Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 184/2006

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

I.   Dovolání se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady dovolacího řízení, a to ve výši 5.075,- Kč k rukám jeho zástupce JUDr. A. P. do tří dnů od právní moci rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 26.1.2005, č.j. -90, určil, že žalobce je (výlučným) vlastníkem 10-ti lesních pozemků, zapsaných na LV č. 359 pro k.ú. N. M., obec D. V., vedených u Katastrálního úřadu pro P. kraj, pracoviště S.; pozemky jsou podrobně identifikovány ve výroku I. rozsudku. Žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 18.301,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Krajský soud v Plzni rozsudkem výše označeným změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že určil, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem sporných lesních pozemků v rozsahu ideální jedné třetiny. Ve zbytku žalobu zamítl. Žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odvolací soud vyšel ze zjištění, že ke dni 31.12.1949, rozhodnému podle , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, byla vlastníkem pozemků obec V., která měla jednotlivé části (osady). Usnesením odboru pro vnitřní věci ONV S. ze dne 24.3.1960 došlo k připojení osad dosavadních V. k jiným obcím. K obci D. V. (žalobci) byla mj. připojena osada N. M., která je – z hlediska sporných pozemků – v podstatě totožná s dnešním katastrálním územím N. M. K datu 1.7.1960 byla zrušena rozhodnutím ONV K. obec V. a administrativně spojena s H. (žalovaným), které – s nimi ještě R. – začaly též spravovat zbylé osady bývalých V. Ačkoli byly předmětné pozemky vydány dne 21. 9. 1994 státním podnikem L. Č. r. obci H., odvolací soud zčásti vyhověl žalobě a přiznal žalující D. V. spoluvlastnictví k pozemkům z 1/3. Posoudil věc podle , podle něhož mj. je-li právních nástupců obce zaniklé po 31. 12. 1949 (V.) více (D. V., H., R. – viz rozdělení osad předchozích V.), přechází věci do jejich podílového spoluvlastnictví rovným dílem (tedy po 1/3).

Proti rozsudku odvolacího soudu resp. do jeho části v rozsahu 2/3 spoluvlastnického podílu k pozemkům, ohledně níž byl rozsudek soudu prvního stupně změněn v zamítavém směru v jeho neprospěch, podal žalobce dovolání; v něm vytkl druhé instanci nesprávné právní posouzení věci. Namítl, že měl být aplikován ve znění po novele č. a že zákonodárce zajisté neměl v úmyslu, aby – ač pozemky leží na území jen jedné obce (žalobce) – se vytvářely komplikované vztahy podílového spoluvlastnictví. Dovolatel žádal, aby Nejvyšší soud zrušil v napadeném rozsahu rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný žádal ve vyjádření k dovolání, aby dovolací soud žalobcovo dovolání zamítl.

Dovolání bylo podáno ve lhůtě oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem,            a jeho přípustnost byla dána diformitou rozsudků nižších instancí podle Dovolací důvod uplatnil žalobce v intencích        

Dovolání není důvodné.

Ačkoli to nekonvenuje územnímu principu, jinak rozhodnému pro status obce a rozsah jejího vlastnictví (srov. , o obcích /obecní zřízení/), restituční upřednostnil princip (administrativního) právního nástupnictví obce v období po datu 31. 12. 1949 (zánik obecního vlastnictví), a pro případ zániku obce, do jejíhož území pozemky patřily, přiřkl pozemky do podílového spoluvlastnictví všech právních nástupců – bez ohledu na to, zda byly z pozemků původní obce v mezidobí svěřeny do správy jednotlivých právních nástupců ty či ony         ( ). Může se tedy stát jako v tomto případě, že se nastoupivší obec stane jen podílovým spoluvlastníkem pozemků, jež leží zcela na jejím území, a že dalšími spoluvlastníky těchto pozemků budou ostatní nástupnické obce třeba i územně vzdálené.

Dovolací soud považuje, byť s vnitřní výhradou, za nezbytné tuto kogentní a v důsledcích veřejnoprávní úpravu respektovat. Dodává, že ustanovení odst. 4 , doplněné v rámci pozdějšího , nemůže na právním posouzení věci nic změnit; je totiž ve vztahu k posuzované věci irelevantní (vztahuje se na nemovitosti, jež nepřešly dnem účinnosti , tedy dnem 24. 5. 1991, do vlastnictví žádné obce). V podrobnostech lze též odkázat na přiléhavý výklad P. Kišše: Restituce majetku obcí, E. B., Praha 2005, str.25 a násl., tamtéž detailně analyzující právní problémy, jež navodila úprava obecních restitucí.

Odvolací soud tedy rozhodl správně a Nejvyšší soud proto žalobcovo dovolání zamítl ( ).

Protistraně vzniklo podle a návazných ustanovení právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Tyto náklady vznikly v důsledku písemného vyjádření se žalovaného k dovolání, za což náleželo podle ve výchozí sazbě za úkon 10.000,- Kč ( ); tuto částku však bylo nutné krátit na polovinu za jediný úkon v tomto řízení ( cit. vyhl.) a k částce 5.000,- Kč pak přičíst režijní paušál ve výši 75,- Kč.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 21. listopadu 2006

JUDr. Ludvík  David, CSc., v. r.

předseda senátu