Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1821/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Trutnově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 23. 4. 2004, č.j. -17, přivolil v výpovědi z nájmu žalovaných k bytu č. 2, o velikosti 4+1 s příslušenstvím, ve II. podlaží domu č.p. 159 v ulici Na S. v T. (dále „předmětný byt“ nebo „byt“), určil, že nájemní vztah žalovaných skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty a uložil jim byt vyklidit do 15 dnů po zajištění přístřeší; současně rozhodl o nákladech řízení. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k závěru, že uplatněný výpovědní důvod podle (v tehdy platném znění) je naplněn, neboť žalovaní (nájemci předmětného bytu) nezaplatili žalobci (pronajímateli) nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce (červenec 2002, březen, červen a srpen 2003), přičemž v době podání žaloby dlužili z toho důvodu částku 8.964,-Kč. Protože žalovaní netvrdili ani neprokazovali okolnosti významné pro rozhodnutí o formě bytové náhrady, vázal soud prvního stupně jejich povinnost k vyklizení toliko na zajištění přístřeší.

K odvolání žalované 1) Krajský soud v Hradci Králové (soud odvolací) rozsudkem ze dne 23. 11. 2004, č.j. -43, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že s ohledem na povahu řízení v dané věci ( ) vyzval žalované, aby nejpozději u odvolacího jednání předložili doklady o svém zdravotním stavu, o tom, že s nimi v bytě bydlí nezletilé dítě, jakož i o tom, zda zaplatili (alespoň zčásti) dluh na nájemném; současně je poučil, že zůstanou-li nečinní, bude o odvolání rozhodnuto na základě dosavadního obsahu spisu. Žalovaní se k jednání před odvolacím soudem, nařízenému na 23. 11. 2004, bez předchozí omluvy nedostavili (předvolání jim bylo doručeno 3. 11. 2004), ani nepředložili žádné důkazy ke svým tvrzením, uváděným v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně; odvolací soud proto jednal v jejich nepřítomnosti. Konstatoval, že za situace, kdy v odvolání nebyly zpochybněny skutkové ani právní závěry soudu prvního stupně, bylo na žalovaných, aby využili možnosti úplné apelace a doložili důkazy k tvrzení, které by mohly vést ke změně prvoinstančního rozsudku v otázce bytové náhrady, případně k zamítnutí žaloby podle obč.zák. Protože však zůstali nečinní a jejich tvrzení nebyla sama o sobě způsobilá zvrátit správnost právního závěru soudu prvního stupně o naplnění uplatněného výpovědního důvodu a o formě bytové náhrady, nezbylo, než jeho rozsudek jako věcně správný potvrdit.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal 2. žalovaný (nezastoupen advokátem) dovolání, které doplnil prostřednictvím soudem ustanoveného advokáta. Přípustnost dovolání opřel o ustanovení a dovolací důvod vymezil námitkou, že řízení je stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Naplnění uplatněného dovolacího důvodu (a současně i zásadní právní význam napadeného rozhodnutí) spatřuje v tom, že soud v rozporu s ustanovením neprovedl i jiné, než účastníky navržené důkazy k možnosti posouzení, zda žaloba neměla být s ohledem na ustanovení obč.zák. zamítnuta, či zda žalovaným neměla být přiznána vyšší forma bytové náhrady než přístřeší, a to za situace, kdy ze spisu vyplývá, že takové důvody jsou dány a žalovaní nejsou schopni s ohledem na své možnosti a zdravotní stav plnit povinnost tvrzení a důkazní povinnost. Uvádí dále, že pokud odvolací soud na nečinnost žalovaných rezignoval, postupoval v rozporu s ustanovením a tím, že jednal v nepřítomnosti žalované, odňal jí možnost jednat před soudem. Navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení; současně navrhl, aby byla odložena vykonatelnost napadeného rozhodnutí, a dodal, že proti rozhodnutí soudů obou stupňů je současně podávána žaloba pro zmatečnost.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), se nejprve zabýval jeho přípustností.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení a c)

Ustanovení přípustnost dovolání nezakládá, neboť rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem odvolacího soudu, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci.

Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle , z něhož ji dovozuje dovolatel.

Podle je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Jak Nejvyšší soud uvedl již v usnesení ze dne 29. 6. 2004, sp.zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2004, pod číslem 132 (od jehož závěrů nemá důvodu odchýlit se ani v této věci a na něž v podrobnostech odkazuje), na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto. Přitom při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Vyloučení úvahy o přípustnosti dovolání podle na základě argumentů spojovaných s vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je dáno povahou tohoto dovolacího důvodu. Je zjevné, že konkrétní vada řízení (v níž nejde o spor o právo) nemá judikatorní přesah a o rozpor s hmotným právem tu nejde (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2006, sp.zn. ).

Z obsahového hlediska tvrzení dovolatele, že 1. žalované (tedy nikoliv dovolateli) byla odňata možnost jednat před soudem, vystihuje zmatečnostní vadu řízení uvedenou v

Ke zmatečnostním vadám řízení ovšem Nejvyšší soud přihlíží, jen je-li dovolání přípustné (srov. ) a samy způsobilým dovolacím důvodem nejsou. Proto také nelze jejich prostřednictvím založit přípustnost dovolání podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 32 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp.zn. ).

K účinné ochraně práv účastníků těmito vadami postižených slouží (tam, kde přípustnost dovolání není nebo nemusí být dána ani při uplatnění způsobilého dovolacího důvodu) jiný mimořádný opravný prostředek, totiž žaloba pro zmatečnost (srov. a násl. ), která ostatně, jak uvádí dovolatel, byla rovněž uplatněna.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání v dané věci není podle přípustné. Za tohoto stavu dovolací soud dovolání žalovaného podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobci nevznikly v této fázi řízení náklady, na jejichž náhradu by měl právo vůči dovolateli.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. října 2006

Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v.r.

předsedkyně senátu