Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 660/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným usnesením změnil krajský soud usnesení ze dne 21. 1. 2005, č.j. -51 (jímž okresní soud nařídil podle svého rozsudku ze dne 8. 11. 2000, sp. zn. , výkon rozhodnutí vyklizením bytu), tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl. Dospěl k závěru, že nabízený byt neodpovídá bytové náhradě podle exekučního titulu (jíž je přiměřený náhradní byt), neboť se nachází v jiné obci než byt, který má být vyklizen.

V dovolání – jehož přípustnost dovozují z ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – namítají oprávnění nesprávné právní posouzení věci. Zajištění přiměřeného náhradního bytu v B. je nemožné, neboť v této obci (s 510 obyvateli) nejsou k dispozici nájemní domy s byty, které by odpovídaly bytu, jenž má být vyklizen. Jsou přesvědčeni, že napadeným rozhodnutím je jim bráněno v realizaci vlastnického práva a že slevit z požadavku na umístění náhradního bytu v téže obci, jako je vyklizovaný byt, lze i tehdy, jestliže to exekuční titul výslovně nestanoví. Místní podmínky a reálnou možnost zajistit odpovídající bytovou náhradu soud v nalézacím řízení nezohledňuje; k těmto okolnostem přihlíží až soud v exekučním řízení. Navrhli, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání je podle a odst. 2 ve spojení s přípustné, neboť napadeným usnesením bylo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí. Nejvyšší soud se proto nejprve zabýval tím, zda řízení předcházející vydání napadeného rozhodnutí není zatíženo některou z vad uvedených v , větě druhé, ,     a zjistil, že takovou vadou – spočívající v odnětí možnosti jednat před soudem ( ) – dané řízení trpí.

Podle , ve znění do 31. 3. 2005, není třeba k projednání odvolání nařídit jednání (mimo jiné) tehdy, jestliže odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, které se podle zákona vydává bez nařízení jednání nebo kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé.

O žádný z těchto případů však v souzené věci nešlo. Není-li zajištění bytové náhrady doloženo listinami vydanými nebo ověřenými státním orgánem nebo orgánem obce nebo notářským zápisem, je soud prvního stupně v řízení o výkon rozhodnutí vyklizením se zajištěním bytové náhrady vždy povinen nařídit jednání ( ). Jelikož usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí – spolu s usnesením o zastavení výkonu rozhodnutí a o rozvrhu rozdělované podstaty – je navíc v exekuční praxi považováno za rozhodnutí ve věci samé (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2005, sp. zn. ), lze uzavřít, že mění-li odvolací soud toto usnesení, jež bylo podle vydáno po jednání, je povinen (vyjma případu uvedeného v , o který však v souzené věci nejde) k projednání odvolání nařídit jednání ( ). Jelikož odvolací soud tak v souzené věci neučinil, odňal tím dovolatelům možnost jednat před soudem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2001, sp. zn. , uveřejněný v Soudní judikatuře č. 4, ročník 2002 pod č. 67).

S názorem odvolacího soudu, podle něhož přiměřený náhradní byt zásadně nelze zajistit mimo obec, než je byt vyklizovaný, je ovšem třeba se ztotožnit.

Podle , ve znění do    30. 3. 2006 (dále jen „obč. zák.“), je náhradním bytem byt, který podle velikosti              a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle , b), e), f) a i), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený náhradní byt). Soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt     o menší podlahové ploše než vyklizovaný byt. Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle a nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, stačí při vyklizení poskytnout přístřeší; soud může rozhodnout, že z důvodů zvláštního zřetele hodných má nájemce právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, nebo právo na náhradní ubytování.

Jak patrno, rozlišuje dvě kategorie náhradního bytu, a to jednak přiměřený náhradní byt (jenž musí být co do rozlohy, kvality i vybavenosti zásadně – podle místních podmínek – rovnocenný bytu vyklizovanému), jednak náhradní byt nikoli přiměřený, jenž může být – při zachování hlediska stanoveného v     , větě prvé, obč. zák. – menší rozlohy, nižší kvality a méně vybavený, popřípadě i mimo obec, než je byt vyklizovaný.

Z tohoto rozlišení vyplývá, že možnost zajistit náhradní byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, je zákonem dána pouze u té kategorie náhradního bytu, jíž je náhradní byt nikoli přiměřený (a to pouze za dalšího předpokladu, že tak soud v nalézacím řízení výslovně rozhodl, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. ). Má-li být coby náhrada zajištěn přiměřený náhradní byt, jeho umístění v jiné obci, než je byt vyklizovaný, nemá v ustanovení § 712 odst. 2 obč. zák. oporu, a proto nepřichází v úvahu. Ke stejnému závěru dospívá i odborná literatura (srov. Kůrka, V., Drápal, L.: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, a.s. 2004, str. 684).

K námitce dovolatelů, že zajištění přiměřeného náhradního bytu v dosavadní obci je nemožné, neboť tam žádný takový byt není reálně k dispozici, lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 1998, sp. zn. , uveřejněné v Soudní judikatuře č. 22, ročník 1998 pod č. 163, v němž bylo vyloženo, že pokud oprávněný nemá objektivně možnost zajistit povinnému v dané obci byt, který by zcela vyhovoval požadavkům ustanovení § 712 odst. 2, věty druhé, obč. zák., lze za přiměřený náhradní byt považovat i takový byt v téže obci, který tyto požadavky z hlediska rozlohy, počtu místností, kvality a vybavenosti nesplňuje, avšak podle podmínek v dané obci se jim alespoň – pokud možno – co nejvíce blíží (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 16. 2. 1995, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení, svazku 3 pod č. 9)

Řízení předcházející vydání napadeného rozhodnutí je nicméně zatíženo vadou uvedenou v , a proto Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( , část věty za středníkem,          a odst. 3, věta první, ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud v dalším řízení závazný     ( , část věty první za středníkem, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí ve věci        ( , věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. února 2007

JUDr. Miroslava  J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu