Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 125/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud  České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně E. s. r. o., zastoupené advokátem, proti žalovanému Ing. J. Č., o zaplacení částky 300.000,- Kč s příslušenstvím ze směnky, vedené  u Krajského soudu v  H. K. pod  sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 2. listopadu 2004, č.j. -63, ve znění opravného usnesení ze dne 17. ledna 2005, č.j. -73, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v P. k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil rozsudek ze dne 1. října 2003, č.j. -42, jímž Krajský soud v H. K. ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 13. května 2002, č.j. -14 a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 175,- Kč (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Odvolací soud - odkazuje na ustanovení (dále jen „ “) a na ustanovení čl. I (dále jen „ “) - v odůvodnění rozsudku zdůraznil, že soud prvního stupně správně nepřihlédl k námitkám proti směnečnému platebnímu rozkazu vzneseným žalovaným po uplynutí „třídenní námitkové lhůty“, podle nichž „směnka kryla“ závazek společnosti S. Č. CH. M., a. s., přičemž společnost „faktury vztahující se ke směnce zaplatila“ a kauza směnky zanikla. Přitakal závěru soudu prvního stupně, že směnka vlastní vystavená žalovaným má náležitosti vyžadované čl. I   a obrana žalovaného založená na výhradě  nepředložení směnky k placení není důvodná.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení a c) a co do důvodu na ustanovení písm a) a b)

Po právní stránce zásadní význam rozhodnutí odvolacího soudu dovolatel spatřuje v jeho závěru, že až po podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu uváděl skutečnosti, které rozšiřují okruh podaných námitek, pročež k nim nelze přihlížet. V této souvislosti vyjadřuje přesvědčení, že jím uváděné skutečnosti pouze konkretizují obranu obsaženou ve včasných námitkách.

Žalobkyně považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a navrhuje, aby dovolání, které podle jejího názoru neobsahuje dovolací důvody, bylo zamítnuto.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolatel napadá rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, tedy i ve výrocích o nákladech řízení. Tyto výroky, ač součástí rozsudku, mají povahu usnesení, přičemž přípustnost dovolání proti nim nezakládá žádné z ustanovení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); Nejvyšší soud proto dovolání v uvedeném rozsahu podle ustanovení a bez dalšího odmítl.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení

Jak vyplývá z obsahu výroku rozsudku soudu prvního stupně a výroku rozsudku soudu odvolacího, je rozsudek odvolacího soudu ve věci samé rozsudkem potvrzujícím; dovolání proti němu proto není z hlediska ustanovení přípustné. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení , neboť rozsudkem odvolacího soudu bylo potvrzeno v pořadí prvé rozhodnutí soudu prvního stupně.

Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle ustanovení , jehož se dovolatel výslovně dovolává. Podle tohoto ustanovení je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [ ] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou otázku, na níž výrok odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení založen. Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu).

Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu dovolatelem uplatněných dovolacích důvodů a jejich obsahového vymezení ( věta první ) zásadně právně významným neshledává.

Již v usnesení ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2004, pod číslem 132, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož na to, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení , s tím, že k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo podle ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto (srov. k tomu shodně i usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. ). Přitom při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Dovolacími námitkami zpochybněný právní závěr odvolacího soudu o tom, zda výhrada žalovaného, že směnka zajišťovala závazek třetí osoby, který byl splněn, byla uplatněna ve včas podaných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, především postrádá potřebný judikaturní přesah, když je významný právě a jen pro projednávanou věc. Dovolatel navíc evidentně (a nesprávně) nerozlišuje mezi včas uplatněnou námitkou o zaplacení dluhu ze směnky a následně (a opožděně) vznesenou výhradou splnění směnkou zajištěné pohledávky.

Jelikož dovolání není přípustné ani podle ustanovení písm c) , Nejvyšší soud je odmítl [ a ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení  se opírá o ustanovení , a ,  když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalovanému vznikla povinnost hradit žalobkyni její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 7.500,- Kč podle ustanovení , , a a z paušální náhrady 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení , a celkem činí 7.575,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně  30.  ledna  2007

JUDr. Petr  Gemmel, v.r.

předseda senátu