Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3012/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobců a) J. T. a b) L. T., obou zastoupených advokátem, proti žalovanému R. P. a.s. zastoupenému advokátem, o 60.002,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2005, č. j. -138, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze výše označeným byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25.8.2004, č.j. -116, který uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku 60.002,30 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně ode dne 19. 9.2001 do zaplacení (ve zbytku příslušenství nabyl právní moc zamítavý výrok II. soudu prvního stupně). Žalovaný byl zavázán, aby žalobcům nahradil náklady dovolacího řízení.

Odvolací soud založil své právní posouzení věci na soudem prvního stupně zjištěném skutkovém základu a dovodil ve shodě s ním, že nebyly dány právně relevantní důvody pro posouzení smlouvy o nájmu nebytových prostor, kterou účastníci uzavřeli dne 5.12.2000 na deset let s nájmem 55 tis. měsíčně + DPH, jako absolutně neplatné; žalobci tedy požadovali dlužné nájemné s příslušenstvím za září 2001 poprávu. Žalovaný sice předmětné prostory o své vůli vyklidil dne 15. 9. 2001, ale jeho právo nájmu nebylo předtím nijak zpochybněno, plnil své povinnosti ze smlouvy a tato smlouva odpovídala náležitostem požadovaným v , o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Za žalobce podepsala smlouvu o nájmu jimi pověřená osoba, žalovaný písemně i fakticky převzal předmětné prostory, ve smlouvě byl jasně vymezen účel i předmět užívání - polohou (1. patro uvedené budovy) i výměrou. Co se týče stavebního určení prostor, pak žalovaný měl zapsán jako předmět činnosti koupi s dalším prodejem, provozování sázkových her a hostinskou činnost; toto určení bylo dodrženo, neboť kromě předchozího stavebního určení (prodej nepotravinářského zboží) rozšířil Městský úřad v T. rozhodnutím z 12. 12. 2000 účel užívání i na hernu s hostinskou činností (kasino). Konečně pak žalovaný nezpochybňoval v době trvání nájemního vztahu ani výši sjednaného nájemného, ani inflační doložku.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Dovodil jeho přípustnost pro zásadní právní význam napadeného rozsudku a vytkl odvolací instanci nesprávné právní posouzení věci. Obdobně jako v nalézacím řízení namítal, že smlouva byla neplatná pro nedostatek jednatelského oprávnění paní A., že ujednání o ceně včetně DPH a indexu inflace je neurčité, že účel nájmu nebyl řádně specifikován, že došlo k rozporu užívání se stavebním určením prostor, že šlo o obchodní vztah a že prostory nebyly řádně předány. Dovolatel žádal, aby dovolací soud zrušil rozsudky obou instancí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobci ve vyjádření k dovolání zpochybnili jeho důvody a navrhli odmítnutí či zamítnutí dovolání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání bylo podáno včas a účastníkem zastoupeným advokátem ( , ). Vzhledem k tomu, že došlo ke shodnému rozhodnutí soudů obou instancí bez předchozí tzv. skryté diformity, mohlo být dovolání přípustné jen podle , tedy pro zásadní právní význam dovoláním napadeného rozsudku.

Poněvadž jsou ve věci rozhodné zcela jedinečné skutkové okolnosti bez jakéhokoli judikatorního přesahu z hlediska právního posouzení věci, přicházela – ve smyslu – v úvahu přípustnost dovolání jen pro posouzení věci nižší instancí v rozporu s hmotným právem.

Takové pochybení však napadený rozsudek nevykazuje.

Z výše řečeného je patrno, že se odvolací soud přesvědčivým a vyčerpávajícím způsobem vypořádal se všemi námitkami, jež dovolatel – již v průběhu nalézacího řízení – opakovaně a podle nynějšího názoru dovolacího soudu účelově vznášel. V rámci svých přezkumných oprávnění shledal dovolací soud, že si nižší instance, jak patrno ze shora rekapitulovaných důvodů jejího rozsudku a jejich srovnání s dovolacími námitkami, počínala zcela správně a netřeba v této věci její argumentaci korigovat či doplňovat.

Proto bylo dovolání strany žalované jako nepřípustné odmítnuto ( věta první, ).

Podle a vznikla dovolateli povinnost nahradit žalobcům náklady dovolacího řízení. Při výpočtu výše těchto nákladů, spočívajících v odměně za úkon včetně DPH, bylo nutné přikročit ke dvojímu krácení o polovinu pro jediný úkon zástupce v řízení a pro odmítnutí dovolání ( , ). Při společném zastoupení více osob představovala výchozí odměna částku 13.500,- plus 20 % rovná se 16.200,- Kč, po zmíněné dvojí redukci však činila odměna 4.050,- Kč. k té bylo nutné přičíst 19% DPH – 770,- Kč – a 75,- Kč režijního paušálu, takže výsledná výše nákladů řízení žalobců představovala 4.895,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 14. září 2006

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu