaktech s tímto utajeným policistou a nabízel mu opatření dalších větších dodávek kokainu. Za tím účelem mu předal na zkoušku dalších 0,4 g kokainu a nabídl mu dodání nejméně 250 g za cenu 95 DM za 1 g. Dne 10. 2. 1994 přislíbil dodávku kokainu v množství nejméně 2,25 kg za cenu 90 DM za 1 g. Dne 21. 3. 1994 pak odsouzený H. přicestoval se dvěma balíčky kokainu o váze 295,39 g s 87% obsahem kokainhydrochloridu, a to přes hraniční přechod N. do S. r. N., přičemž kokain měl předat utajenému policistovi a měl za to obdržet odměnu 5 DM za jeden předaný gram kokainu. Přitom byl zadržen orgány policie.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle , o Rejstříku trestů (dále jen „“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák. a nedovoleného ozbrojování podle § 185 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. H. ve více případech, ve větším množství a pro finanční prospěch obchodoval s omamnými látkami, přičemž zprostředkovával jejich dovoz k prodeji do Spolkové republiky Německo. Dopustil se trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami.

Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody v trvání dvou let a tří měsíců. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

S ohledem na povahu a závažnost předmětné trestné činnosti Nejvyšší soud shledal podaný návrh důvodným i za situace, kdy v posuzované věci od odsouzení cizozemským soudem uplynula již poměrně delší doba (více jak deset let). Z výše uvedeného je totiž zřejmé, že u odsouzeného L. H. se jedná o závažnou drogovou kriminalitu, a proto i přes delší časový odstup trvá zájem na evidenci takového odsouzení v Rejstříku trestů. Nejvyšší soud přitom nepokládá za překážku zaznamenání údajů o odsouzení cizozemským soudem ani zjištění, že ke spáchání posuzované trestné činnosti došlo ještě před 1. 1. 1995, tj. před účinností , o Rejstříku trestů. V tomto směru lze odkázat na právní názor obsažený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2003, sp. zn. (uveřejněno pod č. T 662., sešit. č. 2 Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného v nakladatelství C. H. Beck), podle něhož pro zaznamenání údajů o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů podle zákona je rozhodující, zda zaznamenávané rozhodnutí bylo vydáno (učiněno) a nabylo právní moci po účinnosti tohoto zákona, tj. po 1. 1. 1995. V posuzované věci tato podmínka evidentně splněna byla, neboť zapisované rozhodnutí cizozemského soudu je ze dne 1. 2. 1995 a téhož dne nabylo právní moci. Z hlediska povahy, významu a právních důsledků rozhodnutí o zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů není přitom relevantní, zda ke spáchání trestné činnosti případně došlo i před 1. 1. 1995. Rozhodující je zjištění, že k odsouzení českého státního příslušníka došlo již za účinnosti zákona.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. srpna 2006

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík