Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 62/2006

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2005, č.j. -49, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozsudkem městský soud potvrdil rozsudek ze dne 23. 11. 2004, č.j. -36, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 zamítl žalobu na vyloučení movitých věcí z exekuce vedené u něj ve prospěch žalované proti povinnému R. V. pod sp. zn. . Na rozdíl od soudu prvního stupně zaujal právní názor, že bylo-li bezpodílové spoluvlastnictví manželů již vypořádáno, nelze vést exekuci proti jednomu z manželů na majetek, jenž podle vypořádání připadl druhému manželu. V souzené věci nicméně k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví dosud nedošlo, neboť dohoda o jeho vypořádání, datovaná 20. 3. 1997, je ohledně movitých věcí neplatná vzhledem k tomu, že byla uzavřena před právní mocí rozsudku o zrušení bezpodílového spoluvlastnictví (jež nastala dne 8. 4. 1997). Dne 24. 11. 1997 došlo pouze k ověření podpisů připojených k dohodě již 20. 3. 1997.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – namítá žalobkyně, že odvolací soud posoudil otázku vypořádání movitých věcí v rozporu s hmotným právem. I kdyby movité věci nebyly mezi manžely V. platnou dohodou vypořádány, došlo dne 9. 4. 2000, tedy tři roky po právní moci rozsudku o zrušení jejich bezpodílového spoluvlastnictví, k vypořádání zákonnou domněnkou podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Je ovšem přesvědčena, že bezpodílové spoluvlastnictví bylo vypořádáno již 24. 11. 1997; právní úkon tehdy uzavřený není potvrzením ve smyslu obč. zák., nýbrž dohodou o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Tato dohoda nebyla uzavřena 20. 3. 1997, neboť toho dne nebyla podepsána; byl připraven pouze její předběžný nezávazný koncept. Byla podepsána až 24. 11. 1997, což jednoznačně vyplývá z ověřovacích razítek. Teprve v okamžiku připojení ověřených podpisů byla dovršena vůle manželů V. vypořádat zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví tak, jak je v textu dohody uvedeno. Navrhla, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal a rozhodl o ní podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání je podle a odst. 3 přípustné, neboť napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, daný tím, že odvolací soud posoudil otázku vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví dovolatelky a jejího manžela v rozporu s hmotným právem.

Podle § 149 odst. 4 obč. zák., ve znění účinném do 31. 7. 1998, nedošlo-li do tří let od zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebylo-li bezpodílové spoluvlastnictví manželů na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, manželům společných.

V souzené věci dospěl odvolací soud k závěru, že bezpodílové spoluvlastnictví dovolatelky a R. V. vzhledem k neplatnosti dohody datované 20. 3. 1997 dosud nebylo vypořádáno. Pominul ovšem, že v takovém případě dojde k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví uplynutím tří let od jeho zániku na základě nevyvratitelné domněnky podle § 149 odst. 4 obč. zák., ve znění účinném do 31. 7. 1998. Jestliže odvolací soud věc z hlediska tohoto ustanovení neposoudil, je jeho právní posouzení neúplné, a tudíž nesprávné (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2006, sp. zn. ).

Jen pro úplnost lze uvést, že v dovolacím řízení naopak neobstojí námitka (vznesená navíc teprve v dovolání, a tedy v rozporu s ustanovením ), že dohoda o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů byla ve skutečnosti uzavřena až 24. 11. 1997. Touto námitkou – směřující proti správnosti skutkového zjištění odvolacího soudu – je uplatňován dovolací důvod podle , který však způsobilým důvodem dovolání přípustného jen podle a odst. 3 být nemůže.

Dovolací důvod podle byl nicméně uplatněn právem; Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( , část věty za středníkem, a odst. 3, věta první, ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí ve věci ( , věta druhá, ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. září 2006

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu