Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1469/2007

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Jičíně rozsudkem z 9. 3. 2006, č. j. -275, vypořádal společné jmění účastníků jako bývalých manželů. Rozsudek byl 16. 3. 2006 účastníkům řádně doručen (žalované k rukám jejího advokáta) a 1. 4. 2006 nabyl právní moci.

Podáním ze dne 16. května 2006 učiněným faxem u Okresního soudu v Jičíně (dále „soud prvního stupně“) a písemně doplněným 17. 5. 2006 se žalovaná domáhala prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Současně navrhla podle (dále „OSŘ“), aby návrhu na prominutí zmeškání lhůty byl přiznán odkladný účinek, a podala také odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Návrh na prominutí zmeškání lhůty odůvodnila tvrzením, že rozsudek byl doručen jejímu zástupci v době bezprostředně následující po jeho úrazu ruky, což mu, i v souvislosti s jeho těžkým zdravotním postižením, znemožnilo odvolání včas podat.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 2. června 2006, č. j. -300, návrhy „na prominutí zmeškání lhůty k odvolání a na odklad vykonatelnosti“ zamítl. Rozhodnutí odůvodnil tím, že  zástupce žalované v rozhodném období v jiných věcech vedených u soudu prvního stupně, ve kterých vystupoval jako zástupce účastníka, činil nejrůznější procesní úkony a navíc v dané věci sám udělil substituční plnou moc jinému advokátovi, který tak byl oprávněn za něj potřebné úkony provést.

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalované usnesením ze dne 5. prosince 2006, č. j. -335, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a s odkazem na , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, dodal, že advokát, kterého postihla překážka, jež mu brání ve výkonu advokacie, je povinen učinit určitá opatření, která mu ukládá zákon, jinak jdou důsledky jeho jednání v procesním smyslu výlučně k jeho tíži. Uvedené závěry přitom platí i pro samotnou žalovanou, která nese odpovědnost za způsob zastoupení i volbu právního zástupce (k tomu odvolací soud odkázal na  nález Ústavního soudu ČR sp. zn. a usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. ).

Poté, co usnesením soudu prvního stupně z 30. 6. 2006, č. j. -324, byl zamítnut návrh žalované na opravu rozsudku soudu prvního stupně tak, aby v něm bylo doplněno datum narození žalované, a toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové jako soudem odvolacím z 5. 12. 2006, č. j. -339,  soud prvního stupně  dalším usnesením z 3. 1. 2007, č. j. -342, odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně z 9. 3. 2006, č. j. -275,  odmítl jako opožděné. Usnesení nabylo právní moci 23. 1. 2007.

Proti usnesení odvolacího soudu z 5. 12. 2006. č. j. -335, podala žalovaná dovolání. I přes opačné poučení, jehož se jí dostalo od odvolacího soudu, je přesvědčena, že  dovolání  proti tomuto  usnesení odvolacího soudu je přípustné podle odst. l písm. c) .  Dále rozvádí, v čem spatřuje zásadní význam napadeného rozhodnutí, a navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce se k podanému dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupenou oprávněnou osobou - účastnící řízení, zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí  odvolacího  soudu, pokud to zákon připouští.

Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na prominutí zmeškání lhůty k odvolání a o přiznání odkladného účinku tohoto návrhu, není dovolání přípustné. totiž v připouští dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, kterými bylo rozhodnuto ve věci samé, jímž není usnesení o zamítnutí výše zmíněných návrhů. Jak uvádí , komentář, vydaný v roce 2006 nakladatelstvím C. H. Beck, vydání 7, díl II.  na str. 1243 „věcí samou  se rozumí věc, která je předmětem, pro nějž se řízení vede. Ve sporném řízení je za věc pokládán nárok, uplatněný žalobou, o kterém má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto.“ dále vyjmenovává v ,  a usnesení odvolacího soudu, proti kterým lze dovolání podat. Mezi těmito usneseními však není usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na prominutí zmeškání lhůty k odvolání nebo návrhu na přiznání odkladného účinku návrhu, aby bylo prominuto zmeškání lhůty podle . Navíc je bezpředmětné rozhodovat o prominutí zmeškání lhůty k odvolání, proti rozsudku soudu prvního stupně, když odvolání bylo již jako opožděné odmítnuto.

Protože dovolání proti usnesení odvolacího soudu není přípustné, bylo odmítnuto [ a ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobci náklady nevznikly ( , odst. l a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. dubna 2007

JUDr. Marie  Rezková, v. r.

předsedkyně senátu